Tání ledovců v Arktidě zrychlí internet. Až o třetinu

Radim Klekner Radim Klekner
17. 4. 2012 10:07
Přenos dat by díky spojení vedenému po dně arktických moří mohl být výrazně rychlejší

Toronto - Globální oteplování umožnilo, že během arktických lét jsou severní mořské cesty už nejméně tři roky volné pro námořní přepravu. A lodě, které jimi putují, už prakticky nejsou odkázány na ledoborce.

Spojení mezi západní Evropou a Japonskem přes Suezský průplav se tak zkrátilo o jednu třetinu a je jen otázkou času, kdy je zejména nákladní lodi začnou využívat pravidelně.

Uvolnění ledového příkrovu, který po většinu roku blokuje Severovýchodní průjezd kolem břehů Sibiře, stejně jako jeho severozápadní obdobu mezi ostrovy kanadské Arktidy, teď navíc posloužilo k tomu, že urychlit bude možné také provoz na trasách internetových.

Kanadská společnost Kodiak-Kenai Cable se sídlem v aljašském Anchorage se totiž chystá v rámci projektu Artic Fibre položit na mořském dně mezi Tokiem a Londýnem 15 600 kilometrů optického kabelu.

Mezinárodní konsorcium LLC vytvoří v Severozápadním průjezdu paralelní spojení s názvem Arctic Link. Rusko se zase chystá na projekt Rotax využívající Severovýchodní průjezd.

"Vybudujeme nejrychlejší spojení mezi Japonskem a Británií," citoval deník Welt on-line torontského podnikatele Douglase Cunninghama, který se projektu účastní. "Přes Skype, Google či Facebook protéká takové množství dat, že výstavba nových sítí se stává naprostou nezbytností."

Foto: Reuters

Investice za půldruhé miliardy

Každé z podmořských spojení si vyžádá investici půldruhé miliardy dolarů. Přenos dat se díky nim zrychlí o třetinu, z 230 na 170 milisekund. Propojeny s hlavními trasami budou také některé komunity internetových nadšenců za severním polárním kruhem.

Vedle zrychlení internetového spojení je hlavním důvodem, proč se konsorcia rozhodla položit optické kabely v arktické oblasti, skutečnost, že stávající sítě jsou zejména v uzlových bodech, jako je Suezský průplav či Luzonský průliv mezi Tchaj-wanem a Filipínami, přetížené.  

Navíc hrozí, že kabely mohou být poškozeny při kotvení velkých zaoceánských plavidel a miliardy internetových uživatelů budou, byť jen dočasně, od globální sítě odpojeny, jak se nedávno stalo kupříkladu ve Středozemním moři u egyptského pobřeží.

Odhaduje se, že k vysokorychlostnímu internetu je v současnosti připojeno 597 milionů osob a jejich počet roste každým dnem.

Hlavní trasa projektu Artic Link má být hotova v roce 2014.

Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

"Spojení vydrží bez větších oprav čtvrt století," tvrdí Cunningham. Námořní provoz v arktických mořích je stále zanedbatelný, i když jeho hustota bude postupně narůstat. "S pokládáním kabelu bude možné začít letos v srpnu, nejpozději počátkem září."

V druhé půlce září začínají ovšem mořské průjezdy v Arktidě zase zamrzat. 

Vědci počítají s tím, že od druhé poloviny tohoto století budou průjezdné po celé léto. Satelitní měření Národní agentury pro letectví a vesmír (NASA) prokázala, že plocha starého zalednění se v arktické oblasti během posledního desetiletí zmenšila o 17 procent, rozloha tzv. jednoročního ledu o 13,5 procenta.

 

Právě se děje

Další zprávy