Betlém/Praha - Vánoční svátky znovu oživily spící napětí mezi jednotlivými církvemi, které se s přesností na minuty a centimetry dělí o správu posvátných míst křesťanství. Ty dnes leží hlavně na území státu Izrael a Palestinské samosprávy.
V Betlémě, který leží jen pár kilometrů od Jeruzaléma, nicméně už na palestinském území, spolu křesťané ve středu "bojovali" košťaty.
V bazilice Narození Páně tři dny po hlavním vánočním svátku vypukla potyčka mezi úklidovými četami jednotlivých denominací, mezi něž je správa posvátného místa křesťanství rozdělena.
Souboj pomocí košťat byl tak důsledný, že podle agentury Reuters museli zasáhnout policisté.
"Jako každý rok"
V bazilice se porvalo na sto kněží a mnichů hlásících se k řecké ortodoxní církvi a k arménské apoštolské církvi. Halas byl tak velký, že do budovy vtrhli policisté a s pomocí obušků obnovili klid. Policejní podplukovník Chálid Tamímí prohlásil, že je to pro jeho lidi "směšný problém, jaký musí řešit každý rok".
"Už je všechno v pořádku, nikoho jsme nezatkli, protože všichni zúčastnění byli boží služebníci," řekl.
Bazilika stojí na místě, na němž se podle křesťanské víry narodil Ježíš Kristus a k němuž každoročně o Vánocích směřují křesťanští poutníci z celého světa.
První křesťanská stavba zde vznikla ve 4. století, když císař Konstantin Veliký na podnět matky Heleny nechal postavit baziliku na místě původní pohanské svatyně. Do dnešní podoby ji pak nechal v první polovině 6. století přestavět císař Justinián.
O správu se dělí římskokatolický, řecký ortodoxní a arménský ritus. Hádku může vyvolat sebemenší překročení dohodnutých hranic. Období velké očisty, která předchází oslavám ortodoxních křesťanů, bývá zvlášť citlivé. V pravoslavné tradici připadá svátek narození Krista na 7. ledna.
Šest církví bdí u Hrobu
Potyčky u nejposvátnějších míst křesťanství nejsou o náboženských svátcích výjimečnou podívanou.
Důvodem je to, že jejich správa je rozdělená mezi jednotlivé křesťanské církve a má pevně daný časový rozvrh. Každé drobné překročení těchto pravidel oživí spící napětí mezi věřícími z různých církví.
Například Chrám Božího Hrobu v Jeruzalémě, který má ležet na místo někdejší Golgoty, tedy místa ukřižování Ježíše Krista, jeho pohřbení i zmrtvýchvstání, je rozdělen mezi šest církví.
V roce 2008 se o Velikonocích na posvátném místě poprali kněží arménské a řecké pravoslavné církve. Důvodem bylo to, že řecký kněz přetáhl stanovený čas bdění u Kristova hrobu.
Klíčové křesťanské svátky, Vánoce a Velikonoce vždy dodávají posvátným místům emotivní ráz. Odborně popsaný je tzv. jeruzalémský syndrom, kdy věřící návštěvníci Jeruzaléma a dalších posvátných míst v Izraeli propadnou představě, že oni sami jsou proroky či některou z biblických postav.
Jeruzalém je na tyto lidi připraven, v psychiatrické léčebně Kfar Šaúl je pro ně připraveno speciální oddělení. Podle lékařů se příznaky mohou objevit i u lidí, kteří dříve neměli psychické potíže, většinou však také po čase odezní.
