Rivne (od naší spolupracovnice) - Místa, která po sobě zanechávají na Ukrajině kopáči jantaru, připomínají měsíční krajinu. Nelegální těžba zkamenělé pryskyřice je tam přitom už mnoho let mimořádně výnosným zdrojem příjmů.
Několik oblastí na Volyni v severozápadní části země se pro tamní obyvatele stalo "jantarovým Klondikem". Vláda si zatím neví rady, jak milionové zisky místní mafie přesměrovat do státní pokladny.
Podle odhadu expertů se ročně na Ukrajině vytěží kolem 150 tun jantaru v hodnotě půl miliardy amerických dolarů. Jen tři až čtyři tuny se přitom získávají legálně.
Hlavní výnos mají kriminální struktury, které kontrolují nelegální těžbu.
Kam se hrabe Aljaška...
Tisíce lidí jsou ochotny stát dlouhé hodiny v blátě a "rýžovat" v naději, že si odnesou jmění. Když narazí na větší kámen, mohou si za jediný den vydělat tisíce dolarů. Nehledí na to, že ničí přírodu i vlastní zdraví. Neodrazuje je ani riziko, že přijdou o život.
Na problémy s jantarem, který se v Žytomyrské a Rivnenské oblasti nelegálně těží desítky let, upozornil minulý měsíc překvapivě sám ukrajinský prezident. V rámci boje s korupcí při setkání se zástupci regionálních bezpečnostních složek ve Lvově vyhlásil Petro Porošenko jantarové mafii boj.
"Dávám vám dva týdny na likvidaci 'střechy'," oznámil úředníkům a pohrozil, že pokud nezjednají nápravu, pak "přijede sám, bez ochranky a ukáže kdo, komu a jak dělá 'střechu'".
Pašování jantaru označil "nejen za ekologickou katastrofu, ale za financování terorismu".
"Škoda že zemřel Jack London. Není, kdo by ve světové literatuře zvěčnil naši ostudu. Kam se na to hrabe Aljaška. To, co se děje u nás, se v době zlaté horečky nikomu ani nezdálo," citoval ho server zik.ia. Prezident upozornil, že ochranu tohoto byznysu zajišťují ozbrojené útvary, které mohou své zbraně v budoucnu namířit kamkoli.
Rozhlasová stanice Radio Svoboda přinesla letos v červnu reportáž, v níž ukázala apokalyptické obrázky krajiny vydrancované barbarskou těžbou. Stovky hektarů lesů byly pokáceny a vypáleny. Zhyzděná půda je plná děr, které vznikly po použití bagrů a čerpadel.
"Na Ukrajině kvete byznys v hodnotě půl miliardy dolarů ročně. Je zcela nelegální a doslova likviduje život v okolí na desítky let. Vypadá to tady jako armageddon," konstatoval zpravodaj Denys Kazanskyj, který se do míst nelegální těžby dostal s ekology a občanskými aktivisty. Regionální vedení podle novinářů celý problém dlouhodobě bagatelizuje.
"Technologie nelegální těžby jantaru je jednoduchá. Nejprve se zničí les. Stromy se vyřežou nebo vypálí. Pak se pomocí bagrů vyhloubí velký kanál, do kterého se z nejbližší vodní nádrže napustí voda. Následně se kolem kanálu kopou další jámy. Proud vody rozmělňuje písek a vyplavuje jantar na povrch. Lidé jej loví ve špinavé břečce do rybářských čeřenů," popsal pochybnou proceduru.
Jantarová horečka
Místní aktivista Oleksandr Nikolajčuk říká, že oblast zaplavili zloději. "Je to státní přírodní rezervace, která by měla být pod dohledem lesní správy. Už léta ale tady řádí kriminální živly z celého postsovětského prostoru."
"Majitel" místa, na kterém se těží, prý platí až 1000 dolarů denně zástupcům okresních mocenských struktur za to, že jeho činnost tolerují. Pro usnadnění těžby se používají průmyslová čerpadla, která doslova obracejí lesy naruby. Investice se ale vyplácejí. Kámen jde na dračku.
Přiživuje se na tom spousta překupníků, ale prodat se dá i přes internet. Ceny se pohybují od několika stovek do desítek tisíců dolarů v závislosti na velikosti kamenů. Podle ukrajinských médií lidé vědomě riskují život. Někteří při sesuvech končí v až desetimetrových jámách. Statistiky obětí se však nevedou.
