USA opustily irácká města. Teroristé útočili v Kirkúku

Roman Gazdík
30. 6. 2009 23:01
Premiér Málikí vyhlásil dnešek "Dnem národní suverenity"
Iráčtí vojáci pochodují při předávání budovy starého ministerstva obrany v Bagdádu.
Iráčtí vojáci pochodují při předávání budovy starého ministerstva obrany v Bagdádu. | Foto: Reuters

Bagdád - Válka v Iráku prochází dalším ze svých milníků. Spojené státy do dnešního večera stáhnou své vojáky z iráckých měst a vesnic. Od zítřka tak budou Iráčané za zdejší bezpečnost zodpovědní zcela sami.

Stažení jim ukládá smlouva SOFA, kterou mezi sebou země uzavřely v minulém roce, ještě za prezidentství George Bushe.

Po celém Iráku lidé už v předvečer slavili to, co považují za symbolické gesto na cestě k definitivní svrchovanosti. Státním svátkem a "Dnem národní suverenity" vyhlásil dnešek irácký premiér Núrí Málikí.

Ozvala se také irácká Al-Káida, která večer odpálila bombu v severoiráckém Kirkúku. Zahynulo nejméně 32 lidí a dalších nejméně 100 bylo zraněno.

To se však na celkové náladě Iráčanů příliš neprojevilo.

"Jsme rádi, že se to děje, velice rádi," citoval britský deník The Daily Telegraph Chasba Majahího. "My jsme občané této země a je naší povinností tuto zemi chránit," dodal šedesátiletý obyvatel Bagdádu.

Válka v Iráku:
Autor fotografie: Reuters

Válka v Iráku:

  • 20. března 2003 - začátek invaze do země.
  • 1. května 2003 - George Bush ohlašuje konec hlavních bojů. V dubnu je vytvořena Prozatímní koaliční správa (CPA), tedy okupační vláda.
  • 28. června 2004 - CPA předává kontrolu nad zemí do rukou dočasné vlády. Násilí v zemi roste
  • 31. ledna 2005 - První volby, ze kterých vychází vláda mající vytvořit novou ústavu. Podobně jako další volby je charakterizuje nezájem sunnitů.
  • Po ratifikaci Ústavy Iráku 15. října 2005 se 15. prosince uskutečnily volby do 275členného Iráckého národního shromáždění. Vláda premiéra Málikího se ale ujme moci až v květnu 2006.
  • 22. února 2006 - útok na šíitský svatostánek al-Askarí předznamenává nejkrvavější epizodu irácké války s největšími etnickými čistkami.
  • 10. ledna 2007 - George Bush oznamuje přesun nových jednotek do Iráku (tzv. "surge")
  • 30. června 2009 - Američané opouštějí irácká města.

"Cizí jednotky ponižovaly staré lidi a ženy. Iráčané jsou v tomto ohledu velice hrdí," řekl deníku bývalý voják Hussejn Isáví. "Americká armáda porušovala naše tradice, ale irácké síly jsou naši lidé a rozumí nám."

V Iráku je v současné době přes 130 tisíc amerických vojáků a naprostá většina se nyní stáhne na základny mimo města a vesnice. Někteří američtí vojáci v nich ještě zůstanou, jejich bojové či patrolovací mise zde však skončí a budou pouze radit či trénovat irácké jednotky.

V září 2010 hodlá americký prezident Barack Obama ukončit bojové mise v celém Iráku. V té době má být v zemi 35 až 50 tisíc vojáků USA. Za dalších šestnáct měsíců opustí Irák poslední americké jednotky.

Bezpečnostní situace v zemi se však v posledních týdnech zhoršila a v zemi došlo k několika velkým bombovým útokům. Ty největší se staly v Bagdádu a severoiráckém Kirkúku. Při každém z nich zemřelo přes 70 lidí.

Iráčtí policisté během ceremoniálu předávání základny v Basře v pondělí.
Iráčtí policisté během ceremoniálu předávání základny v Basře v pondělí. | Foto: Reuters

Očekává se, že Al-Káida či jiné povstalecké skupiny se budou v tomto citlivém období snažit znovu rozdmýchat nepřátelství mezi sunnity a šíity.

Velká oslava se dnes večer bude konat v Bagdádu. Ten Američané opustili již v pondělí a stáhli se na dvě velké základny poblíž místního letiště. Čtyři američtí vojáci byli v pondělí zabiti v boji, detaily však Pentagon neposkytl.

 

Právě se děje

Další zprávy