Brusel (Od našeho zvláštního zpravodaje v Bruselu) - V jedné z nejvýznamnějších funkcí Evropské unie zůstane dalších 30 měsíců blízký spojenec Česka - Donald Tusk.
Bývalý polský premiér obhájil pozici předsedy Evropské rady, který šéfuje nejvýznamějším unijním summitům.
Podpořila ho i Česká republika. Jedinou zemí, která hlasovala proti němu, bylo Tuskovo rodné Polsko.
"Bez našeho souhlasu se nesmí nic stát," prohlašovala ještě před schůzkou v Bruselu, na níž byl Donald Tusk lídry EU opětovně zvolen, současná polská premiérka Beata Szydlová. Tuska obviňovala z toho, že v evropské funkci aktivně podporuje polskou opozici proti své vládě.
Jenže staronový šéf Evropské rady nepotřeboval podle pravidel ke znovuzvolení jednomyslný souhlas všech zemí. Polsko ho nemohlo zablokovat, protože nesehnalo spojence. Ostatní státy unie jsou s Tuskovým působením ve funkci spokojené.
"Německo podporuje Donalda Tuska," prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. Pro Tuska, který patří mezi evropské lidovce, byli i premiéři a prezidenti patřící k socialistům.
Polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski podle agentury AFP označil znovuzvolení krajana Donalda Tuska do čela Evropské unie za signál toho, že EU se podřizuje "diktátu Berlína".
Podle předsedy polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského byla porušena pravidla volby vrcholných unijních činitelů a výsledek hlasování ukazuje, že unie je ovládána Německem. Myšlenka, že by Polsko unii opustilo, je ale podle Kaczyńského nesmysl.
Není to zvykem
V EU je obvyklé, že funkce získávají jen ti kandidáti, kteří mají podporu svých vlastních zemí.
Lídři členských států se ale přesto rozhodli tento zvyk nerespektovat. Polsko podle nich nemá proti Tuskovi žádné vážné argumenty a jde jen o vnitropolitický spor.
Grateful for trust & positive assessment by #EUCO. I will do my best to make the EU better.
— Donald Tusk (@eucopresident) March 9, 2017
Faktický lídr Polska a šéf vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński Tuska dlouhodobě kritizuje a dává mu nepřímo za vinu smrt svého bratra Lecha, tehdejšího polského prezidenta.
Ten zahynul před sedmi lety při letecké katastrofě u ruského Smolensku. Několik následných vyšetřování ale prokázalo, že nehodu polského vládního letadla zavinily chyby pilotů a špatné počasí.
Česko Tuska ve čtvrteční volbě jednoznačně podpořilo. "Vnímá náš pohled na svět a na to, jak by měla fungovat Evropská unie," řekl premiér Bohuslav Sobotka.
Evropská rada rozhodla o zvolení Donalda Tuska předsedou ER pro další funkční období. Proti bylo jen Polsko. #EUCO
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) March 9, 2017
Češi si pochvalují, že je Tusk často podpořil například při jednáních o migrační krizi.
Navzdory odporu německé kancléřky Angely Merkelové například prosadil, aby se společnou evropskou politikou stalo uzavření takzvané "balkánské trasy". Tudy přes Řecko dál do Evropy přišlo v letech 2015 až 2016 více než milion uprchlíků a migrantů.
"Traumata pana Kaczyńského"
Polská snaha o zablokování Tuska Prahu velmi rozladila. "Musíme tady řešit traumata pana Kaczyńského," postěžoval si Aktuálně.cz český diplomat, který nechtěl být jmenován.
Podle něj je Tusk nejlepším možným předsedou summitů, jakého si Česko může přát.
Premiér Sobotka taky upozornil, že Tusk byl do funkce v roce 2014 zvolen jako kandidát všech zemí Visegrádské čtyřky a Polsko tedy nemělo právo ho bez ohledu na Česko i další země V4 nyní zablokovat.
Připustil, že pokud by Tusk neprošel, funkci by dostal někdo, kdo by k zemím střední a východní Evropy zdaleka nebyl tak vstřícný.
Polská vláda proti Tuskovi navrhla jiného polského kandidáta, europoslance Jacka Saryusze-Wolského. Ten ale nikdy nebyl ani ministrem - neměl tak šanci získat podporu pro funkci, ve které předsedá unijním premiérům a prezidentům.
Sobotka odmítl i polský argument, že Varšava by měla mít právo veta nad zvolením svého státního příslušníka. "Země nemá absolutní moc nad svým kandidátem," řekl český premiér.
Připomněl, že Tusk nebyl novým uchazečem o funkci, ale někým, kdo se v ní už osvědčil. Podle Sobotky není možné, aby se na evropských postech střídali politici podle toho, jaká strana je zrovna v jejich vlastní zemi u moci.
