Roztržka v NATO: Turecko koupilo ruské zbraně. Naše stíhačky vám nedáme, trestá Trump

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
18. 7. 2019 17:02
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zřejmě sázel na to, že může hrát na obě strany. Že mu jeho protějšek Donald Trump umožní mít špičkové americké stíhačky F-35 i přesto, že si Ankara pořídí také ruský systém protivzdušné obrany S-400. Vyřazení Turecka z programu F-35, které ve středu nepřímo oznámil Bílý dům, ho tak mohlo nepříjemně zaskočit. Přestože ho USA opakovaně varovaly.
Americká stíhačka F-35.
Americká stíhačka F-35. | Foto: MSgt John Nimmo Sr./Wikimedia Commons

"Turecké rozhodnutí pořídit si ruský systém protivzdušné obrany S-400 činí pokračování účasti této země na F-35 nemožné," uvedl Washington s tím, že americké letouny jsou s S-400 nekompatibilní a nemohou být nasazeny vedle systému, který může Moskva využít ke sběru citlivých informací. Jednoduše řečeno: Ruská obsluha by mohla mimo jiné i odhalit slabé stránky amerických stíhaček.

Stíhačka F-35.
Stíhačka F-35. | Foto: Shutterstock.com

USA i Turecko jsou spojenci v NATO, které v roce 1949 založil Washington spolu s Kanadou a dalšími státy, aby zaručovalo kolektivní obranu před hrozbou ze Sovětského svazu. Turecko coby jediný eurasijský členský stát se připojilo hned o tři roky později.

Zejména od konfliktu na Ukrajině, v němž se Rusko angažovalo, Severoatlantická aliance Moskvu znovu bedlivě sleduje. Sbližování tureckého prezidenta s Ruskem z posledních let, završené právě nákupem systému S-400, proto nezůstalo bez povšimnutí.

"Turecko je již více než 65 let dlouholetým a důvěryhodným partnerem a spojencem NATO, ale přijetí S-400 podkopává závazky, které si všichni spojenci NATO vytvořili, aby se odklonili od ruských systémů," tvrdí USA.

Zhoršující se vztahy mezi Washingtonem a Ankarou tak dostaly další ránu. Podle deníku New York Times se tím opět přiblížila možnost, že USA proti svému spojenci z NATO použijí sankce, kterými dlouhodobě vyhrožují.

Klíčový spojenec v regionu

Ironií je, že Turecko je jedním z klíčových spojenců Američanů, na kterého se mohli až do nedávna spolehnout. V 29členné alianci navíc hned po USA představuje stát s druhou největší armádou.

Ruský raketový systém S-400.
Ruský raketový systém S-400. | Foto: Reuters

Turecko se pro USA těší velmi strategické poloze na hranicích se Sýrií, Irákem a Íránem, čehož Washington využil v syrské občanské válce. USA mohly z Turecka pašovat zbraně umírněným syrským povstalcům, které v konfliktu proti syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi a později hlavně proti džihádistům z tzv. Islámského státu podporovaly.

Mezi zbylými členskými státy NATO panuje většinové porozumění, že se Turecko od Západu a jeho liberálních hodnot vzdaluje. Zásadně se to projevilo po pokusu o převrat v Turecku v roce 2016, kdy si Erdoganovy tvrdé kroky proti domnělým pučistům vysloužily kritiku od členských států EU i NATO.

Ankara si navíc buduje stále více nezávislou obrannou politiku, mimo kolektivní a spolupracující struktury aliance. Turecko se upsalo k nákupu stovky amerických stíhaček F-35 a do programu vložilo hodně peněz. V zemi se vyráběla část letadlových dílů. Ankara ale zároveň rozhodla o nákupu ruského systému protivzdušné obrany, který Moskva začala minulý týden opravdu dodávat. Zaplatilo za něj asi 2,5 miliardy dolarů, uvedl server BBC.

Spojené státy Turecko v minulých dnech opakovaně varovaly před takovým krokem, to se ale brání tím, že mu aliance neposkytla žádné alternativní nabídky. Ruský systém podle vlastních slov potřebuje k zajištění hranic se Sýrií a Irákem. K rozhodnutí Washingtonu tak Ankara nevidí "legitimní důvod", uvedlo v prohlášení turecké ministerstvo zahraničí s tím, že tento krok poškodí i strategické vazby mezi USA a Tureckem v NATO.

Washington v prohlášení naopak uvedl, že USA "s Tureckem aktivně spolupracují, aby poskytly řešení protivzdušné obrany" a že zemi opakovaně nabízely, že urychlí možnost, aby obdržela americký protivzdušný obranný systém Patriot. Sám prezident Trump trvá na tom, že jeho osobní vztah s Erdoganem zůstává netknutý. Tureckého prezidenta v minulosti označil za spojence v boji proti terorismu a z toho, že se Američanům nepodařilo Turecku prodat svoji verzi protivzdušné obrany, viní svého předchůdce Baracka Obamu a jeho administrativu.

Stoltenberg mírní dopady

Dopady rozhodnutí Bílého domu se ve čtvrtek snažil mírnit generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Konec Turecka v programu F-35 ho znepokojuje, řekl v projevu v americkém Coloradu. "Není to dobré, je to špatné pro všechny z nás," uvedl s tím, že je třeba si uvědomit, že příspěvek Turecka pro NATO je "mnohem hlubší a mnohem širší než F-35".

Stoltenberg nicméně potvrdil, že ruský systém S-400 nemůže být součástí protiraketové obrany NATO, Turecko o to nicméně podle něj ani nežádalo, cituje generálního tajemníka aliance agentura Reuters. Ankara navíc podle Stoltenberga i nadále disponuje technikou, která je součástí kolektivní obrany NATO.

"Mojí zodpovědností je zčásti i to, pokusit se tento problém vyřešit. Ale dokud se problém nevyřeší, musíme minimalizovat negativní důsledky," dodal Stoltenberg.

Video: Podívejte se na stíhačku F-35 v akci

Izraelská armáda v prosinci 2016 zveřejnila záběry prvního startu a přeletu letounů F-35 nad Izraelem, kdy stroje pilotovali vojáci židovského státu. | Video: Israel Defense Forces
 

Právě se děje

před 29 minutami

Pančochová do finále U-rampy v Copper Mountain neprošla

Snowboardistka Šárka Pančochová skončila šestnáctá na Světovém poháru v U-rampě v Copper Mountain. Po menším zranění z listopadového závodu v Modeně, kde po těžkém pádu v tréninku nenastoupila do finále Big Airu, měla v Coloradu k postupu do finále daleko.

Devětadvacetiletá freestylistka právě v Copper Mountain před šesti lety vyhrála pohárový závod ve slopestylu, ale U-rampa je její nejslabší disciplínou. Do finále se probojovala dvakrát a v lednu 2010, tehdy coby devatenáctiletá, vybojovala zlato na SP v Kreischbergu. Díky tomu se tehdy kvalifikovala na olympiádu ve Vancouveru.

V dnešní kvalifikaci pro sobotní závod v Copper Mountain obsadila 16. místo se známkou 44,50 bodu, finálová osmička měla nejméně o 24 bodů více. Z prvního místa postoupila domácí Američanka Maddie Mastrová, bronzová medailistka z letošního mistrovství světa.

před 41 minutami

Ministři obrany ČR a USA stvrdili podpisem nákup vrtulníků

Ministři obrany ČR Lubomír Metnar a USA Mark Esper dnes ve Washingtonu stvrdili podpisem nákup vojenských vrtulníků pro českou armádu. Česká republika formou mezivládní dohody pořídí 12 vrtulníků firmy Bell za 14,6 miliardy korun. Ve výzbroji české armády nahradí ruské bitevní vrtulníky Mi-24/35.

Vrtulníkové letectvo získá osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper. Stroje by fyzicky armáda měla dostat v roce 2023. Součástí dohody je i výcvik pilotů a personálu, údržba, vybavení zbraňovými systémy či munice.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Bloomberg: USA a Čína se dohodly na podmínkách obchodní smlouvy

Spojené státy a Čína se dohodly na podmínkách první fáze dlouho očekávané obchodní smlouvy. Text nyní čeká na podpis amerického prezidenta Donalda Trumpa. S odkazem na zdroje obeznámené se situací o tom dnes informovala agentura Bloomberg a vzápětí i další média.

Poradci pro obchodní záležitosti teď mají v plánu schůzku s prezidentem, na které s ním chtějí podmínky dohody probrat. Oficiální oznámení by podle zdrojů Bloombergu mohlo přijít v následujících hodinách.

Spojené státy a Čína spolu od loňského roku vedou obchodní válku, ve které na sebe vzájemně uvalují cla. Zároveň se snaží dosáhnout dohody, která by jejich obchodní spory vyřešila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy