Washington, Londýn - Během loňských prezidentských voleb v Íránu sehrál internet zásadní roli při organizování protestů tamní demokratické opozice.
Spojené státy chtějí nyní pomoci softwarovým firmám obcházet embargo uvalené na vývoz sofistikovaných technologií, a přispět tak ke svobodnému šíření informací v zemích, v nichž jsou u moci autoritativní režimy.
Vedle Íránu se to týká v prvé řadě Kuby a Súdánu.
Americké ministerstvo zahraničí doporučilo již v prosinci federálnímu Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC), aby umožnil Íráncům stahovat volně přístupné softwarové programy společností Microsoft či Google, jak je to běžné jinde ve světě.
V souvislosti se snahami Teheránu opatřit si jadernou pumu a faktem, že Írán má k dispozici balistické rakety, podléhají moderní technologie vyvíjené americkými firmami v případě Íránu přísnému embargu. Totéž platí u většiny vývozních komodit pro komunistickou Kubu.
To se teď má od základu změnit.
"Čím více mají tamní uživatelé přístup k internetovým službám, tím obtížnější je pro íránskou vládu zabránit šíření svobodného slova a myšlenek," řekl deníku The New York Times vysoký státní úředník z ministerstva financí, které má v dohledné době vydat softwarovým firmám příslušné licence.
Samizdat našich dní
V lednu označila americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová svobodu šířenou po internetu za jeden ze základních pilířů zahraniční politiky USA.
"Volně přístupná videa a blogy se stávají samizdatem našich dní," zdůraznila šéfka americké diplomacie v narážce na zakázanou literaturu šířenou tajně v časech studené války v zemích bývalého sovětského bloku.
Právě protesty organizované loni v červnu v Íránu v souvislosti se zfalšovanými výsledky prezidentských voleb, v nichž opětovně zvítězil zastánce tvrdé linie Mahmúd Ahmadínežád, ukázaly sílu sociálních sítí, jako je Facebook a Twitter.
Americké ministerstvo zahraničí tehdy Twitter požádalo, aby na nějaký čas zastavil veškeré práce spojené s údržbou sítě, které by íránské opozici ztížily rychlou výměnu informací a vzájemnou komunikaci.
Svoboda internetu pro všechny
Místní úřady v Íránu a Číně či na Kubě mají samozřejmě možnost zablokovat "závadné" webové stránky, čím více takovýchto stránek bude a čím více programů a možností se na ně dostat uživatelé internetu v těchto zemích budou mít, tím obtížnější bude pro tamější autoritativní režimy bránit svobodnému šíření informací.
Za "základní" lidské a občanské právo označily svobodu na internetu čtyři pětiny respondentů nedávného průzkumu organizovaného britskou rozhlasovou a televizní stanicí BBC.
"Právo na komunikaci nesmí být nikomu odpíráno," řekl BBC generální tajemník Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) Hamadún Túré.
Průzkumu se zúčastnilo 27 tisíc osob starších osmnácti let z 26 zemí.
Řada uživatelů internetu ze zemí EU či Číny přitom vyslovila obavy, že globální síť může být v budoucnu ještě intenzivněji než dnes zneužívána k šíření dětské pornografie či podvodům. Pětapadesát procent respondentů z Velké Británie se v této souvislosti vyslovilo pro to, aby úřady měly alespoň nějakou možnost zablokovat stránky s pochybným obsahem, a provádět tak "cenzuru" internetu.
To se samozřejmě nelíbí zastáncům absolutních svobod, podle nichž by měl být každý člověk natolik vyspělý, aby sám posoudil případnou "závadnost" té či oné informace a zavrhl ji.
