Jeruzalém - Nekonečný příběh na téma chystaný izraelský úder na Írán má další pokračování.
Izraelský ministr obrany Ehud Barak ve středu oznámil, že židovský stát nemá zatím stanoveno žádné konkrétní datum ani přesný plán možné vojenské operace a jakákoliv akce je "ještě daleko."
Na dotaz novinářů, co to znamená "daleko", reagoval, že nechce vyslovovat žádné předpovědi.
Izraelská vláda považuje íránský jaderný program a možnost, že islámská republika bude mít v rukou atomovou bombu, za existenční ohrožení židovského státu. Úder na íránská jaderná zařízení Izraelci označují za poslední možnost, jak Íránu v nukleárním vyzbrojení zabránit.
Spojené státy jsou zatím proti a americký ministr obrany Leon Panetta nedávno Izraelce od myšlenky vojenského řešení zrazoval.
USA a Evropská unie prosazují hospodářské embargo vůči Íránu, Evropská unie se chystá na bojkot íránské ropy. Asijské státy, které jsou hlavními odběrateli suroviny z Íránu, však zatím takové embargo nepodporují. Ani Čína, ani Japonsko.
Izraelce podle deníku Jerusalem Post nyní znepokojuje, že Írán buduje podzemní a velmi dobře chráněné prostory pro obohacování uranu v jeskynním komplexu Fardo, jižně od Teheránu. Tam se nacházejí centrifugy pro obohacování izotopu uranu U 235 až na 20 procent.
Experti ani zpravodajské služby se neshodují v názoru, kdy by Írán bombu mohl mít. Zřejmě to ale nebude dříve než za osmnáct měsíců až dva roky.
Samotná íránská vláda popírá, že by jaderný program měl sloužit k vojenským účelům. Je prý budován kvůli výzkumu, zásobování energii a k využití ve zdravotnictví.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ale ve své poslední zprávě uvedla, že kroky, které íránská strana podniká, svědčí o něčem jiném.
Izraelské letectvo zaútočilo na jaderný reaktor v Iráku v roce 1981 a potom i na objekt považovaný za reaktor v Sýrii v roce 2007. Úder na Írán ale bude v mnoha směrech složitější, připouštějí izraelská média i politici.
Ostře proti útoku je Rusko, podle kterého by taková válka byla katastrofou pro Blízký východ a celý svět.
