TASS připomněla, že dříve soud v Ufě odsoudil osm jiných lidí za porušení pravidel pro pořádání veřejných akcí. Podle agentury Reuters v pátek na další protest do Ufy dorazilo navzdory dvacetistupňovému mrazu 1500 až 2000 lidí. Reuters se odvolává na ruské novináře na místě, podle nichž policie zadržela nejméně deset lidí.
Protest se opět koná na podporu uvězněného ochránce přírody Faila Alsynova. Soud ho poslal na čtyři roky do vězení za šíření nenávisti vůči lidem jiné národnosti. Aktivista obvinění odmítl a uvedl, že se odvolá.
Protest v regionální metropoli vypukl navzdory varování šéfa autonomní republiky Radije Chabirova, že úřady tvrdě zasáhnou proti demonstrantům, které označil za zrádce a extrémisty.
Příslušníci pořádkových jednotek OMON vytlačili lidi, kteří s výkřiky "Hanba!" bránili v odjezdu autobusu se zatčenými, vylíčil zpravodajský kanál SOTAvision na sociální síti Telegram. Náměstí Salavata Julajeva v Ufě mezitím policisté, posílení gardisty, vyčistili od demonstrantů, ale zatýkání selektivně pokračovalo v okolních ulicích.
K situaci se v pátek vyjádřil Kreml, jehož mluvčí novinářům vysvětloval, že v Baškirsku se nekonají žádné masové nepokoje ani nějak velké demonstrace, a vše zvládnou místní úřady. "Nesouhlasil bych s formulací o masových nepokojích a masových protestech. Tam nejsou masové nepokoje a masové protesty," řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Jde jen o "individuální projevy", které "patří do kompetence místních úřadů a orgánů", zdůraznil Peskov podle státní agentury TASS.
V autonomní republice ležící na jihu pohoří Ural, které rozděluje Rusko na evropskou a asijskou část, to byl už třetí nedovolený protest tento týden.
Protest se konal například ve středu před budovou soudu v městečku Bajmak, které leží asi 1400 kilometrů východně od Moskvy, podle médií se tam shromáždilo několik tisíc lidí. Demonstrovali opět proti odsouzení Faila Alsynova.
Velké protesty v Rusku jsou mimořádně vzácné kvůli riziku zatčení na shromážděních, která úřady považují za nepovolená. Za poslední dva roky úřady zadržely tisíce lidí za to, že se postavily proti válce na Ukrajině, poznamenala v této souvislosti Reuters. Připomněla, že Alsynov v roce 2020 úspěšně bojoval proti plánům na těžbu sody v oblasti, která se následně přeměnila v přírodní rezervaci.
Šéf Baškirska Chabirov, jedné z největších etnicky smíšených autonomních republik v Rusku, se ve čtvrtek vyjádřil, že nepokoje vyvolali zrádci a extremisté, kteří usilují o odtržení od Ruska.
"Jde o skupinu osob, z nichž část žije v cizině. Jsou to v podstatě zrádci. Vyzývají k odtržení Baškortostánu od Ruska, vyzývají k partyzánské válce," tvrdil Chabirov podle listu Izvestija ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Baškortostán je jiný název pro Baškirsko.
Mezi údajnými zrádci jmenoval Ruslana Gabbasova, který spolu s Alsynovem zakládal mezitím zakázané hnutí Baškort. Gabbasov z litevského exilu po telefonu agentuře Reuters řekl, že nespokojenost Baškirů, tvořících necelou třetinu ze čtyř milionů obyvatel autonomní republiky, způsobila politika ruského prezidenta Vladimira Putina.
Ta podle Gabbasova narušila postavení baškirského jazyka a kultury. Příčiny vidí i v dopadu těžební činnosti na přírodu a v nepřiměřeně vysokém zastoupení menšin v řadách ruských jednotek bojujících proti Ukrajině.
Expertka na ruské regiony Gulnaz Šarafutdinovová, která nyní přednáší v Londýně, pro Reuters uvedla, že "mocenská vertikála, zavedená Putinem, netoleruje lidový aktivismus". "Vůdci, kteří se náhle vynoří a nejsou řízeni a kontrolováni z Kremlu, jsou považováni za hrozbu," dodala.
Baškirský novinář žijící v exilu v Berlíně Ruslan Valijev uvedl, že jen nepatrná menšina Baškirů usiluje o odtržení od Ruska. Alsynov má ale podle něj podporu veřejnosti sdílící znepokojení nad problémy, které nastolil. To se týká například nepřiměřeně vysokého počtu vojáků z řad národních menšin poslaných do války Ruska proti Ukrajině.
Podle neoficiálních údajů, shromážděných novináři, ve válce zahynulo přibližně 1350 mužů z Baškirska. To je více, než kolik jich zemřelo v afghánské válce v 80. letech a čečenských válkách po rozpadu Sovětského svazu. "Myslím, že nepokoje budou v té či oné podobě pokračovat, ať už půjde o protesty v ulicích, nebo remcání v kuchyních či na dvorcích. Něco se bude dít dál. Problém nelze jednoduše zamést pod koberec," dodal Valijev.
