Sarajevo - Bývalá příslušnice bosňácké armády se stala první ženou odsouzenou v Bosně a Hercegovině za válečné zločiny. Rasemu Handanovičovou, která se přiznala k vraždění chorvatských civilistů a zajatců, soud poslal do vězení na pět a půl roku.

Už v roce 2003 byla poslána do vězení někdejší prezidentka bosenské Republiky srbské Biljana Plavšičová, ale učinil tak mezinárodní tribunál v Haagu.

Soudkyně bosenského tribunálu pro válečné zločiny řekla, že Handanovičová se společně s dalšími členy své jednotky podílela na popravách třech chorvatských civilistů a třech válečných zajatců. Stalo se to v obci Trusina na jihu Bosny v polovině dubna 1993. Zabito tam bylo tehdy celkem 18 chorvatských civilistů a čtyři váleční zajatci, uvedla agentura AFP.

Handanovičová se k činu přiznala a souhlasila s tím, že bude vypovídat proti ostatním členům jednotky výměnou za mírnější trest.

Byla příslušnicí jednotky zvané Zulfikar, která byla pod přímou kontrolou velení bosensko-muslimské armády. Kvůli vraždění v Trusině je v současnosti souzeno dalších šest členů této jednotky.

Soudkyně Jasmina Kosovičová při čtení rozsudku kromě jiného konstatovala, že odsouzená Handanovičová se před tím, než se dopustila vražd, stala obětí znásilnění a ve válce přišla o blízké příbuzné.

Po skončení války v Bosně Handanovičová emigrovala do Spojených států, má americké i bosenské občanství. Devětatřicetiletá  žena byla loni v prosinci vydána bosenské justici.

Bosenští muslimové a bosenští Chorvaté vstoupili do války proti bosenským Srbům v roce 1992 společně. V letech 1993 až 1994 proti sobě ale navzájem bojovaly všechny tři strany a v enklávě Bihač dokonce i muslimové mezi sebou. 

Válka v Bosně a Hercegovině si vyžádala na 100 tisíc obětí, z toho více než 11 tisíc v metropoli Sarajevu. U mezinárodního tribunálu v Haagu nyní stojí dva předáci bosenských Srbů Radovan Karadžič a Ratko Mladič.