Ten se stal novým šéfem parlamentu hned v prvním kole hlasování, když se pro něj vyslovilo 450 poslanců ze 785.

Pöttering: Jasná volba

Přestože jeho nástup do funkce byl podmíněn hlasováním v Evropském parlamentu, ve skutečnosti šlo o pouhou formalitu.

Existuje totiž dohoda socialistů a lidovců, z níž vyplývá, že obě frakce navzájem podporují své kandidáty. Lidovci v minulosti podpořili Borrella a socialisté jim to nyní oplatili.

Ještě před hlasováním tak měl zkušený politik a dlouholetý europoslanec Hans-Gert Pöttering zajištěnou podporu nejen svých lidoveckých kolegů, ale také socialistů a většiny liberálů.

Kromě něj se o post předsedy ucházeli Monica Frassoniová, Jens-Peter Bonde a Francis Wurtz.

Všichni jsou však členy menších frakcí a neměli šanci uspět.

Evropský parlament nade vše

A jaké jsou cíle muže, který v lavicích Evropského parlamentu zasedá již od jeho vzniku v roce 1979?

Právník a člen německé křesťanské demokracie doufá v rozšíření pravomocí Evropského parlamentu a podporu kancléřky Angely Merkelové.

Právě Německo tento půlrok Evropské unii předsedá. Více ČTĚTE ZDE

"To, že jsme ze stejné strany však neznamená, že souhlasím se vším, co Angela Merkelová říká a dělá," prohlásil Pöttering.

Na rozdíl od kancléřky Merkelové, která spoléhá na spolupráci mezi vládami, nový předseda Evropského parlamentu doufá v prohloubení spolupráce mezi institucemi EU.

Stejně jako Merkelová však souhlasí s tím, že "EU potřebuje reformu, ale nemělo by se zapomínat na hodnoty".

Ústava, Turecko, Štrasburk

Místopředseda EPP Pöttering patří k zastáncům nové ústavní smlouvy EU, kterou považuje za naprosto nezbytnou mimo jiné kvůli rozšiřování Unie.

Členství Turecka v Unii označil před dvěma lety za "větší sousto, než jaké Unie dokáže spolknout". Přesto je jeho příznivcem. 

Z parlamentních záležitostí je Pöttering například pro ponechání sídla EP ve Štrasburku, | Foto: Aktuálně.cz

V době před zahájením rozhovorů s Ankarou se nicméně snažil prosadit jinou alternativu než plné členství. V této souvislosti také tehdy vystupňoval tlak na vlády, aby nedopustily start jednání s Tureckem, zatímco Chorvatsko by zůstalo mimo.

Z parlamentních záležitostí je Pöttering například pro ponechání sídla EP ve Štrasburku, ačkoli se tam konají jen čtyřdenní plenární zasedání jednou měsíčně. Komise, výbory i politické skupiny jednají v Bruselu, kde mají poslanci i své kanceláře.

Toto poslanecké "pendlování" stojí evropský rozpočet asi 200 miliónů eur ročně. "Je třeba ctít právo, tedy Amsterodamskou smlouvu, a také rozhodné přání Francie mít tuto instituci na svém území. Proč bychom měli ignorovat takovou vůli velké členské země?" tvrdí Pöttering.

Česko tentokrát bez zastoupení

Spolu s volbou předsedy mají europoslanci rozhodnout i o obsazení čtrnácti místopředsednických postů.

Zatímco dosud byl jedním z místopředsedů i český europoslanec a člen ODS Miroslav Ouzký, nyní Češi takto vysoko postaveného poslance mít nebudou.