Jednání, kterých se účastní také zástupci USA, Číny, Japonska, Jižní Koreje a Ruska, mají za cíl přimět severokorejský režim zastavit jaderné zbrojení.
Na déle než rok byly přerušeny, pak přišel říjnový šok v podobě prvního severokorejského atomového výbuchu.
Nyní se Severokorejci vracejí k jednáním. A mají tentokrát jedinou prioritu.
Po Spojených státech chtějí, aby nechaly žít banku, která obstarávala finanční spojení severokorejského režimu se světem.
V září 2004 americké ministerstvo financí oznámilo, že s jistotou ví, kdo je pro Severní Koreu pračkou špinavých peněz a zprostředkovává jí nákup zařízení pro jaderný program.
Malá soukromá banka sídlící v bývalé portugalské kolonii Macao na jihu Číny. Banco Delta Asia.
Banka, jakých jsou všude po Asii stovky. A přesto výjimečná. Právě přes ni Pchjongjang realizoval veškeré transakce a obchody se zahraničím.
Malý a nenápadný rodinný podnik, který existuje už od roku 1935, se tak dostal do popředí zájmu zpravodajských služeb a médií.
Banka na styky s režimem doplatila
Američané vyhlásili bojkot banky a zatlačili na vládu Macaa, aby se o případ začala zajímat. (Macao přešlo v roce 1999 z rukou Portugalska pod svrchovanost Číny, ale podobně jako Hongkong má autonomní status).
Co je Macao
- Od 16.století až do roku 1999 portugalská kolonie. Nyní autonomní území v rámci Číny.
- Hlavním zdojem příjmů jsou kasina a herny. Ročně vydělávají kolem šesti miliard dolarů. Macau se přezdívá asijské Las Vegas.
- Na území o rozloze pouhých 28 km2 žije zhruba půl miliónu obyvatel.
Výsledek? Zmrazení veškerých severokorejských účtů, zastavení všech transakcí týkajících se severokorejských firem i jednotlivců.
Kim Čong-il se dostal do krize, protože kvůli tlaku USA a dalších zemí nechtějí jiné banky riskovat a odmítají Severokorejce jako klienty.
Banco Delta Asia se ocitla na pokraji bankrotu, protože její další klienti začali v panice vybírat vklady. A severokorejský režim zůstal izolován, protože nemá, kde by si zřídil své účty.
Pod mezinárodním tlakem banka zmrazila milióny dolarů, patřících Severní Koreji a přerušila veškeré spojení s touto zemí.
Kim Čong-il má problém
Američané doufají, že právě snaha znovu zpřístupnit banku by mohla Kim Čong-ila konečně přimět k ústupkům. Nastaly totiž pro něj těžší časy.
Veškeré sankce proti vládě diktátora z Pchjongjangu byly dosud málo účinné. Teď Američané tvrdí, že cestu, jak neústupného severokorejského vůdce přitlačit ke zdi, konečně nalezli.
Že odhalili jeho slabé místo.
"Nejenže KLDR ztratila možnost zakládat konta v zahraničí, ale styk s ní odmítají téměř všechny finanční instituce ve světě. Nechtějí riskovat, že budou spojovány s nelegálními aktivitami režimu," řekl deníku New York Times Marcus Noland z Peteronova ekonomického institutu ve Washingtonu.
Do banky Severokorejci ukládali i falešné dolary - které se v dílnách na území KLDR ve velkém vyrábějí - a také peníze z prodeje drog.
Do šíření falešných bankovek i narkotik byli zapojeni i severokorejští diplomaté, jak v posledních letech ukázala mnohá odhalení.
A severokorejští padělatelé jsou i podle amerického ministerstva financí mistři svého oboru. Jejich falešné stodolarové bankovky prý i školený odborník obtížně rozeznává od pravých.
Útočiště severokorejské smetánky
Bývalá portugalská kolonie byla a částečně stále je bezpečným místem pro severokorejské prominenty. Kim Čong-ilův nejstarší syn Kim Čong-nam zde vlastní dvě nemovitosti a často je vídán, jak utrácí velké částky v místních kasinech a nočních klubech.
Macao také bylo donedávna jednou z mála zahraničních destinací severokorejské letecké společnosti Air Koryo.
Nákupy v Japonsku
Japonská média tvrdí, že právě prostřednictvím Banco Asia Delta se dostaly do Severní Koreje klíčové součástky, které režimu pomohly v sestrojení a odpálení atomové bomby loni v říjnu.
"Severokorejci nakoupili v Japonsku části zařízení pro obohacování uranu a také technologie, využitelné pro výrobu biologických zbraní. Dopravili je do KLDR přes třetí země a peníze odeslali dodavatelům z Banco Delta Asia v Macau," napsal obvykle dobře informovaný japonský list Jomiuri Šimbun.
Právě Japonsko má z jaderného programu KLDR velký strach. Obává se, že se může stát terčem severokorejského útoku jakožto spojenec USA a také jako země, kterou propaganda Kim Čong-ilova režimu vykresluje jako nepřítele na život a na smrt.
V Tokiu větší obavy než v Soulu
Japonci se Severní Koreje a jejích zbraní obávají více než Korejci z jihu poloostrova, který vedl se severem v letech 1950 až 1953 občanskou válku.
Rada bezpečnosti OSN schválila loni v říjnu po jaderném výbuchu sankce proti Severní Koreji, které výrazně omezily její obchod ze zahraničím. Okolní země také získaly právo kontrolovat náklad lodí patřících KLDR.
Podle Washingtonu je ale pro Kima skutečnou pohromou právě přiškrcení "jeho" banky.
Že by nakonec vedla cesta k ústupkům dosud neoblomného režimu přes Macao?
