Nepokoje, které od neděle otřásají středoasijskou republikou, bohatou na ropu a plyn, si podle kusých zpráv úřadů vyžádaly desítky mrtvých a stovky zraněných.
"Střelba v oblasti u náměstí Republiky v Almaty neutichá. Jsou mrtví. Leží přímo na ulici. Je vidět několik rozstřílených aut, přinejmenším ve dvou z nich jsou těla," vylíčil zpravodaj TASS s tím, že v dalších částech města panuje v pátek ráno relativní klid, výstřely zaznívají jen vzácně.
Na náměstí jsou podle zpravodajů agentury Reuters vojáci a obrněné transportéry, o pár stovek metrů dál viděli mrtvolu v těžce poškozeném civilním autě.
Všechny budovy státních úřadů v Almaty kontrolují vojáci, uvedl vojenský velitel zásahu ve velkoměstě generál Kanat Tajmerdenov. "Spolu s tím teroristé a jejich banditská uskupení kladou tvrdý odpor," citovala generálovo vyjádření agentura TASS. Velitel současně vyzval obyvatele města, ve kterém žijí podle dostupných údajů skoro dva miliony lidí, aby přísně dodržovali ustanovení výjimečného stavu a zákaz vycházení ve večerních a nočních hodinách. Ve městě totiž dál pokračuje "protiteroristická operace", vojáci získali kontrolu nad radnicí, prezidentskou rezidencí a právě náměstím Republiky, dodal generál.
Úřady v Kazachstánu označují účastníky nepokojů za "teroristy", "extremisty" či "ozbrojené bandity".
Podle prezidenta byl obnoven ústavní pořádek
Prezident Kasym-Žomart Tokajev v pátek ráno prohlásil, že v celém Kazachstánu byl z velké části obnoven ústavní pořádek, místní složky mají situaci v zemi pod kontrolou. Ministerstvo vnitra oznámilo, že bezpečnostní síly zadržely při nepokojích v zemi přes 3000 lidí, 26 osob bylo "zlikvidováno" a 18 lidí zraněno. Resort rovněž informuje o 18 zabitých a 748 zraněných příslušnících bezpečnostních sil.
Kazachstán prožívá v posledních dnech nepokoje, které agentura Reuters už dříve označila za nejhorší od dosažení nezávislosti bývalé sovětské republiky před třemi desetiletími. Začaly v neděli původně jako protesty proti zvýšení ceny zkapalněného plynu ve městě Žanaozen, poté se rozšířily do dalších měst a vyhrotily se.
Vláda v úterý požadavkům demonstrantů ustoupila a slíbila snížit ceny zdraženého paliva o více než 50 procent, protestující tím však neuklidnila. Prezident proto mimo jiné odvolal kabinet, vyhlásil výjimečný stav a požádal o pomoc země postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Už ve čtvrtek dorazili první ruští a běloruští výsadkáři.
