V Gruzii hrubě porušovali válečné právo, všichni

Naďa Straková
23. 1. 2009 17:10
Organizace Human Rights Watch vydala kritickou zprávu k srpnovému konfliktu
Ruský voják střeží stanoviště poblíž přístavu Poti
Ruský voják střeží stanoviště poblíž přístavu Poti | Foto: Reuters

New York - Gruzínské, ruské a jihoosetské vojenské jednotky během krátké srpnové války o gruzínský separatistický region Jižní Osetie i po jejím skončení masivně porušovaly lidská práva. To vedlo k četným obětem mezi civilisty, zraněním a rozsáhlému ničení soukromého majetku civilistů.

Tak zní výsledek dnes zveřejněné souhrnné zprávy lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW), která se ke konfliktu vrací.

Dvousetstránková analýza s názvem "V plamenech: Porušování humanitárního práva ve válce o Jižní Osetii" podrobně popisuje nepřiměřené útoky jak gruzínských, tak i ruských vojenských jednotek. Jihoosetské síly zpráva zase obviňuje ze systematického a úmyslného ničení vesnic s gruzínským obyvatelstvem na území Jižní Osetie.

Rusko podle zprávy HRW zcela selhalo v otázce nastolení pořádku a zajištění bezpečnosti obyvatel na gruzínském území, které toho času bylo pod jeho kontrolou.

"Válka v Jižní Osetii trvala jen týden, ale bude mít nedozírné následky pro další generace," prohlásila Rachel Denberová, výkonná ředitelka HRW pro Evropu a Střední Asii.

"Hledání viníka, kdo válku začal a kdo spáchal větší zvěrstva, jak to dělají někteří pozorovatelé, pozbývá smyslu. Ze všeho nejdůležitější je teď vést k zodpovědnosti osoby, které spáchaly zločiny, a umožnit návrat domů lidem, kteří museli své domovy opustit."

Obě strany na vině

Jižní Osetie je separatistický region na území Gruzie, který hraničí a udržuje blízké vztahy s Ruskem. Ozbrojený konflikt začal 7. srpna a skončil vyhlášením příměří 15. srpna. Gruzínská armáda nakonec ustoupila, zatímco ruská armáda Jižní Osetii a dočasně i část gruzínského území nadále okupovala.

Podle zprávy Rusko porušovalo humanitární právo tím, že provádělo neúměrné vzdušné, dělostřelecké a tankové útoky, při kterých zemřelo mnoho civilistů. Ruské vojenské jednotky při okupaci okresu Gori nacházejícím se na gruzínském území prokazatelně střílely na vozidla civilistů a někteří z nich na místě zemřeli.

Gruzínský prezident Michail Saakašvili během války spoléhal na svého amerického spojence. Na obrázku s bývalým viceprezidentem USA Dickem Cheneyem
Gruzínský prezident Michail Saakašvili během války spoléhal na svého amerického spojence. Na obrázku s bývalým viceprezidentem USA Dickem Cheneyem | Foto: Reuters

Poté, co se 10. srpna gruzínská armáda z Jižní Osetie stáhla, po celé týdny ničily jihoosetské jednotky systematicky a úmyslně gruzínské vesnice, které byly spravovány gruzínskou vládou.

Jihoosetinci na základě etnické a politické příslušnosti plenili, bili, nezákonně zadržovali a někdy i zabíjeli gruzínské obyvatele. Podle zprávy usmrtili minimálně devět civilistů a dvě ženy znásilnili.

Ruské jednotky se plenění účastnily buď přímo, nebo pasivním přihlížením. Často také poskytovali jihoosetským rebelům odvoz do gruzínských vesnic. Ruská armáda údajně zadržela 159 Gruzínců.

Ani gruzínská strana však ze zprávy nevychází nejlépe. Gruzínští vojáci zadrželi alespoň 32 Osetinců, přičemž pět z nich prokazatelně zbili.

Studie HRW rovněž prokázala, že v několika případech gruzínská armáda prováděla nepřiměřené dělostřelecké bombardování raketami Grad, které několikrát zasáhly oblasti, kde žili civilisté. Tyto rakety nedokážou rozpoznat civilní objekty od vojenských. Rusko rakety Grad mělo také použít.

Rusko selhalo

Rusko podle Human Rights Watch nezvládlo podle mezinárodního humanitárního zákona zajistit v daném regionu veřejný pořádek a bezpečnost.

"Místo aby chránili obyvatele, dovolili ruští vojáci jihoosetským jednotkám, které je následovaly, bezohledně a masivně drancovat a pálit gruzínské domovy a zabíjet, mlátit a znásilňovat civilisty a vyhrožovat jim," komentovala Denberová jednání ruských a jihoosetských sil.

"Podobným činům se říká válečné zločiny, a pokud k nim dochází v rámci nějaké řízené akce, mohou být posuzovány jako zločiny proti lidskosti."

Auto projíždí kolem těla mrtvého gruzínského vojáka na okraji Cchinavali.
Auto projíždí kolem těla mrtvého gruzínského vojáka na okraji Cchinavali. | Foto: Reuters

Během vyostřeného konfliktu odešlo z regionu bezmála 20 000 Gruzínců, kteří nadále zůstávají mimo své domovy. V okrese Achalgori, nacházejícím se ve východní části Jižní Osetie, která je nyní pod dohledem ruské armády, čelí etničtí Gruzínci zastrašování ze strany milicí a hermetickému uzavření hranic s Gruzií. Mnoho lidí se proto z tohoto území rozhodlo odejít.

"Takto hromadné opouštění domovů nemůžeme připustit," říká Denberová. "Rusko by mělo dohlédnout, aby se všichni lidé, kteří kvůli konfliktu opustili své domovy, mohli zase vrátit, a také by mělo zajistit bezpečnost všem bez ohledu na etnický původ," dodala ředitelka Denberová.

Organizace Human Rights Watch vyzvala oba znesvářené státy, aby násilnosti spáchané svými vojáky nechaly řádně vyšetřit a dovedly viníky k zodpovědnosti.

"Rusko by mělo prošetřit také zločiny spáchané Jihoosetinci, jelikož stále drží nad Jižní Osetií kontrolu," dodala Denberová.

Jižní Osetie vyhlásila nezávislost na Tbilisi už na počátku 90.let. Rusko sice republiku dlouhodobě podporovalo, její nezávislost ale uznalo až po konfliktu s Gruzií 26. srpna loňského roku. Brzy poté se k tomuto kroku připojila také Nikaragua. Žádná jiná země ale nezávislost Jihoosetinců a Abcházců neuznala.


 

Právě se děje

před 9 minutami

Šéf uskupení Modrá a bílá Ganc informoval izraelského prezidenta, že se mu nepodařilo sestavit vládu. Zemi tak nejspíš čekají již třetí volby za rok.

před 26 minutami

Trump se distancoval od výpovědi velvyslance při Evropské unii Sondlanda

Prezident Spojených států Donald Trump se distancoval od středeční veřejné výpovědi amerického velvyslance při Evropské unii Gordona Sondlanda v Kongresu zmínkou o rozhovoru, kdy mu řekl, že od Ukrajiny nic nechce. Šéf Bílého domu novinářům zároveň řekl, že Sondlanda příliš dobře nezná a nijak často s ním nehovořil.

Trump citoval z jiné Sondlandovy výpovědi, ve které velvyslanci na dotaz, co žádá od Ukrajiny, odpověděl, že nic nechce. Sondland pod přísahou vypověděl, že nebylo pochyb, že Trump k Ukrajině přistupuje stylem "něco za něco", a že každý ve vedení Trumpovy administrativy o této politice věděl.

"Moc dobře ho neznám. Nemluvil jsem s ním často. Není to člověk, kterého dobře znám. Jeví se ale jako dobrý chlapík," řekl Trump novinářům o Sondlandovi. Velvyslanec v minulosti podporoval Trumpovu prezidentskou kampaň a na volby mu skrze své společnosti podle médií poslal milion dolarů (23 milionů korun).

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Pravomoci prezidenta se zřejmě nezmění. Nemáme k tomu mandát, tvrdí poslanci

Pravomoci prezidenta republiky pravděpodobně Parlament v současném složení nezmění. Proti se na středečním jednání ústavních komisí sněmovny a Senátu postavili zástupci ANO a SPD, které svými hlasy mohou ústavní změny ve Sněmovně zablokovat. Většinu možných úprav kompetencí hlavy státu odmítla i KSČM.

"Nemáme mandát k otevření této otázky," uvedla za ANO její poslankyně Helena Válková. Debatu komisí o možných změnách ústavních pravomocí prezidenta před svým předčasným odchodem označila za "zajímavou akademickou diskusi, které se ráda zúčastní, až bude mít čas". "Nevnímáme to jako zásadní nebo akutní problém," dodal poslanec ANO Milan Feranec.

Změnu prezidentských pravomocí odmítl také předseda SPD Tomio Okamura, který s ohledem na nemožnost je prosadit jednání komisí také předčasně opustil.

Předseda KSČM Vojtěch Filip byl ochoten podpořit odvolání přímo voleného prezidenta v referendu. Ochoten byl i k tomu, aby Sněmovna schvalovala kandidáty na ministry před jejich jmenováním tak, jako to činí Evropský parlament u adeptů na eurokomisaře. Bylo by to přijatelné i pro předsedkyni sněmovní komise Kateřinu Valachovou (ČSSD).

před 55 minutami

Djokovič pomohl Srbsku k vítěznému vstupu do Davisova poháru

Druhý hráč světového žebříčku Novak Djokovič vstoupil do finálového turnaje Davisova poháru hladkou výhrou nad Jošihitem Nišiokou. Po nevydařeném vystoupení na Turnaji mistrů zvítězil ve druhé dvouhře 6:1, 6:2 a zpečetil vítězství Srbů nad Japonskem, které po druhé porážce přišlo o šanci postoupit ze skupiny. Srbsko se o první místo utká ve čtvrtek s Francií.

Vítězný návrat do týmové soutěže oslavil Andy Murray a v úvodním utkání Velké Británie v Madridu udolal Tallona Griekspoora z Nizozemska 6:7, 6:4, 7:6. Trojnásobný grandslamový šampion, jenž v Davis Cupu naposledy nastoupil v roce 2016, se proti 179. hráči světového žebříčku dlouho trápil, koncovku ale zvládl a potvrdil, že je po lednové operaci kyčle naplno zpět.

O druhý bod marně bojoval Daniel Evans, který nakonec Robinu Haasemu podlehl 6:3, 6:7, 4:6. Duel rozhodne závěrečná čtyřhra.

První výhru ve skupině slaví Německo, jehož hráči v obou úvodních dvouhrách porazili soupeře z Argentiny. Druhý duel sehrají ve čtvrtek proti Chile.

před 1 hodinou

Penceův úřad popřel tvrzení velvyslance Sondlanda o Ukrajině

Americký republikánský viceprezident Mike Pence nikdy nehovořil s velvyslancem Spojených států v Evropské unii Gordonem Sondlandem o propojení vojenské pomoci Ukrajině s požadavkem, aby Ukrajina otevřela vyšetřování dřívějšího viceprezidenta za Demokratickou stranu Joea Bidena. V prohlášení, které popírá dnešní Sondlandovo tvrzení v Kongresu, to uvedl šéf Penceovy kanceláře Marc Short.

Sondland ve středu předstoupil před výbor Sněmovny reprezentantů pro kontrolu tajných služeb. Řekl mimo jiné, že prezident Donald Trump naléhal na Ukrajinu, aby zahájila vyšetřování jeho politického soka Bidena a že každý ve vedení americké administrativy včetně Pence o této politice věděl.

Ač podle televize CNN Sondlandova výpověď Bílý dům a republikány zcela jistě nepotěšila, demokratům očekávané důkazy rovněž nepřinesla. Sondland totiž opakovaně popřel, že by mu Trump přímo řekl, že by americká vojenská pomoc byla podmíněna tím, že Ukrajina oznámí vyšetřování Joea Bidena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy