Pod větším tlakem je Harrisová. Duel je pro ni příležitost přesvědčit nerozhodnuté nebo nevyhraněné voliče, že jim nabídne víc než její republikánský rival. Z průzkumů a analýz amerických agentur a médií vyplývá, že mnoho Američanů moc neví, co od Harrisové čekat a na čem stojí její program.
Trump má svoji pevnou voličskou základnu, která za ním velmi pravděpodobně zůstane, i když se mu debata nepovede. Harrisová může neúspěšným vystoupením víc ztratit, míní odborníci. "Ve srovnání s demokratickými kandidáty v minulosti Harrisová není tak známá. Trump se bude snažit dokázat, že jeho soupeřka na prezidentský úřad nemá," uvádí agentura Reuters.
"Pro Harrisovou je v sázce víc než pro Trumpa. Poprvé ji Američané uvidí hájit její postoje v přímé konfrontaci, reagovat na Trumpovy útoky," řekl deníku Financial Times politolog Hans Noel z Georgetownské univerzity ve Washingtonu.
Harrisová umí mluvit spatra, což dokazovala mnoho let jako státní zástupkyně v Kalifornii, Trump tradičně vystupuje sebejistě. "Různí experti vám určitě budou tvrdit, že Harrisová byla v debatě lepší. Nedejte na to," vyzval Trump minulý týden na mítinku voliče.
Poslední sondáže naznačují, že demokratická kandidátka začíná ztrácet výhodu, kterou měla po odstoupení Joea Bidena z voleb na konci července. V celostátních průzkumech až do konce srpna nad Trumpem mírně vedla a dobře pro ni vypadaly i odhady výsledků v klíčových státech, kde se rozhodne o celkovém vítězství. Například v Pensylvánii nebo Michiganu.
Poslední průzkum agentury Siena a deníku New York Times ale ukázal, že Trumpa by volilo 48 procent registrovaných voličů a Harrisovou 47. V klíčových státech jsou pozice obou kandidátů mimořádně vyrovnané. Z toho vyplývá, že ženská kandidátka musí přesvědčit více voličů a televizní debata ve Filadelfii je k tomu příležitost. Volby se konají 5. listopadu.
Vzhledem k tomu, že jde zřejmě o jedinou předvolební debatu - na další se zatím štáby obou politiků nedohodly -, očekává se velká sledovanost. Dosavadní rekord drží první duel Hillary Clintonové a Donalda Trumpa v roce 2016, na který se v USA dívalo 84 milionů diváků.
Právě debaty před těmito volbami ale prokázaly, že nemusí být rozhodující. Veřejnost Clintonovou ve všech třech debatách hodnotila lépe, přesto prohrála. Na počet hlasů přitom ve volbách zvítězila, to ji ale kvůli americkému volebnímu systému výhru nezajistilo.
Nejpamátnější přestřelkou těchto debat byl útok Clintonové na Trumpa za jeho sexistické chování k ženám. Trump kontroval tím, že by si Hillary měla vzpomenout, jak se k ženám choval její manžel, bývalý prezident Bill Clinton. Narážel na Clintonovu aféru se stážistkou Monicou Lewinskou v Bílém domě.
Památnou se stala také vůbec první televizní debata kandidátů na amerického prezidenta v roce 1960, kdy se proti sobě postavili Richard Nixon a John F. Kennedy. Nixon přišel do televize krátce po nemoci, potil se, zadrhával a působil nejistě. Volby pak prohrál. V roce 2012 se Baracku Obamovi nepovedla první debata s republikánským vyzývatelem Mittem Romneyem. Působil unaveně, jakoby bez zájmu a chuti znovu kandidovat. V dalších duelech ale tento špatný dojem napravil a prezidentský úřad pak obhájil.
Jednoznačně největším šokem v historii amerických televizních předvolebních klání byl letošní výkon současného prezidenta Bidena v debatě s Donaldem Trumpem v Atlantě 27. června. Jedenaosmdesátiletému prezidentovi bylo špatně rozumět, pomalu reagoval a chvílemi vypadal zmateně. Jeho špatné vystoupení po necelém měsíci nakonec vyústilo v odstoupení z kampaně.
