I vy můžete zastavit pytláky. Zvířata v Africe lze hlídat na videu, pandemii navzdory

Jana Václavíková Jana Václavíková
17. 4. 2021 17:21
Přestože řada lidí zůstává kvůli pandemii už déle než rok doma, pytláci se vydali opačným směrem. Rangeři v afrických rezervacích našli loni několikanásobně větší množství pastí a hlásí také více ulovených ohrožených zvířat. Parky proto hledají nové způsoby, jak se pytlákům i přes nižší příjmy z turismu postavit.
Nosorožec severní bílý s ochranáři v Africe.
Nosorožec severní bílý s ochranáři v Africe. | Foto: Dana Holečková, Zoo Dvůr Králové

Přesná data o pytláctví v celé Africe neexistují, jednotlivé chráněné oblasti ale za poslední rok hlásí alarmující čísla, píše týdeník The Economist. Například v národním parku Kafue v Zambii stoupl počet nastražených pastí na zvířata až o 170 procent a rangeři našli i dva zabité lvy, zatímco v roce 2019 nezemřel kvůli pytlákům ani jeden.

Podobná zjištění hlásí i národní park Lower Zambezi, kde množství nástrah stouplo až o 200 procent oproti době před pandemií

Důvodů je několik. Především z Afriky zmizeli turisté, a rezervacím tak klesly tržby ze vstupného. Ty běžně generují na celém kontinentu až 29 miliard dolarů ročně (v přepočtu 633 miliard korun) a dávají práci více než třem a půl milionu lidí. Nyní ale až 90 procent afrických přírodních rezervací přišlo o tři čtvrtiny turistů, a rezervace tak musely podle agentury Reuters propustit až polovinu rangerů, kteří na bezpečí zvířat dohlížejí.

"Snažíme se fungovat tak hospodárně, jak jen to jde, ale zajištění chráněných oblastí vyžaduje nezbytné náklady," vysvětluje Brian Heath z Mara Conservancy, ochranářské skupiny z Keni.

I turisté poskytovali zvířatům dodatečnou ochranu, protože se po rezervacích pohybovali s dalekohledy a kamerami, a tak mohli na podezřelé osoby sami upozornit. Návštěvníci byli "očima a ušima navíc", cituje týdeník Kim Young-Overtonovou z organizace Panthera, která chrání divoké kočkovité šelmy.

Problém však nepředstavují jenom pytláci, ale také lidé, kteří v blízkosti chráněných oblastí bydlí. Kvůli poklesu turismu často přišli o zaměstnání, a tak někteří z nich začali lovit zvířata. Ovšem na rozdíl od pytláků ne kvůli trofejím, ale aby nakrmili své rodiny. To dosvědčují i loni nalezené mršiny slonů v chráněných oblastech, kteří stále měli kly, zato bylo odstraněno jejich maso.

Technologiemi proti pytlákům

Existují však i výjimky. V Jihoafrické republice došlo ke snížení počtu ulovených nosorožců a v Keni loni nepadl do rukou pytláků ani jeden ohrožený nosorožec, což je v posledních dvaceti letech nevídané.

"Není to jenom o štěstí, vděčíme za to spoustě tvrdé práce a odhodlání," vysvětluje pro server Sustainability Times příznivý stav v Keni John Migui Waweru, ředitel organizace na ochranu divoké přírody Kenya Wildlife Service. 

V Keni, kde žijí poslední dvě představitelky severního bílého nosorožce - Najin a Fatu -, pomáhá s ochranou moderní technika. Ještě před pěti lety tu přitom pytláci zabili až 350 nosorožců ročně.

Rangeři nyní používají speciální rádia, která oproti předchozím nemohou pytláci odposlouchávat a která fungují na solární energii. Dále si díky mobilním aplikacím lépe plánují trasy jednotlivých hlídek. Vliv hraje i začlenění místní komunity a tvrdé tresty pro pytláky, píše specializovaný server. 

Rangerem z pohodlí domova

V Jihoafrické republice turistů kvůli pandemii také ubylo, a tak zvolili jiný postup. K pomoci s monitorováním oblastí přizvali zájemce z celého světa. Stačí, když si otevřou speciální web a sledují vysílání. Rangeři na místě mají na sobě nebo na plotech rezervací zapnuté mobilní telefony s kamerami, které přes internet streamují, co se zrovna děje. On-line hlídky s názvem Wildlife Watch se jen letos v únoru zúčastnilo 55 tisíc lidí. Přidat se k nim můžete kliknutím sem

"Potřebujeme více očí a více lidí, kteří nám pomohou," říká Leitah Mkhabelaová, členka protipytlácké skupiny. "Lidé se mohou stát rangery, i když zůstanou doma, a mohou tak každý den zachránit nosorožce," dodala pro agenturu Reuters. 

Díky hlášení "lidí z domova" se tak rangeři už například dozvěděli o jedné střelbě, která byla na záznamu slyšet, nebo přišli vysvobodit zvíře chycené v pasti.

Video: V Keni v rezervaci Ol Pejeta uhynul poslední žijící samec vzácného nosorožce

V Keni v rezervaci Ol Pejeta uhynul poslední na světě žijící samec vzácného nosorožce | Video: Reuters
 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy