Berlín - Německá teroristická buňka Frakce Rudé armády (RAF) plánovala únos exkancléře a předsedy německé sociální demokracie Willyho Brandta.
Vyplývá to z více než dvacet let starého rozsudku vrchního zemského soudu ve Stuttgartu, který byl ale dosud kvůli pokračujícímu vyšetřování držen v tajnosti.
Podle deníku Bild, který ze spisu citoval, plánovali v roce 1977 levicoví teroristé pod vedením Christiana Klara a Brigitte Mohnhauptové únos vlivného politika. Doufali, že Brandta díky němu vymění za své uvězněné spolubojovníky.
Zakladatelé levicové teroristické organizace, která operovala pod znakem rudé hvězdy se samopalem, totiž v té době seděli ve věznici ve Stammheimu. Z vůdčích figur RAF již nežila jen Ulrike Meinhofová, která v roce 1976 spáchala sebevraždu.
Taktika byla vyzkoušená
Mohnhauptová prý akci proti Brandtovi plánovala s minimálně čtyřmi dalšími členy RAF v nizozemském Utrechtu. "Akce měla za cíl umožnit osvobození stammheimských vězňů," citoval Bild ze spisu.
Podobná akce teroristům navíc již jednou vyšla: v roce 1975 vyměnili uneseného šéfa berlínské CDU Petera Lorenze za čtyři členy RAF, kteří následně zmizeli ve výcvikových táborech v jižním Jemenu.
Mohnhauptová, odsouzená za politické vraždy na pětinásobné doživotí, byla přitom letos v březnu propuštěna na svobodu. Klar nadále zůstává ve vězení, prezident Horst Köhler totiž jeho žádosti o milost nevyhověl.
Únos letadla nevyšel
Únos Brandta ale zůstal jen ve fázi úvah. O vysvobození zakladatelů RAF se nakonec v říjnu 1977 pokusili palestinští teroristé, kteří unesli stroj Lufthansy na lince z La Palma do Frankfurtu.
Jejich pokus však skončil nezdarem. Po strastiplné cestě boeingu nakonec rukojmí osvobodila německá zásahová jednotka GSG 9 v somálském Mogadišu. Téhož dne, 18. října 1977, uvěznění teroristé spáchali ve Stammheimu sebevraždu.
Krvavá historie RAF ale není zdaleka uzavřená. Spolkové státní zastupitelství nedávno znovu otevřelo třicet let starou kauzu atentátu na generálního prokurátora Siegfrieda Bubacka. Je totiž možné, že skutečným střelcem nebyl Christian Klar, který byl za vraždu odsouzen.
