reklama
 
 

V Gruzii hrubě porušovali válečné právo, všichni

23. 1. 2009 17:10
Organizace Human Rights Watch vydala kritickou zprávu k srpnovému konfliktu

New York - Gruzínské, ruské a jihoosetské vojenské jednotky během krátké srpnové války o gruzínský separatistický region Jižní Osetie i po jejím skončení masivně porušovaly lidská práva. To vedlo k četným obětem mezi civilisty, zraněním a rozsáhlému ničení soukromého majetku civilistů.

Tak zní výsledek dnes zveřejněné souhrnné zprávy lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW), která se ke konfliktu vrací.

Dvousetstránková analýza s názvem "V plamenech: Porušování humanitárního práva ve válce o Jižní Osetii" podrobně popisuje nepřiměřené útoky jak gruzínských, tak i ruských vojenských jednotek. Jihoosetské síly zpráva zase obviňuje ze systematického a úmyslného ničení vesnic s gruzínským obyvatelstvem na území Jižní Osetie.

Rusko podle zprávy HRW zcela selhalo v otázce nastolení pořádku a zajištění bezpečnosti obyvatel na gruzínském území, které toho času bylo pod jeho kontrolou.

"Válka v Jižní Osetii trvala jen týden, ale bude mít nedozírné následky pro další generace," prohlásila Rachel Denberová, výkonná ředitelka HRW pro Evropu a Střední Asii.

"Hledání viníka, kdo válku začal a kdo spáchal větší zvěrstva, jak to dělají někteří pozorovatelé, pozbývá smyslu. Ze všeho nejdůležitější je teď vést k zodpovědnosti osoby, které spáchaly zločiny, a umožnit návrat domů lidem, kteří museli své domovy opustit."

Obě strany na vině

Jižní Osetie je separatistický region na území Gruzie, který hraničí a udržuje blízké vztahy s Ruskem. Ozbrojený konflikt začal 7. srpna a skončil vyhlášením příměří 15. srpna. Gruzínská armáda nakonec ustoupila, zatímco ruská armáda Jižní Osetii a dočasně i část gruzínského území nadále okupovala.

Podle zprávy Rusko porušovalo humanitární právo tím, že provádělo neúměrné vzdušné, dělostřelecké a tankové útoky, při kterých zemřelo mnoho civilistů. Ruské vojenské jednotky při okupaci okresu Gori nacházejícím se na gruzínském území prokazatelně střílely na vozidla civilistů a někteří z nich na místě zemřeli.

Poté, co se 10. srpna gruzínská armáda z Jižní Osetie stáhla, po celé týdny ničily jihoosetské jednotky systematicky a úmyslně gruzínské vesnice, které byly spravovány gruzínskou vládou.

Jihoosetinci na základě etnické a politické příslušnosti plenili, bili, nezákonně zadržovali a někdy i zabíjeli gruzínské obyvatele. Podle zprávy usmrtili minimálně devět civilistů a dvě ženy znásilnili.

Ruské jednotky se plenění účastnily buď přímo, nebo pasivním přihlížením. Často také poskytovali jihoosetským rebelům odvoz do gruzínských vesnic. Ruská armáda údajně zadržela 159 Gruzínců.

Ani gruzínská strana však ze zprávy nevychází nejlépe. Gruzínští vojáci zadrželi alespoň 32 Osetinců, přičemž pět z nich prokazatelně zbili.

Studie HRW rovněž prokázala, že v několika případech gruzínská armáda prováděla nepřiměřené dělostřelecké bombardování raketami Grad, které několikrát zasáhly oblasti, kde žili civilisté. Tyto rakety nedokážou rozpoznat civilní objekty od vojenských. Rusko rakety Grad mělo také použít.

Rusko selhalo

Rusko podle Human Rights Watch nezvládlo podle mezinárodního humanitárního zákona zajistit v daném regionu veřejný pořádek a bezpečnost.

"Místo aby chránili obyvatele, dovolili ruští vojáci jihoosetským jednotkám, které je následovaly, bezohledně a masivně drancovat a pálit gruzínské domovy a zabíjet, mlátit a znásilňovat civilisty a vyhrožovat jim," komentovala Denberová jednání ruských a jihoosetských sil.

"Podobným činům se říká válečné zločiny, a pokud k nim dochází v rámci nějaké řízené akce, mohou být posuzovány jako zločiny proti lidskosti."

Během vyostřeného konfliktu odešlo z regionu bezmála 20 000 Gruzínců, kteří nadále zůstávají mimo své domovy. V okrese Achalgori, nacházejícím se ve východní části Jižní Osetie, která je nyní pod dohledem ruské armády, čelí etničtí Gruzínci zastrašování ze strany milicí a hermetickému uzavření hranic s Gruzií. Mnoho lidí se proto z tohoto území rozhodlo odejít.

"Takto hromadné opouštění domovů nemůžeme připustit," říká Denberová. "Rusko by mělo dohlédnout, aby se všichni lidé, kteří kvůli konfliktu opustili své domovy, mohli zase vrátit, a také by mělo zajistit bezpečnost všem bez ohledu na etnický původ," dodala ředitelka Denberová.

Organizace Human Rights Watch vyzvala oba znesvářené státy, aby násilnosti spáchané svými vojáky nechaly řádně vyšetřit a dovedly viníky k zodpovědnosti.

"Rusko by mělo prošetřit také zločiny spáchané Jihoosetinci, jelikož stále drží nad Jižní Osetií kontrolu," dodala Denberová.

Jižní Osetie vyhlásila nezávislost na Tbilisi už na počátku 90.let. Rusko sice republiku dlouhodobě podporovalo, její nezávislost ale uznalo až po konfliktu s Gruzií 26. srpna loňského roku. Brzy poté se k tomuto kroku připojila také Nikaragua. Žádná jiná země ale nezávislost Jihoosetinců a Abcházců neuznala.


autor: Naďa Straková | 23. 1. 2009 17:10

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama