Cílem je, aby se z určené oblasti mohli stáhnout bojovníci kurdských milic. Americký prezident Donald Trump na Twitteru napsal, že z Turecka přišly "skvělé zprávy". Budou podle něj ušetřeny "miliony životů". Trump podle Pence souhlasil s tím, že zruší hospodářské sankce proti Turecku po naplnění dohody o příměří v Sýrii a USA zároveň nebudou zavádět další sankce.
"Spojené státy a Turecko se dnes dohodly na příměří v Sýrii," oznámil Pence na tiskové konferenci po více než čtyřech hodinách jednání v prezidentském paláci v Ankaře.
Pětidenní příměří má umožnit stažení kurdských sil. "Turecká strana přeruší operaci Pramen míru, aby umožnila stahování sil YPG z bezpečnostní zóny během 120 hodin," upřesnil Pence.
Druhý muž USA dále uvedl, že čtvrteční dohoda s Tureckem ukončí násilí. Spojené státy podle něj rovněž dostaly záruky ze strany kurdských oddílů YPG, že se spořádaně stáhnou. Stahování YPG už přitom podle viceprezidenta USA začalo.
Představitel Arabsko-kurdské koalice (SDF) Redur Xelil ve čtvrtek podle televize Al-Arabíja řekl, že kurdští bojovníci budou příměří dodržovat, ale pokud se stanou terčem útoku, pak se budou bránit. Xelil zároveň vyjádřil obavu, že Erdogan chce podniknout vpád do Sýrie do 32 kilometrů do vnitrozemí. Zastavení bojů na severu Sýrie však politik uvítal.
Dohoda podle Pence skvěle poslouží zájmům Kurdů v Sýrii a zároveň vytvoří dlouhodobou nárazníkovou zónu. Americký politik také vyjádřil přesvědčení, že silné vztahy USA se syrskými Kurdy přetrvají.
Pence ujistil, že Spojené státy Turecku nenabídly nic jiného, než zrušení sankcí.
Pence jednal v Turecku o ukončení turecké operace na severovýchodě Sýrie. Jejím cílem bylo podle Ankary vyčistit "bezpečnou zónu" v pásu širokém zhruba 30 kilometrů podél syrsko-turecké hranice od bojovníků YPG.
Trump příměří označil za skvělý výsledek. Rovněž poděkoval Kurdům, jejichž životy podle něj příměří zachránilo.
Americký prezident potvrdil, že sankce už nejsou nutné a že budou "velmi rychle" zrušeny. Erdogana Trump označil za tvrdého muže, který udělal správnou věc. Nyní je podle něj opět ve hře Erdoganova návštěva USA, která byla naplánovaná na příští měsíc.
"Je to velký den pro civilizaci. Jsem hrdý na Spojené státy za to, že při mně stály, když se vydaly nezbytnou, i když poněkud neobvyklou cestou. Lidi se snažili dospět k této 'dohodě' mnoho let. Miliony životů budou ušetřeny. Blahopřeji VŠEM!" napsal Trump na Twitteru.
Çavuşoglu: Jde pouze o přestávku
Turecko zastaví vojenskou operaci na severu Sýrie teprve poté, co kurdské milice YPG opustí své pozice a odevzdají těžké zbraně. Na tiskové konferenci, která následovala po schůzce tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana s americkým viceprezidentem Mikem Pencem, to řekl turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Podle něj USA souhlasily s tím, že Turecko bude mít pod kontrolou bezpečnostní zónu širokou 32 kilometrů, vedoucí východně od řeky Eufrat až k hranici s Irákem.
Ministr Çavuşoglu uvedl, že de facto nejde o příměří, ale pouze o přestávku v bojových operacích, která má umožnit Kurdům opustit bezpečnostní zónu. "Turecko ukončí operaci v severní Sýrii teprve poté, co teroristé z YPG/PKK opustí (bezpečnostní zónu)," řekl šéf turecké diplomacie. Ankara podle něj trvá také na tom, že budou zničena opevnění vybudovaná kurdskými milicemi.
Zeman: Turecko se v Sýrii dopustilo válečných zločinů
"Turecko se podle mého názoru dopustilo válečných zločinů a v každém případě si myslím, že by minimálně nemělo být členem Evropské unie," řekl ve čtvrtek prezident Miloš Zeman v televizi Barrandov. Poukázal na vraždy kurdských bojovníků a kurdské političky Hevrin Chalafové, které údajně podle videí zveřejněných na sociálních sítích o víkendu spáchala Turecku blízká syrská islamistická ozbrojená skupina Ahrár aš-Šarkíja.
To, že Turecko by mohlo mít podíl na válečných zločinech na syrských Kurdech, v úterý uvedl mluvčí úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Rupert Colville. Upozornil při tom také na vraždu Chalafové.
O členství v EU požádalo Turecko v roce 1987 a od roku 1999 má status kandidáta. Vstupní rozhovory s Ankarou zahájila unie v roce 2005. Jednání ale postupují velmi pomalu mimo jiné kvůli porušování lidských práv v Turecku.
Zeman uvedl, že zásadně nesouhlasí s Erdoganovými slovy, že Kurdové jsou teroristé. Kurdské jednotky známé jako pešmergové byly podle českého prezidenta nejúčinnější silou v boji proti Islámskému státu, a Turecko naopak de facto financovalo Islámský stát tím, že odebíralo jeho ropu. "Naopak bych si položil otázku, zda teroristy nejsou ti, kdo na Kurdy útočí a dopouštějí se při tom bestiálních vražd," řekl Zeman. Proturecké milice bojující na straně Turků jsou podle něj odnoží Islámského státu, která v Sýrii ještě zůstala.
Erdogan odklonil Turecko od historie zakladatele turecké republiky Mustafy Kemala Atatürka, který prosazoval sekulární charakter státu střežený armádou, řekl Zeman. "Díky tomu, že se takto odklonil, tak dochází k islamizaci Turecka… ke sbližování se Turecka s islamismem, radikálním, vraždícím islamismem, který jsme teď právě viděli v severovýchodní Sýrii," dodal.
Turecko zahájilo ofenzivu na severovýchodě Sýrie poté, co americký prezident Donald Trump nařídil z oblasti stáhnout americké vojáky. Podle českého prezidenta byli Kurdové zrazeni Amerikou i Evropou. "Právě my jako národ, který v roce (19)38 byl podobně zrazen, bychom měli mít vůči Kurdům alespoň elementární solidaritu a pomáhat jim v rámci našich možností," podotkl Zeman.
