Teherán - Sporné prezidentské volby strhly v Íránu bouři odporu vůči prezidentu Mahmúdu Ahmadínežádovi a části establišmentu islámské republiky.
Po 30 letech - od svržení šáha - byl Teherán svědkem půlmilionové protivládní demonstrace.
Režim je rozdělený a podle všeho zaskočený.
Podívejme se na souvislostech dění v íránu v několika otázkách a odpovědích.
1) Proč jsou volby považovány za zmanipulované
Mnoho věcí je podezřelých. Výsledky začala volební komise zveřejňovat už krátce po uzavření místností, přestože ruční počítání hlasů sotva začala. Íránská tisková agentura označila záhy Ahmadínežáda za vítěze.
Aktuálně.cz v Íránu
Ahmadínežád si podle oficiálních výsledků vedl dobře i v obvodech, kde vždy dominovali reformisté nad konzervativci. Kde získal v roce 2005 dvacet procent hlasů, získal nyní najednou 70 procent. Dokonce i v provincii Ázerbájdžán, odkud Musáví pochází a kde je populární, podle komise vyhrál Ahmadínežád.
Výsledek neodpovídá většině neoficiálních průzkumů, které předpovídaly velmi vyrovnaný souboj. Někteří analytici se domnívají, že výsledky byly upraveny na ministerstvu vnitra ve prospěch Ahmadínežáda, který má podporu ozbrojených složek režimu a nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.
2) Proč někteří Íránci nazývají volby pučem
V zásadě jde o spor mezi dvěma částmi mocenské elity v islámské republice. Umírněnější duchovenstvo a představitelé režimu stojí za Musávím, zatímco Ahmadínežád má podporu nejmilitantnějších ozbrojených složek režimu: Islámských revolučních gard, jednotek tzv. basídžů a organizace Ansár Hizballáh. Hovoří se tak o puči radikální frakce režimu, spjaté s ozbrojenými milicemi, oproti umírněnější skupině "civilistů."
I vlivní islámští duchovní, kteří tvoří páteř režimu, jsou prý rozděleni. Ne všichni mají rádi Ahmadínežáda.
3) Je pravděpodobně, že výsledek voleb bude změněn
Rada dohlížitelů nabídla přepočtení hlasů ve sporných obvodech. Tento orgán se skládá ze šest duchovních a šesti právníků, kteří jsou loajální vůči ajatolláhovi Chameneímu. Neočekává se, že by šli proti jeho zájmům a změnili výsledek tak, že by Ahmadínežád mohl prohrát.
Musáví odmítá přepočtení hlasů, chce nové volby.
Rada dohlížitelů má velké pravomoci. Může revidovat rozhodnutí vlády i parlamentu a vetovat kandidáty do voleb.
4) Může režim potlačit protesty silou
Mnozí znalci Íránu považují za pravděpodobné, že radikální ozbrojené složky režimu - Islámské revoluční gardy, jednotky tzv. basídžů a organizace Ansár Hizballáh - zadusí odpor silou. Právě mezi těmito militantními radikály má Ahmadínežád bezvýhradnou podporu. Otázkou je, jak se zachová armáda, pokud bude vyzvána k zásahu. Zda vojáci neodmítnou střílet do neozbrojených občanů vlastní země.
Všichni se shodují v tom, že konzervativní část režimu zaskočila mohutnost odporu a teď nevědí, jak se zachovat. Půlmilionové demonstrace je těžké rozhánět silou.
Íránská státní televize stojí pevně za Ahmadínežádem, o opozičních shromážděních informuje tendenčně. Zahraniční novináři mají nyní zakázáno pohybovat se volně po ulicích.
5) Kdo má největší moc v íránském politickém systému
Nejvyšší vůdce ajatolláh Chameneí a lidé v jeho blízkosti. Velký vliv ale má také výše popsaná Rada dohlížitelů a také Shromáždění expertů, které teoreticky může odvolat nejvyššího vůdce. Tuto instituci tvoří vlivní muslimští klerikové, z nichž zdaleka ne všichni podporují Ahmadínežáda a někteří dokonce kritizují i Chameneího. V čele shromáždění je bývalý prezident Hášimí Rafsandžání, který Ahmadínežáda nenávidí.
| Blog Alexandra Tomského: Zupácký prezident a íránské ukradené volby |
Volený prezident má vliv na ekonomiku, méně už na zahraniční politiku.
