Damašek - Syrský režim a Rusko bombardují poslední baštu povstalců v provincii Idlíb. Masivní ofenzivu na severozápadě země Damašek zdůvodňuje tím, že ji ovládají džihádisté.
Ve skutečnosti je ale rozdělená mezi několik ozbrojených skupin. Expert na Sýrii Charles Lister z centra pro studium extremismu a terorismu Middle East Institute odhaduje celkový počet mužů ve zbrani na 70 tisíc.
Část z nich tvoří členové organizace Tahrír al-Šám (HTS), tedy islamisté, o kterých mluví syrský prezident Bašár Asad a jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Před šesti lety tato skupina vznikla pod názvem Fronta al-Nusrá a přihlásila se k al-Káidě. Spojené státy ji zařadily na seznam teroristických organizací.
Podle Listera, který jako jeden z mála západních expertů přímo komunikuje s vůdci islamistické opozice v Sýrii, tlačí Turecko Tahrír al-Šám k tomu, aby se rozpustila mezi jiné skupiny a nedávala tak Rusku záminky k ofenzivě. Turecká armáda zřídila v provincii své základny a podle svědků v posledních dnech přesouvá do oblasti vojenskou techniku.
"Turecko vybudovalo v Idlíbu dvanáct pozorovacích stanovišť. Zpočátku šlo opravdu o malá stanoviště, ale postupně se z nich staly opevněné základny s obrněnými vozidly a těžkými zbraněmi uvnitř," uvádí Charles Lister.
Nepřátelé s podobnou ideologií
Rusko-íránsko-turecký summit v Teheránu minulý týden ukázal, že politici těchto tří zemí se liší v názoru, co se má s povstaleckou provincií stát. Zatímco Putin a íránský prezident Hasan Rúhaní řekli, že syrská vláda má právo dostat celou zemi pod svoji kontrolu, turecký prezident Recep Erdogan vyzval k příměří. Turecko si útok na Idlíb nepřeje.
Current Factional Control in #Idlib via @suriyegundemi_ pic.twitter.com/wWUdYbQVK6
— Ömer Özkizilcik (@OmerOzkizilcik) September 9, 2018
V provincii v současné době žije přes tři miliony lidí. V roce 2011, před začátkem syrského konfliktu, jich bylo jen 750 tisíc. Populace narostla, protože se do Idlíbu přesouvali lidé z jiných části Sýrie, dobytých armádou za pomoci Ruska a Íránu. V rámci několika dohod vyjednaných s Moskvou se do Idlíbu přesunuli i bojovníci protiasadovských skupin a jejich rodiny.
Tahrír al-Šám - dříve Fronta al-Nusrá - bojovala nejen proti režimu, ale také proti jiným povstalcům. Rovněž patřila k rivalům Islámského státu, ačkoliv mají společný původ a podobnou džihádistickou ideologii.
Nepsaný zákon politiky, že z bývalých spolustraníků se po rozdělení stávají nejhorší nepřátelé, protože si konkurují v oslovování stejné voličské skupiny, platí do jisté míry i pro radikální islamisty. Přestože ti volby neuznávají.
Na chalífův pokyn
Do Sýrie například během roku 2011 zamířil z Iráku Abú Muhammad Džolaní, podle dostupných informací na pokyn šéfa IS Abú Bakra Bagdádího. Džolaní se svými kolegy založil Frontu al-Nusrá a začal s ní podnikat ozbrojené operace na přelomu let 2011 a 2012.
Fronta se přihlásila k al-Káidě a rychle sílila, protože získávala reputaci účinné síly, bojující s Asadovými vojáky způsobem, jakým bojují oni sami. Nemilosrdně a bez slitování. Uvedla se v březnu 2012 dvěma masivními sebevražednými atentáty v automobilech proti sídlu syrské armádní rozvědky v Damašku, při kterých zahynulo 44 lidí.
Bagdádí v květnu 2014 oznámil spojení Islámského státu a Fronty al-Nusrá, ale Džolaní to odmítl. Tak vznikl spor, známý jako "Islámský stát versus al-Káida". Řady džihádistických bojovníků se rozdělily. Část odešla i s výzbrojí k IS.
Pokud dojde k ofenzivě proti Idlíbu, bude to zřejmě poslední bitva bojovníků Tahrír al-Šám, z nichž velká část přišla do Sýrie ze zahraničí. Jak ale ukazují příklady předchozích ofenziv syrské armády za pomoci Ruska, dobývání území provází masivní oběti mezi civilisty v hustě obydlených čtvrtích.
Náměstek generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Mark Lowcock v pondělí varoval, že ofenziva v Idlíbu by se mohla proměnit v nejhorší humanitární katastrofu 21. století.