Do míst nelegální průmyslové těžby její provozovatelé pouštějí i místní, kteří mohou na pár hodin zkusit štěstí kopáním nebo "rýžováním". "Je to jakási odměna za to, že nelegálnímu byznysu nebrání," tvrdí aktivista.
Vesničanům se přitom nelíbí, že novináři a aktivisté strkají do jejich činnosti nos. "Díky tomu, že to tady lidé objevili, si alespoň vyděláme na chleba. Jinak bychom neměli vůbec nic, byl by tady hladomor jako ve 30. letech," říká na kameru Rádia Svobodná Evropa muž s lopatou. Na námitku, že zboží prodávají kriminálním živlům, reaguje, že to není podstatné. "Klidně prodáme i vám, pokud máte peníze. Nepřejeme si ale, abyste se nás zastávali. My se ubráníme sami," tvrdí.
Po restrikcích iniciovaných prezidentem se vesničané v jednom z okresů vzbouřili a několik lidí bylo při potyčkách s policií postřeleno. Vadilo jim, že policisté zabavovali čerpadla, do nichž mnozí vložili veškeré své úspory.
Na "jantarovou horečku" v ukrajinském Polesí upozornil nedávno na své facebookové stránce ministr vnitra Arsen Avakov. "Obrovské množství lidí žije díky tomuto průmyslu. Od hledačů, přes překupníky, školáky i úředníky," uvedl. Přiznal, že jde "nejen o stínovou, ale doslova černou ekonomiku". Ani hřivna z tohoto byznysu se do rozpočtu nedostává. "Vydělávají celé rodiny vesničanů. Tisíce dolarů měsíčně. Pro ukrajinský venkov to je nevídaná příležitost."
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk oznámil, že vláda bude už na podzim iniciovat vyhlášení státního monopolu na těžbu jantaru.
Zákony legalizaci těžby nepřejí
Podle listu Dzrekalo tyžnja Ukrajina ztrácí kvůli nekontrolované těžbě jantaru denně osm milionů hřiven.
V zemi přitom legálně působí jediný soukromý podnik, který má povolení na těžbu jantaru. Jeho vedení tvrdí, že doklady pro svou činnost si obstarávalo sedm let, jelikož zákony znevýhodňují soukromou těžbu. Jediný státní podnik Ukrajinský jantar (Burštyn Ukrajiny) je přitom před bankrotem.
Podle agentury Unian má Ukrajina druhé největší zásoby jantaru ve světě. Většina vytěžené suroviny se ovšem pašuje do zahraničí, včetně Číny, Japonska, Blízkého východu či Evropské unie. Ve velkém se vyváží do Polska, které se mnohdy využívá jako tranzitní země, ale také na Slovensko.
Přestože dovoz jantaru do Evropské unie není zakázán, je nezbytné jej řádně přihlásit a ukázat při celní kontrole. Jen v posledních třech měsících bylo na slovenské hranici zaznamenáno kolem 20 pokusů o nelegální převoz.
Více než 130 kilogramů bylo nedávno zabaveno na hraničním přechodu ve Vyšném Německém, kde krabice s kameny našel pes cvičený na hledání cigaret. Ty se také ve velkém pašují z Ukrajiny a jsou dalším lukrativním předmětem korupce, kterou musel nedávno řešit osobně ukrajinský prezident.
V Zakarpatské oblasti na západě země bylo kvůli pašeráckému skandálu sesazeno celé regionální vedení, včetně šéfů celnice, pohraniční stráže i silových složek.
Ukrajinští podnikatelé mají za to, že ukázkové razie nic nevyřeší. O legalizaci soukromé těžby jantaru se mluví už desítky let, avšak stávající zákony jí nepřejí. Má se tedy za to, že lidé budou dál kopat všude, kde se dá, včetně vlastních domů a zahrad.
Jinou práci totiž nemají. Než vypukla jantarová horečka, živili se prý mnozí obyvatelé Rivnenské a Žytomyrské oblasti, které obývají mimo jiné volyňští Češi, sběrem a prodejem hub a dalších lesních plodů.
Lesy však byly ve značné části území zničeny a lidé už nedbají ani na obdělávání polí. Na jantarových "plantážích" si totiž vydělají daleko víc.
