"Antisemitismus se šíří jako jed. Napadá a ničí rozum, vraždí," prohlásil. Ministr zároveň navštívil místo, kde zatím neznámí útočníci poničili dva stromy, které připomínaly vraždu židovského mladíka Ilana Halimiho. Jeho únos a umučení v roce 2006 otřásly Francií.
Castaner neupřesnil, co přesně za nárůstem antisemitských útoků stojí. Antisemitské útoky ve Francii registrují i v době, kdy ve Francii protestují takzvané žluté vesty. Neformální hnutí demonstruje proti vysokým cenám pohonných hmot a nízké kupní síle. Ministr vnitra připustil, že se mezi protestující vmísily krajně pravicové skupiny.
Honte à celui qui, abject, a défiguré d'une croix gammée mon hommage à Simone Veil, rescapée de la Shoah, peint l'an dernier sur les boites aux lettres de la mairie du 13e arrondissement de Paris, lors de sa panthéonisation. Quelle lâcheté... très choquant. pic.twitter.com/Cj8Aog292U
— Christian Guémy C215 (@christianguemy) February 11, 2019
"Nemáme samozřejmě na mysli demonstranty, kteří nemohou vyjít s penězi. Ale ty, kteří stojí za násilnými činy, otevřeně antisemitskými zločiny. Ty musíme obvinit a potrestat," dodal mluvčí vlády Benjamin Griveaux. Antisemité útočí i na prezidenta Emmanuela Macrona, protože dříve pracoval pro banku Rothschild, kterou založili židovští finančníci.
Francouzská vláda varuje, že v hnutí je velká část lidí, kteří věří různým konspiračním teoriím. Průzkum společnosti Ifop také ukázal, že 44 procent žlutých vest věří, že existuje "židovské spiknutí na celosvětové úrovni".
Vedle toho za nárůstem antisemitismu stojí i posílení radikálního islámu ve Francii. V roce 2011 islamistický útočník zavraždil učitele a tři děti v židovské škole v Toulouse. O tři roky později radikál Amédy Coulibaly zabil čtyři lidí v košer supermarketu v Paříži. V roce 2017 Francii šokovaly nábožensky motivované vraždy pětašedesátileté Sarah Halimiové a pětaosmdesátileté Mireille Knollové.
Francouzský premiér Edouard Philippe nedávno představil plán na boj proti antisemitismu. Jeho součástí je i postup proti nenávisti na internetu a hlavně na sociálních sítích, který chce Paříž koordinovat na celoevropské úrovni. "Internetové platformy jsou živnou půdou pro nenávist. A ta se stále častěji přelévá do společnosti," prohlásil premiér.
Paris, 2019. Le mot « Juden » inscrit sur la vitrine d’un restaurant #Bagelstein.
— Benjamin Griveaux (@BGriveaux) February 10, 2019
L’antisémitisme le plus crasse dans les rues de la ville lumière.
En 24h donc: incendie contre le domicile @RichardFerrand, attaque contre @AssembleeNat et actes antisémites.
Ne rien céder, jamais. pic.twitter.com/TUR5TSMEYl
Ve Francii žije vůbec největší židovská menšina v Evropě. Ta podle odhadů čítá asi půl milionu lidí. Židé se kvůli rostoucímu počtu antisemitských útoků často ve Francii necítí bezpečně. Někteří se stěhují do jiných částí země a opouští tak například pařížská předměstí, kde dříve žila velká židovská komunita.
Jiní odchází do zahraničí, nejčastěji do Izraele nebo Spojených států. V roce 2015 jich uteklo téměř osm tisíc, o rok později dalších pět tisíc. Odhaduje se, že od roku 2000 se do Izraele z Francie přestěhovalo přes 50 tisíc lidí, zatímco v letech 1982 až 2000 to bylo "jen" 25 tisíc.
