Thajská junta zrušila stanné právo zavedené po převratu

ČTK ČTK
1. 4. 2015 18:40
Stanné právo zakazovalo veškerá politická shromáždění a dávalo vládnoucí juntě široké pravomoci. O většinu z nich nepřijde.
Generál Prajutch Čan-Oča.
Generál Prajutch Čan-Oča. | Foto: Reuters

Bangkok - Thajská vládnoucí junta zrušila stanné právo, které v zemi platilo od převratu před více než deseti měsíci. Junta to oznámila ve svém televizním prohlášení, uvedly světové agentury.

Armáda, která v Thajsku převzala moc loni 22. května, bude mít ale i nadále velmi široké pravomoci zaručené prozatímní ústavou. Patří mezi ně například zatýkání bez soudního příkazu či zadržování lidí bez jakéhokoli obvinění, uvedla agentura Reuters.

"Už není potřeba používat stanné právo... Král dovolil, aby bylo stanné právo od 1. dubna zrušeno," citovala z prohlášení junty thajská média.

V čele thajské vlády stála až do loňského května premiérka Jinglak Šinavatrová. Ta ale musela odstoupit, když ji ústavní soud shledal vinnou ze zneužití moci, což vyvolalo v zemi nepokoje a střety mezi dvěma hlavními politickými tábory, při kterých přišlo o život téměř 30 lidí. Armáda pak v zemi 22. května provedla státní převrat s cílem obnovit pořádek a prosadit politické reformy. Pozastavila rovněž platnost ústavy a vyhlásila zákaz nočního vycházení.

Stanné právo zakazovalo veškerá politická shromáždění a dávalo vládnoucí juntě široké pravomoci. O většinu z nich nepřijde. Zrušení stanného práva ale uvítaly zejména cestovní kanceláře. Turistika, která tvoří téměř 10 procent thajského HDP, se stále ještě vzpamatovává z loňského převratu. Tehdy zavedení stanného práva znemožnilo některým turistům pořídit si do země cestovní pojištění, uvedla agentura Reuters.

Junta slíbila, že po uskutečnění reforem a politické stabilizaci země obnoví demokracii a vypíše volby. Thajský král Pchúmipchon Adundét loni v červenci schválil juntou předloženou prozatímní ústavu. Ta má platit jeden rok a zahrnuje mimo jiné zřízení civilní přechodné vlády a rady, která má vypracovat novou ústavu. Junta již dříve sdělila, že volby nevypíše dřív než na říjen 2015.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 11 minutami

Německá CDU zahájila sjezd, zvolí na něm nového předsedu

Německá vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové zahájila druhý a zároveň závěrečný den volebního sjezdu, na kterém vybere nového předsedu, který se bude moci ucházet o kancléřskou kandidaturu. Delegáti, kteří se kvůli pandemii nemoci covid-19 sešli on-line, vybírají z trojice uchazečů. Dosluhující šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová o funkci neusiluje a svůj post dala loni v únoru k dispozici.

Za favorita průzkumy mezi straníky označují někdejšího šéfa poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, příslušníka konzervativního křídla, za kterým následují s mírným odstupem liberální ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen. Kdo z nich ale opravdu usedne do předsednického křesla, rozhodne 1001 delegátů.

Kandidáti na stranického předsedu se nejprve straníkům představí a poté budou odpovídat na případné dotazy, okolo 11:00 bude následovat volba. Pokud žádný z trojice nezíská více než 50 procent hlasů, bude se konat druhé kolo. Výsledek by mohl být znám ještě před polednem.

Ačkoli jméno nového předsedy bude jasné již dnes, oficiálně bude potvrzeno až v pátek 22. ledna. Delegáti totiž z právních důvodů musí svou elektronickou volbu potvrdit korespondenčně.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Americký ministr zdravotnictví rezignoval kvůli útoku Trumpovců na Kapitol

Rezignaci podal v pátek ministr zdravotnictví Spojených států Alex Azar. Svůj krok zdůvodnil násilným útokem stoupenců amerického prezidenta Donalda Trumpa na americký Kongres z minulého týdne. Informovala o tom televize CNN. Azar podle ní zůstane ve funkci do 20. ledna, tedy do inaugurace nového prezidenta Joea Bidena.

Sídlo amerického Kongresu minulý týden během schůze k volebním výsledkům napadl dav Trumpových stoupenců, přičemž výtržnostem výrazně přispěl sám prezident. Šéf Bílého domu soustavně šířil nepravdivé a nepodložené informace o průběhu a výsledku voleb, na mítincích i na sociálních sítích burcoval své voliče a jen těsně před vypuknutím nepokojů své příznivce vyzval k pochodu na Kapitol. V důsledku nastalého chaosu zemřelo pět lidí.

V reakci na středeční události na Kapitolu již oznámili odchod z Trumpova vládního týmu ministryně školství Betsy DeVosová, ministryně dopravy Elaine Chaová nebo ministr vnitřní bezpečnosti Chad Wolf. Rezignaci podali například i náměstek bezpečnostního poradce Bílého domu Matt Pottinger či bývalý personální šéf Bílého domu Mick Mulvaney, který nyní působil jako zvláštní zmocněnec USA v Severním Irsku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy