Ankara - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu večer vyhlásil v zemi tříměsíční výjimečný stav. Učinil tak po zasedání vlády a bezpečnostní rady státu, která jednala o situaci v zemi po pátečním zmařeném pokusu o puč. Podle agentury DPA může nyní Erdogan vládnout pomocí dekretů. V době výjimečného stavu může být omezeno či pozastaveno například právo shromažďovací či svoboda slova.
"Toto opatření v žádném případě není proti demokracii, právu ani svobodám. Právě naopak, jeho cílem je demokracii a právo chránit a posílit," uvedl Erdogan v přímém televizním přenosu v přítomnosti ministrů vlády. Ve středu poprvé od pokusu části armády o převrat zasedala bezpečnostní rada státu, jednání trvalo téměř pět hodin. Poté zasedla ještě vláda.
"Jako vrchní velitel ozbrojených sil se budu také věnovat tomu, abych vyčistil ozbrojené složky od všech virů," řekl rovněž Erdogan.
Vyhlášení výjimečného stavu umožňuje turecká ústava v době, kdy je vážně narušen veřejný pořádek v zemi nebo kdy násilné činy ohrožují svobodu a demokracii. Rozhodnutí prezidenta nyní musí být zveřejněno v úředním věstníku a předloženo parlamentu. Ten může výjimečný stav zrušit či změnit délku jeho trvání.
Během výjimečného stavu mohou být například vyhlášeny zákazy vycházení či shromažďování nebo mohou být kontrolována média. Výjimečný stav byl v poslední době vyhlašován na jihovýchodě Turecka, kde armáda bojuje s kurdskými separatisty.
Čistky, den pátý
Čistky, které po nezdařeném pokusu o vojenský puč v Turecku spustil prezident Recep Tayyip Erdogan, pokračují už pátým dnem.
Podle středečních zpráv se dosud dotkly na 60 000 vojáků, policistů, učitelů, soudců a dalších civilních státních zaměstnanců.
Ve vazbě je na 9000 osob, ostatní přišli o zaměstnání nebo byli přinejmenším odstaveni od funkce.
Počty zadržených a suspendovaných narůstají tak rychle, že i někteří diplomaté diskutují o tom, že jmenné seznamy mohly být připravené dopředu.
Čistky začaly nejprve v armádě
V řadách bezpečnostních složek začaly čistky bezprostředně po nepodařeném vojenském převratu. Vzápětí se přesunuly i do civilních struktur - na soudce, úředníky či učitele.
Koho se dotkly čistky:
- 7500 vojáků bylo zadrženo, z toho okolo stovky generálů a admirálů
- 8000 policistů bylo odstaveno ze služby, tisíc z nich zatčeno
- 100 členů tajných služeb bylo suspendováno
- 3000 zaměstnanců soudnictví bylo suspendováno, asi polovinu tvoří soudci
- 21 700 zaměstnanců ministerstva školství bylo suspendováno
- 21 000 učitelů přišlo o možnost vyučovat
- 1577 děkanů bylo požádáno, aby opustili své pozice
- 1500 zaměstnanců ministerstva financí bylo odstaveno
- 492 kleriků, učitelů náboženství apod. bylo propuštěni
- 393 zaměstnanců ministerstva sociální politiky bylo propuštěno
- 300 zaměstnanců ministerstva pro energetiku bylo odstaveno
- 257 lidí z okruhu zaměstnanců předsedy vlády bylo odstaveno
Zadrženo bylo na 7500 vojáků, asi stovka generálů a admirálů už byla formálně obviněna. Na 8000 policistů bylo odstaveno od služby, tisíc z nich nechaly úřady zatknout. Suspendováno bylo také okolo 3000 soudců a žalobců. Zatčeni byli ve středu i dva členové ústavního soudu, informovala agentura Reuters s odvoláním na televizi NTV. Jejich jména neuvedla.
Obzvlášť tvrdě Ankara probírá řady zaměstnanců ministerstva školství. V úterý nechala suspendovat 15 200 z nich, ve středu pak dalších 6500, uvedla agentura Reuters s odkazem na nejmenovaného tureckého úředníka. Dalších 21 000 soukromých učitelů přišlo o licenci. Propuštěno bylo i několik set kleriků a učitelů náboženství.
Erdogan prohlásil, že cílem je "pročistit všechny státní instituce", v nichž podle něj vyrůstal "paralelní stát". Tak prezident označuje hnutí Hizmet a jeho vůdce - svého bývalého spojence a duchovního Fethullaha Gülena, který už 17 let žije v americké Pensylvánii.
21 tisíc učitelů přišlo o licenci
Na první pohled mohou zaujmout zejména čistky ve školství. Kromě desetitisíců propuštěných turecká vysokoškolská rada (YÖK) ve středu až do odvolání zakázala cesty do zahraničí všem akademickým pracovníkům. Univerzity také musejí povolat zpět všechny zaměstnance, kteří teď pobývají mimo Turecko.
Ankara tvrdí, že jde o dočasné opatření, kterým se snaží zabránit v útěku pučistům ukrývajícím se na akademické půdě. Jen na istanbulské univerzitě bylo zbaveno funkce 95 akademiků.
"Univerzity byly vždy zásadní pro vojenské junty v Turecku a věříme, že určití jednotlivci jsou v kontaktu s buňkami uvnitř armády," cituje nejmenovaného tureckého úředníka agentura Reuters.
Erdogan se nicméně dlouhodobě také netají tím, že by rád pevněji ukotvil náboženství a vyučování islámu do vzdělávacího systému.
Ministerstvo školství v rámci čistek nechalo rovněž uzavřít 626 institucí, většinou soukromých škol. Svou síť škol nechali v Turecku i v zahraničí v minulosti vybudovat právě i Gülen a jeho stoupenci.
Kam až bude Erdogan ochoten zajít?
Deník Hürriyet dnes přinesl informaci, že se na veřejnosti objevil seznam jmen stovek vojáků s uvedením funkcí, které by zastávali v případě, že by byl páteční pokus o vojenský převrat úspěšný. Seznam podle deníku obsahuje jména 413 důstojníků. Nicméně dva nejvyšší posty v seznamu zůstaly prázdné. Jde o funkci náčelníka generálního štábu a velitele pozemních sil. Podle deníku Hürriyet měla být první z těchto funkcí nabídnuta současnému náčelníkovi generálního štábu Hulusimu Akarovi, který prý ale nabídku odmítl.
Podle seznamu si měli někteří vyšší důstojníci své posty ponechat, například šéf tureckého četnictva Galip Mendi, jiní měli dostat další funkce. Důstojníci měli například obsadit pozici generálního ředitele státní televize TRT, šéfa aerolinek Turkish Airlines a křesla starostů Istanbulu, Ankary a Izmiru.
Obavy teď panují zejména z toho, kam až bude Erdogan ochoten zajít. Ozývají se i hlasy, které prezidentův zásah napříč celým státním aparátem nazývají "protipučem".
Po vojenském puči v roce 1980 bylo zadrženo okolo 600 000 lidí, několik desítek jich bylo i popraveno, připomněl server BBC. Erdogan už avizoval, že chce po 12 letech trest smrti obnovit.
Některé státy už Turecko varovaly, že ani pokus o vojenský převrat nedává vládě volnou ruku k tomu, aby začala jednat protiprávně a nedemokraticky. Západní spojenci Ankary se obávají, že by se mohl turecký prezident v rámci čistek snažit odstranit od moci i nepohodlné oponenty.
Při nepodařeném puči zemřelo podle poslední oficiální bilance 312 lidí včetně 145 civilistů, na 1400 dalších bylo zraněno.
