Goma - V lednu letošního roku zahájily armády středoafrických států Demokratické republiky Kongo a Rwandy bezprecedentní společný zásah na konžském území. Cílem vojenské akce byla zejména eliminace tamní hutuské ozbrojené skupiny Demokratické síly pro osvobození Rwandy (FDLR), která je jedním ze zdrojů nestability na východě Demokratické republiky Kongo (dříve Zair).
Rwanda po několika týdnech své vojáky stáhla a vlády obou států, podle kterých měla akce přinést do oblasti mír, prohlásily akci za úspěšnou.
Jak ale vyplývá z posledních zpráv organizací Oxfam, Human Rights Watch a OSN, po armádním zásahu násilností páchaném na civilním obyvatelstvu naopak přibylo. Lidé čelí rabování a vysokému množství sexuálně motivovaných útoků, a to jak ze strany ozbrojených skupin, tak ze strany vládních vojáků.
Konflikt v Demokratické republice Kongo je specifický právě vysokým počtem případů znásilnění.
| Blog Jaroslavy Vackové, která pracuje v Kongu pro organizaci Lékaři bez hranic |
Znásilněných jsou tisíce
Organizace Oxfam ve své zprávě uvádí, že civilisté žijí „v neustálém strachu z násilných útoků" ze strany vzbouřenců i vládních vojáků.
„Válka je podle obyčejných lidí daleko od konce. Přes 80 procent lidí, kterých jsme se dotazovali, odpovědělo, že bezpečnostní situace je horší než před rokem," prohlásil šéf konžské pobočky Oxfam Marcel Stoessel. Podle zprávy této organizace od počátku vojenské ofenzivy prudce narostl počet sexuálně motivovaných útoků.
Čtvrtina z dotazovaných civilistů (celkem jich autoři zprávy v regionech Jižní a Severní Kivu oslovili 569) hovořila rovněž o mučení, další prý musejí nuceně pracovat. Podle oslovených například ozbrojenci ze skupiny FDLR některé z civilistů zahrabali po krk do země, dokud se lidé nezavázali za propuštění zaplatit.
Také lidskoprávní organizace Human Rights Watch ve své poslední zprávě upozorňuje na vysoký počet znásilnění. Organizace vyzvala konžskou vládu k „nulové toleranci" pro takový druh zločinu a rovněž k potrestání armádních důstojníků za „rozšířené a systematické" sexuálně motivované násilnosti. Podle HRW jsou vysocí armádní důstojníci stále „nedotknutelní", musí však nést odpovědnost za svoje zločiny i zločiny vojáků, kterým velí.
Kožská armáda se potýká s finančními problémy, vojáci často dostávají plat se zpožděním až několika měsíců.
OSN uvádí, že v loňském roce zaznamenala v oblasti přes 7 700 sexuálně motivovaných útoků.
V oblasti jsou přítomni vojáci mírové mise OSN, která podporuje v boji proti povstalcům konžskou armádu. Rada bezpečnosti loni schválila posílení sedmnáctitisícové mise o další 3 tisíce vojáků, vlády členských států OSN však zatím jednotky neposkytly.
Kořeny konfliktu: Genocida ve Rwandě
Druhá konžská občanská válka, která zapříčinila smrt až několika milionů lidí, oficiálně skončila v roce 2003.
V zemi asi třicetkrát rozlehlejší než Česko jsou ale stále velmi nestabilní přinejmenším dva regiony: severovýchod země, kde je aktivní povstalecká Armáda Božího odporu, a východní oblast Kivu. Právě v tomto regionu je kvůli aktivitám několika ozbrojených skupin nebezpečná situace - časté je rabování, sexuální útoky či vydírání ze strany ozbrojenců.
Kořeny konfliktu v této oblasti spadají do období genocidy v sousední Rwandě v roce 1994, kdy hutuští extremisté vyvraždili během 100 dní podle různých odhadů 500 tisíc až 1,2 milionu Tutsijů a umírněných Hutuů. Vraždění ukončilo tutsijské povstalecké hnutí RPF, které ovládlo celou Rwandu a ujalo vlády. Část Hutuů následně z Rwandy uprchla, a to zejména právě do sousední Demokratické republiky Kongo. Tam vznikly hutuské milice, nyní označované FDLR (v jejich řadách je stále řada ozbrojenců odpovědných za rwandskou genocidu).
Letos v lednu se dlouhodobě napjaté vztahy mezi konžskou a rwandskou vládou zlepšily a poté přišel i společný vojenský zásah proti povstalcům v regionu Kivu. Po ukončení vojenské akce však povstalci začali opět útočit na civilní obyvatelstvo, a to podle výše uvedených zpráv nevládních organizací ve vyšší míře než dříve.
Někteří analytici upozorňují, že v konfliktu na východě země jde především o kontrolu nalezišť nerostných surovin, na které je oblast bohatá (například koltan a zlato). Organizace Global Witness ve své nedávné zprávě tvrdí, že násilnosti v oblasti přiživují některé západní společnosti, které nakupují nerostné suroviny od obchodníků napojených na povstalecké skupiny.
