Nikósie - Kvůli rozsáhlým nalezištím zemního plynu a nevyjasněným hranicím teritoriálních vod ve východní části Středozemního moře propukl nedávno spor mezi Izraelem a Libanonem. Totéž teď hrozí v případě Turecka a Kypru.
S tím rozdílem, že Ankara ostrovu, na němž v roce 1974 uskutečnila invazi, rovnou hrozí vojenskou akcí.
Ve východním Středomoří byla v roce 2010 objevena bohatá ložiska plynu, o které se zajímá hned několik zemí. Izrael již v těžebním bloku Leviathan zahájil průzkumné vrty a ke stejnému kroku se chystá za několik týdnů Kypr.
Turecko si ovšem nedělá nárok na plyn nacházející se mimo jeho výsostné vody. Má obavy, že z bohatství nacházejícího se pod mořským dnem by těžili pouze kyperští Řeci, nikoliv však turecká menšina obývající sever ostrova.
"Právě za tímto účelem máme svoje námořnictvo," řekl turecký ministr pro evropské záležitosti Egemen Bagis v rozhovoru s deníkem Zaman. "Proto jsme cvičili své vojáky a vyzbrojili své loďstvo. Na stole jsou všechny možnosti, dojít může k čemukoliv."
Před několika týdny, když Nikósie potvrdila svůj úmysl umožnit texaské firmě Nobel Energy uskutečnit průzkumné vrty na nedávno vytyčeném těžebním poli jihovýchodně od ostrova, oznámil turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu, že jeho země podnikne nezbytné kroky, aby zajistila "volný pohyb plavidel ve východní částí Středozemního moře".
V moři mezi Kyprem, pobřežím Sýrie, Libanonu a Izraele a pásmem Gazy leží podle odhadů 3,5 bilionu krychlových metrů plynu v hodnotě čtyř miliard dolarů.
Největší díl by měl připadnout židovskému státu, který by se v budoucnosti mohl stát významným vývozcem suroviny. Ale ani Kypr nepřijde zkrátka. Blok č. 12, na němž má začít vrtat Nobel Energy, může obsahovat až 283 miliard kubíků plynu.
Vstupní brána do Evropy
Turecko ovšem nemá problém pouze s Kyprem - a dlouhodobě také s Řeckem.
Ankara tento týden oznámila, že přerušuje veškerou spolupráci s Izraelem v oblasti vojenského průmyslu. Jako záminka jí posloužil kontroverzní zásah izraelského námořnictva proti mezinárodnímu humanitárnímu konvoji, který se loni v květnu pokusil prorazit blokádu Gazy. Při akci bylo zabito devět příslušníků turecké posádky jednoho z plavidel.
"Turecko přichází ve východním Středozemí s novou vojenskou doktrínou, jejíž dosah ještě nelze zcela odhadnout," citoval deník Die Welt analytika Hugha Popeho z think tanku International Crisis Group.
Své vzájemné kontakty naopak v poslední době posílili Izralci a kyperští Řeci. Vláda v Jeruzalémě Kypru nedávno nabídla, že mu dodá dvě válečná plavidla, "aby se mohl lépe bránit před případnou vojenskou agresí". Ostrov chce pak v budoucnu použít jako vstupní bránu pro vývoz plynu do Evropy.
Na bodě mrazu se naopak dostaly vztahy mezi Ankarou a Nikósií, ačkoliv obě země v posledních letech učinily významný pokrok na cestě sjednocení ostrova. Jeho rozdělení je totiž hlavní překážkou vstupu Turecka do Evropské unie.
