Systém rychlého varování EU ve zkoušce dioxiny neobstál

Petr Jemelka Petr Jemelka
27. 1. 2011 11:52
Česko už si na postup Němců stěžovalo v Bruselu. Žádá vysvětlení
Kontaminované maso se v tuzemsku nenašlo, Češi už ho možná snědli
Kontaminované maso se v tuzemsku nenašlo, Češi už ho možná snědli | Foto: Reuters

Praha - V souvislosti s nedávným skandálem okolo kontaminace masa a dalších potravin karcinogenními dioxiny v Německu vyvstala logická otázka, jak je možné, že se něco podobného vůbec může stát.

Nejenže Evropská unie provozuje systém rychlého varování, ale od roku 2007 musí mít každý členský stát národní strategii reakce na podobná nebezpečí.

Ani jedno z výše zmíněných opatření však nezabránilo tomu, aby se německé maso kontaminované dioxiny během několika dní dostalo do celé Evropy. 

"Co skoro stoprocentně selhalo, to je systém rychlého varování. Dostali jsme důležité informace skoro až s třítýdenním zpožděním, což je katastrofální," řekl český ministr zemědělství Ivan Fuksa krátce po vypuknutí skandálu ČTK a České televizi.

Prevence je jedinou možností

Dioxiny nejsou rozpustné ve vodě, ale v tucích, proto se hromadí v tělech živočichů a prostupují potravinovým řetězcem.

Veršující Duben
Autor fotografie: Reuters

Veršující Duben

Mluvčí Státní veterinární správy Duben je znám tím, že ve volných chvílích píše básně a aforismy. Nejnovější dílko z jeho pera má název Nebezpečí na "X"

Nebezpečí na "X"

Kdo, že to škodí, kdo je vinen?
Ten, kdo krmí prase dioxinem

Jelikož se navíc vyznačují mimořádnou stabilitou, to znamená dlouhým poločasem rozpadu, mohou v lidském těle zůstávat sedm až jedenáct let a nenávratně ho poškodit. Představují tedy pro člověka vážné nebezpečí. 

Hlavní cestou, jakou se mohou dioxiny do těla dostat, jsou kontaminované potraviny, především maso, vejce a mléčné výrobky. Z toho vyplývá, že jedinou spolehlivou možností, jak se před dioxiny chránit, je přísná kontrola jejich obsahu v potravinách.

Dioxiny straší Evropu poměrně často

Podobné případy se v členských zemích evropského společenství opakují poměrně často. Poslední dva rozsáhlejší případy se odehrály před několika lety. V roce 2008 muselo Irsko stáhnout maso, v němž byla bezpečná hladina dioxinů překročena zhruba dvěstěkrát, v letech 2006 a 2004 se zase Holandsko potýkalo s dioxiny v mléce. 

Na českém trhu se sice dioxiny v německém mase neprokázaly, ale produkty z podezřelých farem k nám tři týdny proudily, aniž by Česko kdokoliv varoval. Značnou část z asi 4,5 tun vepřového, které k nám od západních sousedů dorazilo, už zákazníci skoupili.

Podle komise je vše v pořádku

Evropská komise, na kterou se se stížností obrátila mimo jiné i česká zemědělská a potravinářská komise, neshledala podle serveru Deutsche Welle na postupu Německa nic špatného. RASFF prý fungoval tak, jak měl a zákaz dovozu německého masa od jiných členských zemí by byl podle eurokomisaře pro zdravotnictví Johna Dalliho zbytečný. 

 

"Evropská komise vyhodnotila německá opatření velmi kladně a potvrdila, že byla efektivní. Chci zdůraznit, že německé exportní produkty nezpůsobily žádná zdravotní rizika," nechal se slyšet mluvčí německého ministerstva zemědělství Holger Eichele. 

Češi jsou ale jiného názoru. Ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Jakub Šebesta proto odeslal protestní dopis José Luisi de Felipemu, řediteli příslušné sekce RASFF. Žádá vysvětlení, proč nebyly z centra tohoto celoevropského systému informace o kontaminaci masa do Česka zaslány včas. 

Jak se to mohlo stát?

Příčin opakujících se výskytů nebezpečných dioxinů v mase a dalších potravinách je, jak konstatuje německý časopis Spiegel, několik.

V první řadě nesou vinu farmáři, kteří ve snaze nabídnout zákazníkům diskontních supermarketů levnější zboží snižují náklady a jednou ze snadných cest, jak ušetřit, je nakupování levnějších krmiv. 

Spolu s neuvěřitelně levnými potravinami si možná kupujeme i škodliviny
Spolu s neuvěřitelně levnými potravinami si možná kupujeme i škodliviny | Foto: Reuters

Nejinak tomu bylo i v posledním případě. Potraviny byly kontaminovány, protože farmáři krmili zemědělská zvířata krmnými tuky společnosti Harles & Jentzsch. Z dvaceti laboratorních zkoušek provedených u této firmy bylo devět pozitivních na vysoký obsah dioxinu. Jeden test dokonce odhalil čtrnáctinásobné překročení povoleného limitu.

Proč se dioxiny dostaly do krmné směsi, experti stále pátrají. Jednou z možných příčin je použití tuku pro technické účely.

Nízké pokuty a nejednotnost

Ozývají se nicméně i hlasy, podle nichž je problém ve společném systému ochrany, který je laxní a neumožňuje udělovat dostatečně vysoké pokuty. S tím částečně souhlasí i německá ministryně zemědělství Ilsa Aignerová, která už oznámila, že se zasadí o zvýšení pokut osobně zasadí. 

"Paní ministryně prezentovala, že neselhal informační systém rychlého varování, že selhalo nahlášení této informace od privátního subjektu do tohoto systému," přiblížil český ministr stanovisko Aignerové.

 

Právě se děje

Další zprávy