Washington, Benghází - Ani tři týdny po smrtícím útoku, při kterém ve východolibyjském Benghází zahynul americký velvyslanec Chris Stevens a tři jeho krajané, se tajným službám USA nepodařilo narazit na stopu, jež by je dovedla k atentátníkům.
Jak teď ale napsal deník The New York Times, Spojené státy připravují úder proti islamistům napojeným na Al-Káidu, kteří 11. září na americký konzulát v Benghází zaútočili.
Ten by mohl mít obdobnou podobu jako vojenská operace speciálních jednotek námořní pěchoty USA Navy Seals, při níž byl minulý rok zabit na západě Pákistánu šéf Al-Káidy Usáma bin Ládin.
V úvahu připadá také akce s použitím bezpilotních letounů, jaké Spojené státy běžně nasazují proti kaidistům na afghánsko-pákistánském pomezí, či společný zásah s libyjskými bezpečnostními silami, které po útočnících rovněž intenzivně pátrají.
Útok v Benghází využili američtí republikáni v předvolební kampani, když prezidentu Baracku Obamovi vytkli, že vůči zemím, v nichž loni zvítězily revoluce arabského jara, provádí příliš smířlivou politiku, ačkoliv se v nich v poslední době aktivují islamistická hnutí.
Na 10. října je dokonce naplánováno zvláštní slyšení v Kongresu, během kterého bude americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová muset odpovídat na řadu otázek týkajících se období bezprostředně předcházejícího útoku na konzulát USA.
Libyjští diplomaté tehdy totiž varovali své americké protějšky, že bezpečnostní opatření v Benghází jsou naprosto nedostatečná. Ministerstvo zahraničí ale údajně ochranku zastupitelství i zabezpečení komplexu odmítlo posílit.
Importovaná demokracie
Clintonová se vůči kritice ohradila s tím, že její úřad neměl žádné zprávy, že by se v přístavním městě, jež bylo během povstání proti diktátoru Muammaru Kaddáfímu baštou povstaleckých sil, chystaly nějaké nepřátelské akce.
Americká CIA přitom sledovala aktivity islamistů na východě Libye od samého začátku povstání a hrozícího nebezpečí si musela být vědoma.
Útok na konzulát uskutečnilo asi padesát mužů, z nichž někteří byli vyzbrojeni raketomety odpalovanými z ramene.
Islamisté se podíleli na svržení Kaddáfího režimu, teď jsou ale zklamáni, že se jejich ambice nevyplnily, a vůči novým vládcům v Tripolisu a jejich spojencům zaujali stejně nepřátelský postoj, jaký měli ve vztahu ke svrženému diktátorovi.
"Očekáváte, že budeme mít důvěru v tento stát?" otázal se dopisovatele agentury Reuters Salím Dirbí, který vede jedno z islamistických uskupení operujících v přístavu Dirna přibližně pět hodin jízdy na východ od Benghází. "Ve funkcích jsou zpátky stejní lidé jako předtím."
Dirbí vedl v 90. letech proti Kaddáfímu partyzánskou válku v horách, odmítá ale, že by jeho lidé měli cokoli společného s útokem na americký konzulát. Jeho bratr byl mezi 1200 islamisty, které vládní síly v roce 1996 zmasakrovaly při vzpouře ve vězení Abú Sálim v Tripolisu.
Jednou z roznětek loňského povstání proti Kaddáfímu byly demonstrace rodinných příslušníků těch, kdo byli tehdy zabiti, konané právě v Benghází.
V devadesátých letech bojovala řada libyjských islamistů, kteří se dnes bouří proti demokracii importované ze Západu, proti USA v Afghánistánu, Iráku či Čečensku.
