Normu zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky navrhla Evropská komise v reakci na teroristické útoky v Evropě. Země EU i europarlament ji schválily předloni hlasy většiny členských zemí i poslanců.

Česko, které bylo od začátku proti přijetí směrnice, mimo jiné namítalo, že úprava zasahuje do práv vlastníků legálně držených zbraní. Praha proto podala žalobu, která žádala zrušení směrnice. Požadavek podpořily také Polsko a Maďarsko.

Soud v úterý konstatoval, že české námitky jsou neopodstatněné. Unijní orgány podle soudu nepřekročily přijetím směrnice své pravomoci, ani nezasáhly do práv vlastníků či držitelů zbraní.

Česká strana v žalobě podané předloni rovněž namítala, že se evropští zákonodárci dostatečně nezabývali otázkou přiměřenosti zaváděných opatření a neprovedli posouzení jejích dopadů. Soud tento argument odmítl s tím, že tuto povinnost nemají ve všech případech. Unijní orgány navíc podle soudu měly k dispozici "četné analýzy a doporučení pokrývající všechna témata zmíněná v argumentaci České republiky". Z těchto podkladů nic nenasvědčovalo tomu, že by opatření zavedená směrnicí byla nepřiměřená, uvedl nejvyšší justiční orgán EU.

Změny vyplývající z nové právní úpravy by se dotkly téměř všech asi 300 tisíc držitelů zbrojních průkazů v Česku a také držitelů znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci. Zastánci držení zbraní nyní prosazují zakotvení práva na ozbrojenou obranu do české ústavy, kterým se v současnosti zabývají senátoři.