Na začátku tohoto roku USA představily novou národní obrannou strategii. Ta za hlavní hrozbu již neoznačuje terorismus, nýbrž Rusko a Čínu. Jde o velkou změnu priorit po více než dekádě boje zaměřeného proti islámským teroristům, jenž Američany zatáhl do konfliktů v Afghánistánu a Iráku.
"Budeme pokračovat v boji proti terorismu. Ale souboj velmocí - to je teď hlavní téma, nikoliv terorismus," prohlásil v únoru ministr obrany Jim Mattis.
Agentura Reuters uvádí, že Pentagon s obavami pozoruje rostoucí rozpínavost Ruska, které svou sílu předvedlo například v konfliktu na Ukrajině a v Sýrii. Stejně tak se zaměřuje na stále sebevědomější chování Číňanů v oblasti Jihočínského moře.
Na druhou stranu krok Američanů může vzbuzovat také pochybnosti. Přichází právě v době, kdy se Rusové a Číňané snaží svou vojenskou přítomnost v Africe naopak rozšiřovat.
Stažení části vojáků z Afriky v rozhovoru pro New York Times obhajoval americký generál Thomas D. Waldhauser. Podle něj má tento krok pomoci zefektivnit schopnost armády čelit hrozbám po celém světě, ale přitom neodejít z Afriky.
Mluvčí Pentagonu Candice Treschová dodala, že stažení jednotek se vůbec nedotkne protiteroristických operací v několika zemích jako Somálsko, Džibuti nebo Libye.
"Během této reorganizace by se mělo v příštích několika letech stáhnout z Afriky asi deset procent vojenských jednotek. Bude to jen zlomek ze 7200 zaměstnanců ministerstva obrany, kteří v Africe působí," vysvětlila.
Aktivita Ruska v Africe roste
Rusko nyní při rozšiřování vlivu v Africe čerpá také z minulosti. Během studené války si někdejší Sovětský svaz vybudoval blízké vojenské a diplomatické vztahy s mnoha africkými zeměmi
Od roku 2014 Kreml podepsal s africkými zeměmi již 19 vojenských kontraktů. Nejvýrazněji se angažuje v Středoafrické republice, kde pravděpodobně operuje kontroverzní žoldnéřská Vagnerova skupina, známá díky svému angažmá na Krymu a východní Ukrajině.
Podle britského listu Guardian ale aktivita Moskvy v Africe nejviditelněji stoupla v posledním roce. V květnu 2018 ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov navštívil Angolu, Namibii, Mozambik, Etiopii a Zimbabwe. S Afričany podepsal řadu smluv, které se týkaly jak ekonomické oblasti, tak vojenské a technologické spolupráce.
V září se pak Rusům podařila uzavřít další důležitá dohoda, která jim umožňuje vybudovat logistickou základnu v Eritreji a získat tak přístup k Rudému moři
Důvodů, proč Kreml obrátil svou pozornost k Africe, je podle odborníků několik. Nejčastěji zmiňují sankce, které západní státy uvalily na Rusko kvůli anexi Krymu a válce na Ukrajině. Moskva tak začala hledat spojence jinde. Kromě toho se Rusové snaží dostat na nové trhy, kde by mohli být konkurence schopní. Na rozdíl od Číny ale Afričanům nenabízejí spotřební zboží, nýbrž zbraně.
Emil Aslan, odborník na Rusko z Ústavu mezinárodních vztahů, za angažmá Moskvy v Africe vidí ještě jiné důvody.
"Podle mého názoru jde Putinovi primárně o to, aby v různých částech světa vytvořil takzvané zástupné války, aby měl při jednání se Západem páku. Logika je následující: My se stáhneme ze Sýrie a Libye výměnou za uznání našich vitálních zájmů na Ukrajině," říká pro deník Aktuálně.cz Aslan.
Další světová velmoc - Čína měla v Africe dlouhodobě především ekonomické zájmy. Již v roce 2009 se stala největším africkým obchodním partnerem, když na prvním místě vystřídala do té doby dominantní Spojené státy.
Že Číňané dlouhou dobu preferovali pouze obchod a stáli stranou vojenského angažování, ale dnes už neplatí. Změna nastala v minulém roce, kdy se rozhodli vybudovat v malém africkém státě Džibuti vojenskou základnu.
