Denver - „S hlubokou vděčností a pokorou přijímám vaši nominaci na prezidenta Spojených států."
Těmito slovy začal na závěr demokratického sjezdu v Denveru svou půlhodinovou řeč kandidát strany Barack Obama. Za tradičního skandování „Ano, můžeme" svých příznivců.
Slíbil obnovit dobrou reputaci USA ve světě a jejich morální pověst, změnit ekonomickou politiku posledních osmi let a ukončit válku v Iráku.
Také učinil vstřícné gesto vůči příznivcům Hillary Clintonové. Poděkoval jí za podporu a jejího muže Billa pochválil, že během svého prezidentství v devadesátých letech „vytvořil 23 milionů pracovních míst".
Svého republikánského konkurenta Johna McCaina naopak obvinil, že je pouhým pokračováním „nepodařené politiky" současného prezidenta George Bushe.
Vstoupil do historie
„Čtvrtého listopadu (datum voleb v USA - pozn. red.) musíme vstát a říct: osm je dost," prohlásil Obama do skandujícího davu. „John McCain volil společně s Georgem Bushem v devadesáti procentech případů, nejsem připraven na desetiprocentní změnu."
Přijímací řeči prezidentských kandidátů jsou v USA pečlivě sledovány a říká se o nich, že tvoří historii. Ať už je to přehnané, nebo ne, o Obamově vystoupení to říci lze.
Na demokratickém sjezdu v Denveru se totiž stal prvním oficiálním nebělošským kandidátem na prezidenta v dějinách Spojených států.
Jako první ekonomika
Nejdůležitějším předvolebním tématem je pro Američany špatný stav domácí ekonomiky a demokratický kandidát se mu proto věnoval jako prvnímu.
Slíbil, že investuje 150 miliard do obnovitelných zdrojů, do deseti let zbaví USA závislosti na ropě z Blízkého východu, zruší daňové úlevy společnostem, které „vyvážejí" pracovní místa do zámoří, a naopak uleví těm, které je vytvářejí v USA.
„Ameriko, jsme lepší než těchto posledních osm let," prohlásil Obama. „Jsme lepší zemí, než ta, kde muž z Indiany sleduje, jak jsou po dvaceti letech jeho nástroje zabaleny a poslány do Číny."
„Elitář nejsem"
Pasáž řeči o ekonomice dala také Obamovi záminku k tomu, aby se ze sebe pokusil setřást pověst elitáře, který je odtržen od problémů obyčejných Američanů. Už předfilm představoval illinoiského senátora především jako běžného občana, který se sám vypracoval z chudých poměrů.
Kromě stoupenců Clintonových má Obama totiž „problém" také u méně vzdělaných manuálně pracujících bílých voličů a velká část jeho poselství byla věnována právě jim.
Zdůraznil, že jeho předkové bojovali za Spojené státy, i tvrdou práci své babičky a matky, která ho vychovávala sama.
„Nevím o tom, co si myslí John McCain o životě celebrit, ale tohle je můj život," prohlásil kandidát, který republikána sám implicitně obvinil z elitismu.
„Jak může definovat střední třídu jako někoho, kdo vydělává 5 milionů dolarů ročně?" zeptal se. „Říká, že trpíme ´mentální recesí´ a vidí v nás národ fňukalů."
Obama slíbil, že vytvoří miliony nových pracovních míst a „sníží daně 95 procentům pracujících rodin". Zopakoval také, že jeho cílem je zdravotní pojištění pro každého.
Vše o volbách v USA:
Jako „někdo, kdo pozoroval svoji matku, jak se hádala ze zdravotními pojišťovnami, když umírala na rakovinou," nemá údajně zájem na tom, aby současný systém pokračoval.
"Dokážu bránit Ameriku"
Kandidát se dotkl také zahraniční politiky, kde zdůraznil snahu bránit spojence Izrael a Gruzii, zopakoval svůj záměr ukončit válku v Iráku a vysmál se tvrzením, že by svou údajnou nezkušeností ohrozil bezpečnost USA.
„Jsme stranou Roosevelta, jsme stranou Kennedyho, takže mi neříkejte, že nedokážeme bránit Ameriku."
Kennedyho připomenul i místem svého projevu. Aby důležitost své řeči zdůraznil, přesunul ji z haly Pepsi Centre, kde se demokratický sjezd konal, na fotbalový stadion Invesco, kde si ho přišlo poslechnout 84 tisíc lidí.
Právě JFK byl až do čtvrtečního večera posledním prezidentským kandidátem, který svou nominační řeč přednesl na fotbalovém stadionu. Bylo to roku 1960 před osmdesátitisícovým davem v Los Angeles.
První strana
Demokrat vyvolával i ducha jiného symbolu šedesátých let. Přesně před 45 lety na schodech Lincolnova památníku ve Washingtonu přednesl bojovník za práva černochů Martin Luther King jr. svou řeč „Měl jsem sen".
Obama posluchače upamatoval na Lutherův požadavek po rovnoprávné Americe a jemně tak naznačil, že bojuje i za práva černé komunity - aniž by tím mohl popudit bílou většinu.
Vystoupení Obamy na závěr demokratického sjezdu bylo významné, neboť je prvním okamžikem prezidentské kampaně, kterému věnuje pozornost velká část Američanů, kteří se o politiku běžně nezajímají. Dalším okamžikem, kdy si kvůli politice pustí televizi desítky milionů Američanů, budou až prezidentské debaty v září a říjnu.
„Obama si už zajistil stránku v učebnici historie Ameriky," napsal ještě před projevem komentátor NBC Chuck Todd. „Ale musí ujít ještě dlouhou cestu, jestli chce mít vlastní kapitolu."
