Moskva - Ruská nákladní loď Progress M-16M zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
Loď do cíle dorazila už po šesti hodinách od startu ze Země místo obvyklých dvou dnů, napsala agentura Ria Novosti. Všechny předchozí lety lodí Sojuz a Progress od startu po připojení k ISS trvaly zhruba 50 hodin.
Tento doposud používaný takzvaný dvoudenní profil letu je určen oběžnou dráhou, po které se stanice pohybuje. Tato orbita je pevně dána a není možné ji kvůli přilétajícím lodím měnit, trysky ISS umožňují jen menší korekce dráhy.
V počátcích vesmírného programu, jako byl například americký projekt Gemini, bylo uskutečněno několik velmi rychlých spojení. To, jak upozorňuje NASAspaceflight.com, bylo ale umožněno tím, že obě tělesa, která se měla v kosmu spojit, odstartovala ze Země za sebou v krátkém sledu, takže jejich vzájemná pozice pro zakotvení byla ideální.
Loď Gemini 11 se v září 1966 připojila k družici Agena target vehicle již během prvního obletu Země, stalo se tak podle astronautix.com vůbec poprvé v historii.
V případě ISS není možné dráhu stanice sladit s přilétajícími loděmi, což znamená, že tato plavidla musejí sama zaujmout odpovídající dráhu s komplexem. K tomu slouží zmíněný dvoudenní letový profil, během kterého se orbitální dráha lodí postupně upravuje několika korekčními zážehy motorů.
To byla poslední cesta raketoplánu...
Půl metru krychlového
I v současné době je nicméně možné provést zrychlené připojení s ISS. Pro tento manévr je ale velmi důležitá naprostá přesnost při navedení odstartovaného plavidla na oběžnou dráhu, které se musí na orbitě dostat do pozice blízko ISS. Tak odpadne nutnost dodatečných zážehů motorů přibližující se lodi.
Zrychlení cesty Progressu posloužilo jako test pro budoucí lety lodí Sojuz s lidskou posádkou. Do nynějška byla dlouhá cesta v malé kabině Sojuzu stresující. Na každého z trojice kosmonautů totiž ve stísněné kabině připadá jen 0,5 metru krychlového prostoru.
Některé astronauty navíc během dvoudenního letu k ISS postihnou nevolnosti, než si na pobyt v kosmu navyknou. Novinku by již počátkem příštího roku měla vyzkoušet první posádka Sojuzu.
Doposud ale rychlé přiblížení nebylo možné kvůli nárokům na mimořádnou přesnost. Nové analýzy nicméně ukazují, že zrychlený profil letu lodí Sojuz i Progress je možný, protože nosné rakety Sojuz přesnou navigaci umožňují. Pokud by se plavidla nepodařilo přesně navést, pokračovala by v klasickém letu s více oběhy, což by ale bylo náročnější na spotřebu paliva.
...a tohle je jeho možný nástupce:
Z analogu na digitál
Zrychlené lety k ISS jsou nyní možné také díky posledním úpravám systémů lodí Sojuz i Progress, které zcela přešly z analogové na digitální kontrolu. To jim umožňuje automatické ovládání korekčních zážehů bez zásahů pilota.
K rychlému spojení je pro den startu stále důležitá optimální poloha ISS, upozorňuje NASAspaceflight.com. Tu může řídicí středisko upravit díky korekčním tryskám, kterými je komplex vybaven.
S potřebnými úpravami orbitální dráhy je ale nutné začít již šest měsíců před plánovaným startem lodi. To s sebou ale nese i nevýhody, protože v případě mimořádných událostí, kdy se start odloží, nebo je třeba nouzově upravit dráhu ISS například kvůli kosmickému smetí, bude muset plavidlo mířící ke stanici podstoupit tradiční dvoudenní cestu.
Progress M-16M na ISS dopravil 2,7 tuny nákladu. Jde o zařízení pro vědecké experimenty, lékařské potřeby, pohonné hmoty, kyslík, vodu, potraviny a dárky pro posádku ISS. U komplexu zůstane do 25. prosince, kdy se odpoutá, aby uvolnil kotvicí stanoviště pro Progress M-18M, který by měl ze Země odstartovat 26. prosince.
Na Mezinárodní vesmírné stanici nyní působí šestice kosmonautů: tři z Ruska, dva ze Spojených států a jeden z Japonska.
