Ankara/Brusel - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan o víkendu odstartoval kampaň pro předčasné prezidentské volby, které nechal vyhlásit na druhou polovinu června. Chce být opět zvolen hlavou státu, tentokrát ale s většími pravomocemi, které úřadu přiřklo loňské referendum.
"Věřím, že 24. června vytvoříme politickou historii s rekordními hlasy jak v parlamentních, tak prezidentských volbách," prohlásil Erdogan, který místní politice dominuje už více než 15 let.
Agentura Reuters rozhodnutí prezidenta označila za "nedočkavost, aby už mohl nové pravomoci začít využívat". Nečekané rozhodnutí o konání předčasných voleb překvapilo i opoziční turecké strany natolik, že zatím nestihly ani nominovat vlastní kandidáty
Zatímco v Turecku je Erdogan mimořádně oblíbeným politikem, v zahraničí čelí mnoha kritikům, kteří v jeho chování vidí diktátorské tendence. Nakonec i samotné volby budou probíhat za výjimečného stavu, který v Turecku platí od nevydařeného puče z roku 2016.
"Za výjimečného stavu nemůžete demokraticky volit"
Tato situace podle prohlášení Monitorovacího výboru parlamentního shromáždění Rady Evropy může "narušit legitimitu" celého hlasování.
"V reakci na obavy Benátské komise výbor znovu zdůrazňuje, že za výjimečného stavu a za probíhajících bezpečnostních operací v jihovýchodním Turecku nelze uskutečnit skutečně demokratické volby," upozornil výbor.
Řada opozičních poslanců, novinářů a lidskoprávních obránců navíc stále zůstává ve vazbě. Výbor Turecku vytkl i zestátňování médií nebo fakt, že volební zákon se změnil jen několik týdnů před vyhlášením hlasování.
Příliš vlídný Brusel
Obavy ohledně Turecka minulý týden vyjádřili i poslanci Evropského parlamentu (EP), kteří zároveň začali pracovat na balíčku o rozšiřování EU, který jim předložila Evropská komise. Turecko má od roku 1999 status kandidátské země, přístupová jednání byla zahájena v říjnu 2005.
"Někteří z europoslanců vyjádřili obavy ohledně zprávy k Turecku, zpochybnili záměry komise jednat s Tureckem jako se strategickým partnerem, navzdory tomu, že závažně porušuje zásady právního státu a lidská práva," uvedl EP na svém webu.
Evropská komise ve své zprávě k Turecku ze 17. dubna přiložené k dokumentaci o plánovaném rozšiřování EU ocenila Ankaru za její humanitární pomoc syrským uprchlíkům. Zároveň ale zdůraznila i "závažné nedostatky" řady nových opatření. "Od zavedení výjimečného stavu bylo zadrženo více než 150 000 osob, 78 000 bylo zatčeno a více než 110 000 úředníků bylo propuštěno," stojí ve zprávě.
V Turecku je navíc značně problematický soudní systém, jehož nezávislost podle zprávy minulý rok značně utrpěla. Žádného pokroku Ankara nedosáhla v boji proti korupci. Základní lidská práva podkopává množství dekretů, které Erdoganova vláda během výjimečného stavu přijala.
Evropská komise razí strategii "bez kousnutí"
Podle parlamentní zpravodajky pro Turecko Kati Piriové je na tom země v pozici kandidátského státu hůř než před několika lety. Například ohledně dosažení politických kritérií vyžadovaných Evropskou unií. Odkazuje se přitom na loňskou zprávu Evropské komise.
"Téměř dvouletý výjimečný stav výrazně omezil základní práva, deset tisíc lidí bylo bez řádného procesu uvězněno a proběhlo kontroverzní referendum o nové ústavě. Navzdory ponuré analýze však komise nevyvozuje žádné politické důsledky," uvedla Piriová a označila jednání komise za "selhání".
Komise podle ní nevyužila příležitost poslat jasný signál prezidentu Erdoganovi, že jeho politika má přímý vliv na vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem, doplnila zpravodajka.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na březnovém summitu o rozšiřování EU, který se konal v Bulharsku, varoval Brusel, že by bylo chybou s Ankarou do budoucna nepočítat.
"Doufáme, že jsme nechali těžké časy společně s EU za námi. Turecko a EU jsou dlouhodobí strategičtí partneři. Pro unii by bylo závažnou chybou vytlačit Turecko pryč ze své politiky rozšiřování," citovala ho na konci března agentura Reuters.
