Kábul - Desetiletý Wasil Ahmad byl pro afghánskou policii příkladným klukem z plakátu. Loni ho ocenila coby hrdinu, který vedl obranu proti obklíčení Tálibánu, a triumfálně ho protočila před hledáčky fotoaparátů. Radikální afghánské hnutí tento týden oznámilo, že chlapce zabilo.
Hrdina - dětský voják - zemřel dvěma kulkami do hlavy v jihoafghánském městě Tarín Kót. Civilního života si užíval jen několik měsíců, ve škole navštěvoval čtvrtou třídu.
"Ten chlapec pro ozbrojenou opozici nepředstavoval žádnou hrozbu," uvedl mluvčí nezávislé afghánské komise pro lidská práva Rafijulláh Bajdar. "Pokud by na něj zacílili na vojenské základně, mohli by se ptát, co vlastně dítě dělalo na vojenské základně. Ale oni se na něj zaměřili u jeho domu," řekl Bajdar.
Dětští vojáci v Afghánistánu bojují na obou stranách, v řadách tálibánců i po boku provládních sil - zejména v místních policejních milicích. A to i přes to, že prezident Ašraf Ghaní loni jejich zapojování do konfliktu striktně zakázal.
The Afghan government declared Wasil Ahmad a hero, then the Taliban killed him. He was 10. https://t.co/DlEMFxzUXl pic.twitter.com/wZ6zu1yLrG
— The New York Times (@nytimes) February 3, 2016
Chlapec s předurčeným osudem
Server The New York Times se na život tragického dětského hrdiny podíval více zblízka. "Život se zbraní pro něj byl v mnoha ohledech předvybrán, ještě než se narodil," uvádí.
Chlapcův strýc Mulla Abdul Samad před čtyřmi lety uprchl z řad Tálibánu a přidal se i s Wasilovým otcem na stranu vlády. Postavil se do čela policejní milice ve jménu svého strýce. V následných bojích zemřela řada jeho mužů, včetně chlapcova otce. Loni v létě jejich okres v provincii Orúzgán Tálibánci na více než dva měsíce oblehli. Samad byl během bojů v obklíčení raněn a do čela milice se postavil jeho malý synovec.
"Bojoval jako zázrak. V mém zastoupení úspěšně vedl moje muže po dobu 44 dní, než jsem se uzdravil," zavzpomínal Samad.
Když obléhání v srpnu skončilo, provládním bojovníkům se dostalo bujarého přivítání v provinční metropoli Tarín Kótu. V centru pozornosti se – navlečen v příliš velké policejní uniformě – ocitl i sám Wasil. Na památku vznikla fotka s místním policejním zástupcem velitele.
Ne všem se ale Wasilovo "povýšení" zamlouvalo, proti byl například předseda místní orúzgánské rady Mohammad Karim Chadimzaj. "Byl jsem proti tomuto kroku. Řekl jsem policistům, že místo aby ho povzbuzovali ve vojenské činnosti, která mu zničí život, měli by ho nechat jít do školy. Je moc malý na to, aby mu dali do ruky zbraň," vysvětluje.
Návrat do školy a hra na policistu
Když tyto rušné dny skončily, Wasil nastoupil do čtvrté třídy do školy. Nebyl moc dobrým studentem, dobře mu ale šla angličtina, na kterou mu strýc najal na doma učitele. Armáda se mu ale dostala pod kůži a málokdy mluvil o něčem jiném, nejraději si hrál na policistu.
"Vzdělání ho moc nezajímalo, protože ho hodně povzbuzovali policisté a získal i medaili za odvahu," vysvětluje soused rodiny Ezatulláh Chán.
Tálibán se k jeho zavraždění přiznal prostřednictvím internetu. Zastřelil ho muž na motocyklu ve chvíli, kdy Wasil vycházel z domu, aby koupil nějakou zeleninu. Malý hrdina byl pohřben v Tarín Kótu.