Káhira - Rok a půl po svržení Husního Mubaraka mají Egypťané za sebou parlamentní i prezidentské volby, ale výsledkem je ještě větší koncentrace moci v rukou vládnoucích generálů.
Volební komise zatím neoznámila výsledek víkendového prezidentského klání.
Z egyptských médií prosakuje, že patrně vyhrál s téměř 52 procenty hlasů kandidát Strany svobody a spravedlnosti Muhammad Mursí. Tedy strany, která je volební platformou hnutí Muslimské bratrstvo.
Ahmad Šafík, bývalý velitel letectva a poslední premiér, jmenovaný Mubarakem několik dní před jeho pádem, podle neoficiálních informací těsně prohrál. Zvítězil v Káhiře, ale ve většině ostatních egyptských regionů dostal více hlasů Mursí.
Šafíkův štáb tyto zprávy popírá a obviňuje Mursího tábor z toho, že záměrně ohlásil vítězství, aby pak mohl svého rivala obvinit z podvodů.
Nicméně význam nového prezidenta v uplynulém týdnu torpédoval nejprve ústavní soud a poté vládnoucí Nejvyšší rada ozbrojených sil.
Soud anuloval parlamentní volby, protože prý neproběhly v souladu s ústavou, a vládnoucí generálové následně oznámili, že až do zvolení nového parlamentu si přisvojují jeho pravomoci a ponechají si kontrolu například i nad státními financemi.
Provizorium tak pokračuje. Nejvyšší rada obranných sil slíbila, že 1. července předá moc nově zvolenému prezidentovi, a vládnout tak budou civilisté. Nyní je ale vše jinak.
Stoupenci loňské revoluce na sociálních sítích a blozích píšou o tom, že armáda uskutečnila "tichý převrat." Někteří hovoří a píší o dopředu připraveném divadle, na jehož konci bude časově neomezená vláda vojáků.
Zda lidé znovu vyjdou do ulic, není jasné. "Protestovali bychom, kdybychom už nebyli vším tak unaveni," napsal jeden z revolučních aktivistů na sociální síti Twitter.
Muhammad Mursí se snažil před druhým kolem voleb rozptýlit obavy, že jeho vítězství povede k diskriminaci křesťanské menšiny nebo všech Egypťanů, kteří si nepřejí příliš velký vliv islámu na politiku, zákonodárství nebo například školství.
Slíbil, že bude prezidentem všech Egypťanů, a tvrzení o represích vůči křesťanům označil za propagandu starého Mubarakova režimu.
Vzhledem k poslednímu vývoji ale budou pravomoci prezidenta omezené a ve skutečnosti nebude jedinou hlavou státu. Nejvyšší autoritou zůstane i předseda Nejvyšší rady ozbrojených sil Muhammad Tantáví. Nový prezident bude tak trochu králem bez království.
"Nadcházející období bude velmi těžké. Musíme zůstat jednotní proti utlačovatelské moci vojenské rady," uvedl ve svém prohlášení Ahmad Mahír. Jeden ze zakladatelů Hnutí 6. dubna, které hrálo důležitou roli v rozpoutání protestů proti Mubarakovi.
Mursího Strana svobody a spravedlnosti získala v parlamentu, který byl minulý týden zrušen, 47 procent mandátů. Podle egyptských analytiků bude pro ni těžké tento úspěch zopakovat, protože část voličů už se od strany začíná odvracet.
Otázkou je, zda neposílí radikální salafisté, kteří chtějí v Egyptě zavést islámské právo šaríja v přísné podobě. Jejich strana Al-Núr obsadila v parlamentu 24 procent křesel.
