Merkelová přijela do Prahy zjišťovat, jaké jsou vyhlídky na oživení evropské ústavní smlouvy. Jednání o projektu zkrachovala před dvěmi lety, když smlouvu odmítli v referendu Francouzi a po nich Nizozemci.
V Praze nejmocnější žena Evropy příliš neuspěla. Od premiéra Mirka Topolánka a především od prezidenta Václava Klause vyslechla řadu výhrad ke společné ústavní smlouvě, jejíž záchranu si přitom vytkla jako jeden z hlavních cílů probíhajícího německého předsednictví v EU.
- To nejdůležitější z pražské návštěvy Merkelové můžete nalézt v galerii fotoreportéra Ondřeje Besperáta.
List Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) to okomentoval glosou s příznačným názvem "Česká žula". Píše v ní, že načasování první pražské návštěvy Angely Merkelové v její nynější funkci může kancléřský úřad považovat za šťastné. Vzhledem k tomu, že se jednání odehrála v pátek večer, totiž německé veřejnosti sotva mohlo dojít, na jakou "žulu" Merkelová v Praze narazila.
"Návštěva na Východě" jako budíček
Deník dále upozorňuje, že tentokrát nešlo o "běžná témata, která dříve politiky obou zemí trápila a která se společným silami podařilo před deseti lety zamést pod koberec" přijetím česko-německé deklarace.
"O Benešových dekretech či situaci německé menšiny mezi zdmi pražského Hradu nepadlo ani slovo. Kancléřka pocítila husitskou tvrdost Čechů (a zvláště ODS) mnohem víc na poli, které jí teď leží dvojnásob na srdci," připomíná list, že spíše než osudy poválečných německých vyhnanců teď Merkelovou zajímá reálnost nadějí na schválení euroústavy, jejíž původní návrh leží už dva roky u ledu.
Praha je, podotýká list, "za aplausu z Varšavy striktně proti oživení evropské ústavní smlouvy, o kterou se Merkelová zasazuje".
"A tak& mohla krátká návštěva (kancléřky) na Východě dále prohloubit poznatek, že při plánování budoucnosti EU nelze brát v potaz pouze volby na Západě," uzavírá svou glosu frankfurstký list.
Pražské rozhovory momentálně nejmocnější ženy v Evropě ovšem zaměstnaly i komentárory mimo Evropskou unii. Švýcarský list Neue Zürcher Zeitung (NZZ) zdůrazňuje, že Česko nyní spolu s Polskem a Velkou Británií tvoří hlavní frontu odporu vůči euroústavě v její nynější podobě.
"Husitská odvaha a houževnatost"
List dále píše, že Merkelová odcházela ze schůzky s Mirkem Topolánkem zaraženě a jednání popsala jako "zajímavá", což v diplomatické řeči nevěstí nic dobrého.
O nic lépe se jí pak nevedlo ani na audienci u Václava Klause. Český prezident nijak nezastíral, že nynější návrh ústavy je "kilometry vzdálený tomu, co je pro Čechy přijatelné".
I ve švýcarském deníku se objevuje husitské téma, které ostatně problesklo v samotných rozhovorech: "Merkelová přirovnala postoj českého vedení ve sporu o ústavu k odvaze a houževnatosti, s jakou husité ve středověku hájili každý milimetr svého teologického území proti katolické církvi," píše NZZ.
Český prezident tím byl dost možná polichocen, neboť, jak NZZ rovněž neušlo, ocenil "vynikající historické znalosti" svého hosta. Zdvořilosti šly ale stranou, když Klaus zdůraznil, že "odpor vůči všemu, co vypadá jako nadnárodnost či dokonce federální evropský stát, v oblasti střední a východní Evropy hned tak nezeslábne".
