Kyjev - Vůdcové někdejší "oranžové revoluce" na Ukrajině opouštějí kolbiště jeden po druhém. Po bývalém prezidentu Viktoru Juščenkovi teď došlo na premiérku Julyji Tymošenkovou.
Vítěz nedávných prezidentských voleb Viktor Janukovyč našel v parlamentu v Kyjevě dostatek spojenců, aby vládu Tymošenkové sesadil. Pro vyslovení nedůvěry jejímu kabinetu se vyslovilo 243 ze 450 poslanců.
Janukovyčova Strana regionů teď bude mít třicet dní na to, aby sestavila novou vládní koalici. Pokud se jí nepodaří vytvořit vládu do dvou měsíců, bude muset prezident vypsat předčasné volby.
Tymošenková před hlasováním čelila ostré kritice ze strany opozice.
"Roky vlády Julyje Tymošenkové vejdou do historie Ukrajiny jako roky neopakovatelného úpadku všech sfér našeho života," hřímal od řečnického pultu poslanec Strany regionů Nikolaj Azarov.
Odstupující premiérka je ale zcela opačného názoru. Hned na příští úterý svolala mítink svých stoupenců, na kterém hodlá vytvořit "širokou frontu demokratických sil", s jejíž pomocí chce čelit Janukovyčovi.
Tymošenkovou opustili spojenci
Pro demisi kabinetu hlasovalo nejméně třicet čtyři poslanců vládní koalice včetně 15 zástupců formace Naše Ukrajina - Národní sebeobrana. Ta předsedkyni vlády v roce 2004 podporovala v boji proti Janukovyčovi, jenž byl tehdy obviněn z toho, že nechal zfalšovat prezidentské volby.
"Rozhovory nebudou jednoduché, vláda by ale mohla být vytvořena do několika dní," zdůraznil v rozhovoru pro agenturu Reuters místopředseda Strany regionů a někdejší ukrajinský ministr financí Mykola Azarov. Ten by se mohl stát novým ministerským předsedou.
Strana regionů je nyní největší parlamentní frakcí. Má 171 poslanců, k většině jich potřebuje 226. Vedle komunistů a nacionalistické Naší Ukrajiny se novým Janukovyčovým spojencem podle všeho stanou také centristé vedení předsedou parlamentu Vlodymyrem Lytvynem.
Očekává se příklon k Rusku
Ukrajina nezbytně potřebuje stabilní vládu poté, co ekonomická krize srazila v loňském roce hrubý domácí produkt o patnáct procent. Kyjev chce zahájit s Mezinárodním měnovým fondem rozhovory o finanční pomoci ve výši přibližně 16 miliard dolarů.
Ačkoliv Janukovyč po svém volebním vítězství, kdy porazil právě Tymošenkovou, slíbil spolupracovat se Západem a jeho první zahraniční cesta směřovala do Bruselu jako sídla EU, očekává se, že se jeho země opět více přimkne k Rusku. Nejenom z toho důvodu, že rozsáhlé oblasti na východě země jsou obývány ruskojazyčnou menšinou.
Moskva Kyjevu zajišťuje životně důležité dodávky ropy a zemního plynu. Na Juščenkovovy snahy o zahájení vstupních rozhovorů s Evropskou unií a NATO reagoval Kreml vždy velmi nedůtklivě.
