Utíkají před Erdoganem, ale uspěje jen zlomek z nich. Počet tureckých žádostí o azyl v Česku roste

Martin Biben Martin Biben
17. 4. 2018 5:30
Z 32 tureckých žadatelů v roce 2017 u odboru azylové a migrační politiky ministerstva uspěli jen tři. Důvodem většího počtu uprchlíků jsou protidemokratické represe režimu prezidenta Erdogana, které zesílily po pokusu o převrat v roce 2016.
Turek Ali Bolat, který se uchází o azyl v Česku.
Turek Ali Bolat, který se uchází o azyl v Česku. | Foto: Lukáš Bíba

Praha - Turecký novinář a spisovatel Ali Bolat měl vždycky rád českou literaturu, zejména Kunderu, Havla a Kafku. Zajímal se o české dějiny a obdivoval, kolik překážek museli Češi překonat, aby mohli žít ve svobodě a demokracii. Když kvůli dalšímu přitvrzení režimu prezidenta Erdogana přišel o možnost psát a začal uvažovat o odchodu ze země, Česko byla jeho první volba.

"Myslel jsem si, že s vašimi zkušenostmi s nesvobodou mě pochopíte, že tady azyl musím dostat," říká dvaačtyřicetiletý muž, který do Prahy přicestoval před rokem.

Podobně jako autor šesti románů a novel Bolat možná uvažovaly i více než tři desítky dalších Turků, které vloni v Česku požádaly o azyl. Ve srovnání s předchozími lety je to zřetelný nárůst. Ještě před čtyřmi lety u nás chtělo zakotvit pouhých osm tureckých uprchlíků, v dalším roce deset a předloni dvacet tři.

Častější žádosti Turků o azyl u nás i v dalších zemích Evropy jsou způsobené zejména represemi, které přišly po pokusu o státní převrat v roce 2016. O práci kvůli němu přišly desetitisíce lidí a svoboda projevu byla prezidentským režimem výrazně omezena.

V Česku se však drtivá většina žadatelů dočká od českého ministerstva vnitra odmítnutí. Stejně dopadl i Bolat.

"Moje argumentace, že už mi kvůli mým názorům žádné vydavatelství nechce nic vydat, nezaměstnají mě nikde jako redaktora ani editora a přišel jsem o svobodu se vyjadřovat i publikovat, nezabrala," říká štíhlý muž, který ve svých knihách a článcích někdy otevřeně, jindy i pomocí jinotajů kritizoval současný turecký režim.

Jen tři ženy

Příčinou odmítnutí může být i fakt, že sám Bolat se ještě, až na pár ran utržených na demonstracích, terčem přímé policejní represe nestal.

"Je pravda, že na žádném výslechu ani ve vězení jsem nebyl, ale mého vydavatele už kvůli mým knihám vyslýchali. Proto se mnou také skončil. A po něm mě odmítli i všichni ostatní, které jsem oslovil. A to jsem se nakonec ucházel jen o práci nakladatelského redaktora," popisuje.

Že se vloni odehrála změna, je však znát i z českého postoje. Z třiceti dvou tureckých žadatelů v roce 2017 u odboru azylové a migrační politiky ministerstva tři ženy přece jen uspěly.

Přitom v předchozích deseti letech dostal azyl pouze jeden Turek v roce 2007. Ministerstvo však svoji azylovou politiku vůči jakékoliv zemi, natož důvody rozhodnutí v konkrétních případech, odmítá komentovat.

"Jedná se vždy o individuální případy k posouzení, informace nejsme oprávněni poskytovat dalším stranám. Stejně tak nelze poskytnout informace týkající se důvodu, proč některý žadatel mezinárodní ochranu obdržel a jiný ne," uvedla tisková mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Podobně zdrženlivě odpovídá ministerstvo i na dotaz, zda považuje Turecko, jinak člena NATO a žadatele o vstup do EU, za demokratickou zemi, kde lidem nehrozí perzekuce za jejich náboženské či politické postoje.

"Hrozby perzekuce náboženské či politické jsou rovněž posuzovány na základě individuálních případů žadatelů," dodala mluvčí.

Ze sousedních zemí míří nejvíce tureckých žadatelů do Německa. Tady se jejich počet zvýšil od roku 2015 dokonce pětinásobně. Jen za první dva měsíce letošního roku mají Němci podle Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) celkem 1400 nových žádostí. Ve srovnání s Čechy jsou ale mnohem vstřícnější. Zatímco v roce 2016 úřad schválil jen osm procent žádostí, letos už to je 42 procent.

Česká opatrnost v posuzování žádostí o mezinárodní ochranu je známá. Úředníci ministerstva vnitra vloni schválili 147 žádostí z celkem 1508, tedy necelou desetinu. Mezi nejúspěšnější patřili uchazeči ze Sýrie, Uzbekistánu a Iráku.

Nejčastějšími žadateli však byli Ukrajinci, Arméni a Gruzínci. Lidé z Turecka byli procentuálně mezi průměrně úspěšnými národy, v celkovém počtu žadatelů zaujali 11. místo.

Důvod české rezervovanosti je jasný. "Obecně v Evropě převládá názor, že když přijmeme jednoho, přijde jich za chvíli milion. A u nás je tahle obava ještě silnější," míní pražský advokát Pavel Čižinský, který řadu cizinců ve sporech s českým státem zastupuje.

"Občas se v tom zbytečně hledají nějaké mezinárodně politické souvislosti a důvody. V principu jde ale zejména o obyčejný strach a nechuť být vstřícní," dodal.

Sám Bolat, který má pro odchod z muslimské země i velmi osobní důvod - nechce už skrývat svoji sexuální orientaci -, podal, podobně jako mnozí další, na rozhodnutí ministerstva stížnost k soudu. Jenže ani v případě, že by mu dal soud za pravdu a uznal jeho nárok na azyl, nemá vyhráno.

Ani opakovaná rozhodnutí azylového odboru ministerstva vnitra často rozsudky soudů nerespektují. Právní spory, kdy žadatelé mají v ruce i několik pro ně příznivých verdiktů, mohou trvat i řadu let.

Rekordmanem byl Gruzínec Zurab Nadiradze, jehož případ se vlekl neuvěřitelných 21 let, aby nakonec skončil před rokem vyhoštěním zpět do Gruzie.

rok Žadatelé z Turecka celkem žádostí procento z celkového počtu
2014 8 1156 0,7
2015 10 1525 0,7
2016 23 1478 1,6
2017 32 1450 2,2
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 6 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy