Tyto rakety, včetně britských Storm Shadow, Ukrajinci používají dosud jen na Ruskem okupovaných územích. Tedy na Krymu a východě Ukrajiny. Nemohli tak například zasáhnout shromažďující se ruské vojáky, kteří tento měsíc zaútočili po zemi na Charkovskou oblast a obsadili několik vesnic, včetně části města Vovčansk.
Ukrajinská armáda k útokům na ruské ropné rafinerie nebo vojenská letiště v Rusku používají drony vlastní výroby. "Zrušme zákaz nasazovat rakety dlouhého doletu proti cílům v Rusku. Nemůžeme po Ukrajincích chtít, aby i za nás bojovali s jednou rukou přivázanou k tělu," prohlásil bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
Podle deníku The New York Times se v Bílém domě a Pentagonu odehrává debata o tom, zda Ukrajincům povolit použití amerických zbraní na ruském území. Ministr obrany Lloyd Austin je proti, stejně jako náčelník generálního štábu armády Charles Brown.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken během své květnové návštěvy Kyjeva pronesl na toto téma větu, která vyzněla nejednoznačně. "Nepodporujeme nasazení našich zbraní proti cílům v Rusku, ale je věcí Ukrajinců, jak se rozhodnou," řekl po schůzce s prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Britský ministr zahraničí David Cameron na začátku května sdělil, že Londýn nijak neomezuje Ukrajinu v používání britských zbraní. Zelenskyj ale tento týden v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že Kyjev zatím žádnou západní zbraň při útoku na Rusko nepoužil, tedy ani britské rakety Storm Shadow.
"Západními zbraněmi jsme v Rusku nikdy neudeřili, protože k tomu nemáme souhlas. Jednáme o tom s našimi spojenci, protože potřebujeme zasahovat ruskou techniku blízko naší hranice. Zatím ale tato jednání k pozitivním výsledkům nevedla," řekl Zelenskyj.
Jak moc by změnil americký souhlas situaci na bojišti? Náčelník generálního štábu estonské armády Martin Herem v rozhovoru pro Aktuálně.cz z tohoto týdne řekl, že Rusové by změnu rozhodně pocítili. "Změnilo by jim to plánování, protože když najednou v týlu ztratíte velmi cennou jednotku, musíte plánovat znovu. To Rusy zpomalí. Vedou ale vyhlazovací válku proti Ukrajině a slovy bývalého hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného je proto potřeba zabít všechny ruské vojáky na ukrajinském území. Na to je i dělostřelectvo velmi užitečné," míní Estonec.
Moskva tvrdí, že použití západních zbraní proti jejímu území by znamenalo přímé zapojení NATO do konfliktu a že by na takový krok adekvátně odpověděla. Právě obava z přímého střetu aliance s Ruskem vede německého kancléře Olafa Scholze k rozhodnutí nepředat Ukrajině německé střely Taurus s doletem až 500 kilometrů. Kancléř řekl, že jejich obsluhu by museli zajistit Němci, což by znamenalo německé zapojení do války. "Podporujeme Ukrajinu, zároveň ale nejsme ve válce s Ruskem," prohlásil Scholz.
Americký generál a bývalý velitel sil NATO z dob války v Kosovu Wesley Clark naznačil, že američtí politici mají v zásadě stejné obavy jako Němci, jen je neformulují tak otevřeně jako Scholz.
"Od začátku války je pozice Spojených států taková, že chceme umožnit Ukrajině bránit se, ale neumožníme jí útok znamenající americkou konfrontaci s Ruskem," popsal Clark v květnu pro televizi CNN s tím, že taková politika vede k postupnému vykrvácení ukrajinské armády.
