Washington - Americký prezident Donald Trump přichází s novou jadernou doktrínou, která má být oproti éře jeho předchůdce Baracka Obamy podstatně tvrdší vůči Rusku. Jejím cílem je mimo jiné odradit Rusko od toho, aby hrozilo byť jen omezeným jaderným útokem v Evropě. Moskva musí být přesvědčena, že by za to zaplatila "nepřijatelně vysokou cenu", informovala v pátek agentura AP.
Podle dokumentu o 74 stránkách, který v pátek zveřejnilo ministerstvo obrany, Spojené státy chtějí vyrobit nové jaderné zbraně o menší síle, a to v reakci na přezbrojování Ruska. Podle agentury AFP se experti kvůli tomu obávají opětovného šíření zbraní hromadného ničení a vyššího rizika jaderného konfliktu.
Pentagon přišel s analýzou dalšího směrování jaderné politiky podle zadání, které mu dal Trump před rokem. Dospěl podle AP k závěru, že USA by měly z velké části dodržet Obamův plán modernizace jaderného arzenálu, včetně nových bombardovacích letadel, ponorek a pozemních raket. Rovněž podpořil dodržování stávajících dohod o kontrole zbrojení, včetně nové smlouvy START, která omezuje Spojené státy a Rusko na 1550 strategických jaderných hlavic rozmístěných na maximálně 700 odpalovacích zařízeních.
Smlouva byla podepsána v Praze v roce 2010 a vstoupila v platnost v únoru 2011. Stanovené limity mají obě strany dodržovat nejpozději do pondělí 5. února. USA uvádějí, že limity dodržují od loňského srpna. K 1. září, poslednímu datu, kdy jsou k dispozici oficiální údaje, bylo Rusko pod limitem u odpalovacích letounů, ale mírně nad limitem v počtu bojových hlavic, a to na 1561.
"Moskva několikrát zopakovala svůj záměr splnit tyto limity včas a nemáme důvod se domnívat, že tomu tak nebude," uvedla ve čtvrtek mluvčí ministerstva zahraničí USA Heather Nauertová.
Trumpova jaderná doktrína se ale rozchází s Obamovou vizí ohledně postupného snižování významu jaderných zbraní v americké obranné politice. Stejně jako Obama uvažuje Trumpova vláda o použití jaderných zbraní pouze za zcela mimořádných okolností, aniž by ale přesně definovala, co to znamená. Trump pořád sází na jejich odstrašující účinek.
Podle názoru Trumpovy vlády hrozí současná ruská aktivita nekontrolovanou eskalací konfliktů v Evropě. USA v tomto ohledu poukazují na ruskou vojenskou doktrínu o "eskalaci po deeskalaci", na jejímž základě by Moskva použila svůj arzenál nebo vyhrožovala, že použije jaderné zbraně omezené síly v malém konvenčním konfliktu v Evropě, a to s přesvědčením, že by to přinutilo USA a NATO, aby ustoupily. Podle Pentagonu to vypadá, že se zvyšuje možnost toho, že Moskva zbraně hromadného ničení použije.
Washington tomu chce čelit tím, že změní parametry u menšího počtu stávajících balistických raket s dlouhým dosahem, které jsou na palubách strategických ponorek Trident, aby byly s to nést slabší jaderné hlavice. V dlouhodobém horizontu chce pak vrátit do svého arzenálu rakety schopné nést jaderné hlavice, které by byly odpalované z hladinových plavidel. Obamova vláda rakety z dob studené války vyřadila v roce 2011.
Podle předního činitele Pentagonu Roberta Soofera Moskva bude pravděpodobně naléhat na Washington, aby tyto dva kroky nerealizoval.
V textu se také uvádí, že Severní Korea zůstává "jasnou a vážnou hrozbou" pro USA a její spojence. Jakýkoli severokorejský jaderný útok proti USA nebo jeho spojencům by měl za následek "konec tohoto režimu". "Neexistuje žádný scénář, ve kterém by režim Kim Čong-una mohl použít jaderné zbraně a přežít," dodává se v dokumentu.
Video: KLDR nemá jaderný arzenál s potenciálem zničit svět, ale válka by byla katastrofická, říká expert
