Washington - Americko-izraelské spojenectví platí v moderním světě za jedno z nejpevnějších. Momentálně však prochází velmi hlubokou krizí, což přiznávají obě strany.
Potvrzují se tak předpovědi, že mezi pravicovou vládu Netanjahua a administrativou Baracka Obama nebude lidově řečeno "fungovat" chemie. To se projevovalo už před americkými volbami, kdy většina Izraelců držela palce spíše Johnu McCainovi.
Byty jako urážka
Američany naposled znechutilo úterý, kdy v Jeruzalémě jednal viceprezident Joseph Biden. V tutéž dobu izraelské ministerstvo vnitra oznámilo výstavbu 1600 nových bytů ve východním Jeruzalémě.
Obamova administrativa ostře odmítá další stavby pro židovské osadníky na území, které Izrael dostal pod kontrolu po válce v roce 1967 a měl by se stát v budoucnosti - pokud přece jen někdy dojde k mírové dohodě - součástí palestinského státu.
Načasování zprávy o nových bytech označila šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová za "urážlivé".
Ministryně volala izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a upozornila ho, že bude muset "napravit vztahy" s USA. Netanjahu se brání tím, že o plánu ministerstva oznámit další rozšiřování izraelské výstavby ve východním Jeruzalémě nevěděl a Bidenovi se už omluvil.
Vzájemné výčitky
Nic to nemění na tom, že Izraelci jsou dlouhodobě znepokojeni Obamovými snahami zlepšovat vztahy s arabským světem.
Domnívají se, že se tak může dít na jejich účet. Stejně tak chtějí tvrdší postup vůči íránskému jadernému programu, který považují za smrtelné nebezpečí pro svůj stát.
Bílý dům vyčítá Izraeli pokračující výstavbu na západním břehu Jordánu, která podle vlády komplikuje mírové řešení sporu s Palestinci. Stejného názoru je také Evropská unie.
Stín šestidenní války
Není proto divu, že izraelský velvyslanec Michael Oren na setkání s izraelskými konzuly působícími v USA konstatoval, že vztahy jsou v nejhlubší krizi za posledních pětatřicet let a příští měsíce prý budou vyjednávání mezi oběma zeměmi složitá.
Oren, který je profesí historik a je autorem populární knihy o šestidenní izraelsko-arabské válce v roce 1967, má zmínkou o pětatřiceti letech na mysli spory mezi izraelským premiérem Jicchakem Rabinem a americkým ministrem zahraničí Henrym Kissingerem datující se z roku 1975.
Kissinger tehdy tlačil na to, aby izraelská armáda opustila část okupovaného Sinajského poloostrova, což Rabin odmítl. Čtyři roky nato ale Izrael podepsal mírovou smlouvu s Egyptem a stahování ze Sinaje přece jen začalo.
Oren byl kvůli aféře s oznámením výstavby nových bytů povolán na americké ministerstvo zahraničí, kde si vyslechl ostrou kritiku. I to je v americko-izraelských vztazích neobvyklé.
Izrael a Kongres vs. Obama
Americký Kongres je ale tradičně velmi silným zastáncem Izraele a proizraelské americké organizace jako AIPAC (Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti) či Anti-Defamation League (Liga proti pomluvám) už prohlášení některých politiků Obamovy vlády označily za "přemrštěné", protože ohrožují jak izraelské, tak i americké zájmy.
Přestože USA jsou klíčovým spojencem židovského státu, i v minulosti se občas objevily mezi oběma spřátelenými státy problémy.
Velká roztržka se například odehrála v roce 2000. USA se postavily proti plánovanému prodeji izraelského radarového systému Phalcon za miliardu dolarů Číně s tím, že by to ohrozilo dalšího amerického spojence Tchaj-wan.
Poté, co Kongres pohrozil, že omezí nebo dokonce přeruší židovskému státu finanční pomoc, izraelská vláda od prodeje upustila.
Častější spory panovaly mezi USA a Izraelem v osmdesátých letech minulého století, když tehdejší americký prezident Ronald Reagan ostře kritizoval izraelskou invazi do Libanonu v roce 1982, zejména masivní bombardování Bejrútu.
Předcházející vláda George Bushe sice stála pevně za Izraelem, ale přesto ho kritizovala za použití tříštivých bomb ve válce s libanonským hnutím Hizballáh v létě roku 2006.
USA sice poskytují židovskému státu velkou finanční i vojenskou pomoc, ale největším obchodním partnerem Izraele je Evropská unie, nikoliv Spojené státy.
