Proč ministerstvo pozastavilo očkování látkou AstraZeneca?
Hlavním důvodem byl její nedostatek, uvedl ve středu ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský. Nedávné úmrtí sedmačtyřicetileté ženy po očkování zmíněnou vakcínou bylo podle něj jen jednou z méně závažných příčin.
Pitva ukázala, že příčina úmrtí souvisela s krevní sraženinou v mozku, což je jeden z možných, avšak velmi řídkých nežádoucích účinků vakcíny od AstraZenecy. Genetickým vyšetřením byly u pacientky současně zjištěny poruchy srážlivosti krve, píše deník SME.
Je to poprvé, co Slovensko očkování některou z vakcín přerušilo. A to navzdory tomu, že na konci ledna zemřel 79letý důchodce poté, co dostal vakcínu Pfizer/BioNTech. V druhé polovině března pak po očkování americkou Modernou zemřela stejně stará žena. I v těchto případech úřady konstatovaly možnou souvislost s vakcinací, ale jednalo se o starší a chronicky nemocné pacienty.
Jaké možnosti teď Slovensko zvažuje?
"S AstraZenecou nadále počítáme," říká ministr Lengvarský. "Po zjištění přesných počtů dodávaných vakcín budeme pracovat na tom, aby měli občané volný výběr mezi vakcínami, včetně těch neregistrovaných," dodal.
Deník SME s odkazem na své zdroje uvádí několik možností.
Například lze umožnit lidem si značku vakcíny vybrat, jak nyní avizuje ministr. Tou od AstraZenecy by tak byli očkováni jen lidé, kteří o ni vysloveně projeví zájem - podobně jako je to na Slovensku v plánu s ruskou látkou Sputnik V, kterou zatím neschválil evropský lékový úřad EMA. Slovensko jí však chce začít očkovat od začátku června, řekl Lengvarský.
O látku od AstraZenecy by podle posledních průzkumů stálo jen asi 30 procent Slováků, před pozastavením ji dostávali lidé ve věku 18 až 44 let, ještě předtím až do 59 let.
Vakcíny a covid-19 - jaké je riziko?
Krevní sraženina po očkování AstraZenecou: 0,00065 % (asi 6,5 případu na milion naočkovaných)
Smrtelné zasažení bleskem: 0,00072 % (7,2 případů z milionu)
Anafylaktická (prudká alergická) reakce po očkování jakoukoliv vakcínou proti covidu-19: 0,001 % (jeden ze sto tisíce naočkovaných)
Úmrtí na covid-19: 1,6 % (1,6 případu ze sta nakažených)
Hospitalizace kvůli covidu-19: 7,2 % (víc než sedm lidí ze sta nakažených)
Zdroj: infografika slovenského ministerstva zdravotnictví
Nebo se dá vydat stejnou cestou, jakou zvolilo Dánsko a ve středu také Norsko. Tyto země vakcínu nakonec zcela odmítly, první jmenovaná své nevyužité dávky darovala Česku. Slovenské ministerstvo (podobně jako léková agentura EMA) nicméně trvá na tom, že výhody očkování výrazně převažují nad možnými riziky.
Co bude s těmi, kteří už měli přiřazený termín na očkování, připadla na ně látka od AstraZenecy, ale ještě očkováni nebyli?
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Zuzana Eliášová předpokládá, že tito lidé dostanou jinou vakcínu. V úvahu připadají zejména Pfizer a Moderna.
"Národní centrum zdravotnických informací (NCZI) v tuto chvíli nedostalo za úkol rušit termíny," uvedla pak mluvčí úřadu Veronika Bauch. NCZI provozuje takzvanou "čekárnu", do které se člověk registruje a kde vyčkává na přidělení termínu. Na Slovensku se od konce dubna mohou do čekárny registrovat všichni lidé starší 16 let.
Jakou vakcínu dostanou ti, kteří už mají první ze dvou dávek AstraZenecy za sebou?
I v tomto případě je ve hře několik variant. Tou nejpravděpodobnější je, že dostanou i druhou dávku stejné vakcíny. Platí to zejména pro ty, kterým vychází druhý termín na dobu, kdy bude ministerstvo ještě rozhodovat.
"Pokud přijdou pozvánky už jenom na přeočkování AstraZenecou, tak předpokládám, že disciplína přijít se naočkovat bude větší (než u těch, kteří ještě nemají ani první dávku, pozn. red.) a 95 procent z nich přijde," uvádí bratislavský lékař Tomáš Szalay. Podle svých slov tak použije jen část ampulí s očkovací látkou, které má k dispozici, a zbylé uskladní v ledničce. Szalay očkuje na fotbalovém stadionu v hlavním městě.
Zbylé ampule AstraZenecy pak podle svých slov nabídne těm, kteří přijdou do očkovacího centra bez termínu, ale se zájmem o vakcínu. "Takže budou i lidé, kteří dostanou teprve první dávku, ale bude jich nanejvýš deset," odhaduje průběh očkování v závěru tohoto týdne.
Druhou možností je, že se Slovensko inspiruje v Německu, Francii nebo Švédsku a občany přeočkuje jinou látkou, tedy Pfizerem nebo Modernou. To doporučuje i EMA. Podle expertů na očkování je to zcela bezpečné. Navíc jak upozorňuje například infektolog Peter Sabaka, mix vakcín může před onemocněním covidem-19 ochránit ještě účinněji než dvě dávky stejné látky.
Třetí možností je, že si lidé budou moci látku použitou na přeočkování volně vybrat. Ve hře je i jednodávková vakcína firmy Johnson & Johnson. Tu na Slovensku přednostně dostávají marginalizované skupiny, například romští obyvatelé.
Kdy ministerstvo definitivně určí další postup?
Nejspíš ještě tento týden. "Ministerstvo zdravotnictví v tuto chvíli zvažuje všechny alternativy, jak budeme v této věci postupovat. Kompletujeme všechna odborná stanoviska a v návaznosti na to budeme v průběhu týdne informovat," uvedla mluvčí Eliášová.