Íránský teokratický systém vychází z konceptu takzvané vlády duchovních, který vypracoval zakladatel islámské republiky ajatolláh Chomejní.
6) Je možné, že jsme svědky začátku konce islámské republiky, která vznikla svržením šáha před třiceti lety
To je nepravděpodobné. Sám Musáví je loajální vůči systému, který má i přes své problémy a rozdělní mocenské elity pevné základy. Zatím nebyly zpochybněny.
7) Jaký je vlastně rozdíl mezi Musávím a Ahmadínežádem
Prezident má omezené pravomoci, takže například v otázce vyjednávání o íránském jaderném programu by rozdíly patrně nebyly příliš velké.
Kdybychom současné dění přirovnaly k Československu roku 1968, s trochou fantazie lze Mírhosejna Musávího označit za íránského Alexandra Dubčeka a Mahmúda Ahmadínežáda za obdobu Vasila Biľaka.
Musáví je pro určité uvolnění autoritářského režimu. Více podporuje individuální svobody Íránců, práva žen, svobodnější média.
Stojí za ním i obchodníci a podnikatelé, například vlivný teheránský bazar, protože nejsou spokojeni s ekonomickou politikou Ahmadínežáda. Za jeho vlády vzrostla nezaměstnanost i ceny zboží v obchodech. Ahmadínežád má své voličstvo hlavně na venkově, mezi lidmi s nejnižsími příjmy a mezi bigotními muslimy.
Musáví chce zlepšit vztahy se Západem, zmírnit mezinárodní izolace Íránu a zbavit ho nálepky státu extremistů a fanatiků, kterou si získal kvůli výrokům Ahmadínežáda.
Musáví stejně jako Ahmadínežád neuznává Izrael, ale nehovoří o jeho vymazání z mapy světa a nezpochybňuje holokaust.
8) Jaká je minulost Musávího
Studoval ve Velké Británii, patřil k důležitým postavám islámské revoluce v roce 1979. V letech 1981 až 1989 byl premiérem. Tehdy se podílel na pronásledování i popravách politických odpůrců, podpořil obsazení americké ambasády v Teheránu a zajetí diplomatů jako rukojmích. V roce 1988 také podpořil fatvu, kterou ajatolláh Chomejní odsoudil k smrti spisovatele Salmana Rushdieho.
(Text pokračuje pod grafikou)
Pak zmizel z politiky, věnoval se své původní profesi výtvarníka a architekta. Nyní se po letech objevil jako kandidát reformistů, který chce odstavit od moci Ahmadínežáda a militantně-konzervativní část režimu.
9) Co by znamenalo vítězství Musávího pro vztahy s USA a spor o íránský jaderný program
Americký prezident Barack Obama v noci na dnešek prohlásil, že mezi oběma kandidáty možná nejsou tak velké rozdíly, jak se uvádí. Musávího rétorika je vůči USA mnohem vstřícnější než Ahmadínežádova, ale jak už bylo popsáno výše, vliv prezidenta na zahraniční politiku je v íránském systému omezený. Obama řekl, že diskuse s Íránci o jaderném programu bude těžká s jakoukoliv jejich reprezentací, protože režim je vůči USA "už třicet let nepřátelský".
Paradoxní je, že podle průzkumu si většina Íránců přeje navázání diplomatických vztahů se Spojenými státy a odpor vůči Americe je zde mezi obyvatelstvem mnohem menší než například v arabských zemích.
10) Jaká je nyní pozice Izraele
Izraelští politici se příliš netají tím, že by raději uvítali vítězství Ahmadínežáda. S umírněnějším Musávím by se jim hůře přesvědčovalo svět, že Írán - pokud bude vyzbrojen atomovými bombami - představuje pro židovský stát existenční ohrožení. Premiér Benjamin Netanjahu odmítá vyloučit izraelský vojenský úder proti íránským jaderným zařízením.
