Atény - V roce 2009 získala Koalice radikální levice (SYRIZA) v parlamentních volbách pouhých 4,6 procenta hlasů. V letošní květnové bitvě o poslanecká křesla už ji podpořilo 16,8 procenta voličů.
Nedělní opakované volby v Řecku může SYRIZA, která přebrala elektorát zejména Panhelénskému socialistickému hnutí (PASOK), vyhrát i s třicetiprocentním ziskem.
Z tohoto scénáře má hrůzu nejenom konzervativní Nová demokracie, která se ve čtyřech z posledních šesti předvolebních průzkumů umístila na prvním místě a dělá si naděje na vytvoření vlády. Představa, že by nový vládní kabinet sestavoval vůdce radikální řecké levice, šestatřicetiletý inženýr Alexis Tsipras, děsí v prvé řadě Evropskou unii.
Ne snad proto, že by nevěřila v možnost kompromisní dohody s politickou stranou sdružující vedle sociálních demokratů také studentské trockistické a maoistické spolky. Ale proto, že přízrak jménem SYRIZA může vyděsit finanční trhy a vést k dominovému efektu v podobě drastických rizikových příplatků na úrocích ze španělských a italských dluhopisů.
Řecký dluh, který v současnosti činí přibližně 250 miliard eur a v jehož odpuštění (alespoň z větší části) Tsipras doufá, by EU snadno strávila. Ne však 2,7 bilionu eur, jež dnes představuje kombinovaný dluh Španělska a Itálie.
Vidina dalších miliardových ztrát v Řecku může investory snadno přivést k hysterii s těžko předvídatelnými důsledky. Také z toho důvodu Brusel po dlouhé týdny tvrdil, že ať už řecké volby vyhraje kdokoli, musí beze zbytku splnit podmínky memoranda podepsaného letos v březnu s úřednickou vládou Lukase Papadimose.
A to zatím Tsipras striktně odmítá. Pokud ale volby vyhraje, bude muset svůj postoj změnit. Osmdesát procent Řeků a tedy i voličů jeho strany si totiž přeje zachování eura, což zarputilé odmítání kompromisu s EU vylučuje.
Vláda národní jednoty?
SYRIZA ovšem sotva dosáhne na absolutní většinu a bude proto muset hledat koaličního partnera. Stejně, jako ho bude muset hledat Nová demokracie, pokud tedy uspěje.
"Zdá se, že opět směřujeme k volebnímu patu," citoval server Athennews vůdce v pořadí třetí politické síly v zemi, socialistu Evangelose Venizelose. "Vše ukazuje na to, že znovu nebudeme mít vládu."
Květnové volby vyhrála Nová demokracie, těsně sledovaná radikální levicí, se socialisty, kteří rovněž podporují memorandum s EU, ale vládu sestavit nedokázala.
Venizelos, jehož straně průzkumy přisuzují devět až dvanáct procent hlasů, proto volá po vládě národní jednoty, ovšem za účasti Tsiprase. Proti tomu se ovšem staví šéf Nové demokracie Antonis Samaras, který stále věří v to, že bonus padesáti poslanců pro vítěze voleb získá právě jeho formace.
"Řecko nemůže mít vládu, proti které bude polovina populace," upozorňuje ho Venizelos. Pokud by totiž vládu sestavovala Nová demokracie a socialistický PASOK, navíc s programem Papadimosova kabinetu, Řekové v čele s radikální levicí by znovu vyšli na barikády.
Další možností je ale právě vládní koalice, v níž by se SYRIZA opírala o Demokratickou levici právníka Fotise Kuvelise, které průzkumy předpovídají šest procent hlasů.
"Učiníme vše proto, aby země nezůstala bez vlády," tvrdí Kuvelis. Tsiprase ovšem jedním dechem upozornil, že je proti "jakékoli jednostranné akci, jež by zpochybnila podmínky memoranda", byť s jejich konkrétní podobou, zejména s plánem na propuštění 150 tisíc státních zaměstnanců také nesouhlasí.
Do vlády se derou také nacionalističtí Nezávislí Řekové, kteří by mohli získat přibližně stejnou voličskou podporu jako Demokratická levice.
Oproti květnovým volbám oslabil neonacistický Zlatý úsvit a komunisté. Ti se pohybují těsně nad tříprocentní hranicí nutnou pro vstup do parlamentu, kterou by naopak mohla nově překonat malá liberální strana DRASI, jež v květnu zůstala před parlamentními branami.
Parlamentní volby budou proto sledovány s mimořádnou pozorností po celé EU. Ministři financí eurozóny již chystají na nedělní večer telefonickou konferenci a německá kancléřka Angela Merkelová raději posunula odlet na summit zemí skupiny G20 o dvanáct hodin.
Ochotu změkčit poněkud podmínky memoranda a tedy možnost kompromisu jak se Samarasem, tak i se Tsiprasem naznačil před několika dny eurokomisař pro měnové otázky Olli Rehn. EU se k podobnému plánu zatím oficiálně nevyjádřila.
