Tento obranný systém může pomoci rozšířit populaci slonů v zemi, kde obchodování se slonovinou pomáhalo od konce 70. a začátku 90. let financovat tamní občanskou válku.
Na začátku nového tisíciletí v důsledku útoků pytláků v národním parku Gorongosa zůstalo jenom 200 z původních 2500 slonů. Před válkou se rodilo bez klů 18,5 procenta sloních samic, takže tato zvířata pytláky nezajímala. Teď je mezi 91 samicemi narozenými od konce války bez klů 33 procent zvířat.
Matematický model, který s kolegy provedl Shane Campbell-Staton z Princetonské univerzity v New Jersey, dokazuje, že je tato změna důsledkem tlaku lovců: selektivní zabíjení slonů s kly vede k tomu, že se rodí více mláďat bez klů.
To, že nadměrný lov vyvolává rychlé evoluční změny, se potvrdilo i u jiných zvířecích druhů. Například u ovcí tlustorohých žijících v kanadské Albertě se po 20 letech lovu pro trofeje rodí zvířata s rohy o 20 procent menšími, než měli jejich předci. Rovněž rybolov vedl ke zmenšení tělesných rozměrů některých rybích druhů.
Je ale těžké určit, co se přesně u měnících se druhů děje z hlediska genetiky, a oddělit vliv lovu od dalších možných příčin, jako jsou například změny v jejich životním prostředí.
Tým Campbella-Statona zjistil, že bez klů se rodí více jenom sloní samice, což z genetického pohledu ukazuje, že jde o mutaci chromozomu X, který dominuje u samic. Výzkum sloního genomu se proto zaměřil na oblasti chromosomu X a srovnání jedinců s kly a bez nich. Vědci identifikovali dva pravděpodobné kandidáty - geny AMELX a MEP1a, jež jsou u lidí spojovány s růstem řezáků, tedy lidských ekvivalentů klů.
Chris Darimont, který se zabývá ekologií na univerzitě v kanadské Viktorii, se domnívá, že studie podává přesvědčivé důkazy toho, že změny vyvolal lov. "Mají velmi přesvědčivé genetické údaje. Je to varování, protože ukazuje člověka jako hlavní evoluční sílu na planetě," řekl.
Pro slony má to, zda mají kly nebo ne, i další důsledek. Při srovnání obsahu výkalů se zjistilo, že slonice bez klů jedí odlišné plodiny než ty, které kly mají. "Sloni jsou klíčový druh a změní-li jídelníček, změní to celou krajinu," napsal spoluautor studie, biolog Robert Pringle z Princetonské univerzity. Pro samce znamená nepřítomnost klů fatální nedostatek, takže se dá předpokládat, že se bude celkově rodit méně mláďat, a to může zpomalit obnovu početního stavu populace, i když se nyní v parku podařilo pytláctví zastavit. "Nemít kly může mít své výhody v době válčení, ale bude to také něco stát," napsal Pringle.
