Mexiko - Poslední dny v Mexiku vypadají jak vystřižené ze scénáře telenovely. Z přísně střeženého mexického vězení Antiplano uprchl Joaquín Guzmán, řečený El Chapo (Prcek), šéf největšího drogového kartelu v zemi – Sinaloa.
Guzmán utekl 1,5kilometru dlouhým tunelem, který vedl přímo z jeho cely. Mexické úřady teď zveřejnily záběry z bezpečnostní kamery věznice Antiplano.
Byly pořízeny těsně předtím, než drogový boss uprchl.
Na nahrávce je vidět, jak Guzmán v cele několikrát přejde od své postele k prostoru s toaletou a sprchou, než se skloní a zmizí. Malá díra v podlaze, kterou 58letý muž proklouzl z cely, na záznamu není. Skrývá se totiž za nízkou přepážkou, kterou je koupelna oddělena od zbytku místnosti.
Nepřítel USA číslo 1
Spektakulární útěk z vězení šokoval nejen Mexiko, ale i sousední Spojené státy. Jedna z amerických organizací - Chicagská kriminální komise (CCC) - ho okamžitě prohlásila za nepřítele USA číslo 1.
Totéž se zatím povedlo jen jedinému zločinci: legendárnímu gangsterovi Al Caponemu ve třicátých letech minulého století.
"Guzmánův kartel Sinaloa je nejdůležitějším dodavatelem drog v (americkém) Chicagu," vysvětlil šéf komise J. R. Davis. "Jeho lidé dovážejí do regionu velké množství drogy a posílají miliony dolarů zpátky do Mexika," dodal.
"Jsem přesvědčen, že Guzmán je už zase na špici největší a nejmocnější kriminální organizace Mexika," uvedl Davis.
Prezident v ohrožení
Další útěk Joaquína Guzmána z vězení ale může mít ještě jednu zásadní dohru. Je ránou pro prezidenta země Enriqua Peñu Nietu.
Od svého nástupu k moci v prosinci 2012 se soustředil především na reformy, které měly modernizovat hospodářství. Podařilo se mu například otevřít lukrativní ropný průmysl investorům.
Snažil se také snížit korupci a zlepšit podnikatelské prostředí. Útěk Guzmána ale dokazuje, že se právě tohle - omezit korupci v Mexiku - prezidentovi moc nepodařilo.
Totéž platí i o prezidentově slibu zvýšit bezpečnost. "Nejdůležitější otázkou není, zda ho opět chytí, nebo jak rychle ho chytí, ale jestli donutí administrativu prezidenta Niety, aby se vážněji zabývala tématem bezpečnosti," domnívá se analytička Vanda Felbab-Brownová z think-tanku Brookings Institution.
Guzmán uprchl už podruhé
Teprve loni v únoru slavil prezident Nieto významné vítězství. Oznámil, že policii se podařilo chytit drogového kápa Guzmána, šéfa největšího drogového kartelu, který nese jméno hornatého státu Sinaloa.
Guzmán přitom v Mexiku patří mezi nejznámější drogová kápa. Několikrát se mu podařilo "probojovat se" na seznam nejvlivnějších a nejbohatších lidí, který každý rok vydává americký časopis Forbes.
Poprvé ho policie zatkla v roce 1993 v Guatemale. Z vězení ale v roce 2001 uprchl, tenkrát schovaný v dodávce na prádlo. Jeho drogový kartel Sinaloa pak odborníci kvůli vysokému zisku i složité struktuře často přirovnávají k velkých firmám, jako je třeba americký řetězec Walmart.
Nyní si mnozí kladou otázku, jak je možné, že ostře střežený drogový boss uprchl ze žaláře, a to už podruhé. Podle médií i expertů je jasné, že musel podplatit celou řadu lidí.
"Prezident Prcka výrazně podcenil," domnívá se bezpečnostní analytik Alejandro Hope. Podle něj to ukazuje na slabosti v celém systému. "Prcek a jeho muži museli mít plány vězení. Kde je vzali?" klade si řečnickou otázku.
Že měl drogový boss komplice mezi dozorci, a možná i dalšími zaměstnanci, v úterý připustil také ministr vnitra Miguel Ángel Osorio. Ten již nechal propustit několik vysoce postavených pracovníků věznice i jejího ředitele. Všechny nyní vyšetřuje policie.
I americké úřady měly podezření, že Guzmán plánuje útěk. Své informace sdílely i s Mexičany. Ti mu přesto nezabránili.
Média pak poukazují na skutečnost, že výstavba kilometr a půl dlouhého tunelu zabrala nejméně rok a byla velmi dobře naplánovaná. "Seznam lidí, kteří byli podplaceni, nebo kterým vyhrožovali, bude dlouhý," doplňuje Adam Isacson, analytik z nevládní organizace Washington Office on Latin America.
Prcka už jen tak nechytí
Po Prckovi nyní pátrají tisíce mexických policistů. O pomoc požádali také úřady z okolních zemí, tedy z Belize, Guatemaly a Spojených států.
Mexiko pak na Guzmánovu hlavu vypsalo odměnu 60 milionů pesos, tedy v přepočtu 93 milionů korun.
Přesto se experti domnívají, že tentokrát se už Guzmána chytit nepodaří. "Je minimální pravděpodobnost, že bude Guzmán opět zadržen. Pokud se mu podaří dostat se do hor ve státě Sinaloa, tak bude jen velmi těžké ho chytit. Může tam dožít," uvedl pro agenturu Bloomberg Mike Vigil, bývalý pracovník z americké agentury pro boj s drogami DEA.
V podobném duchu se vyjadřuje i analytik Isacson. "Pokud se policii nepodaří ho chytit během několika příštích dnů, tak se jim ho nepodaří zadržet ještě dlouho," tvrdí.
