Izraelské bombardování se už několikrát přiblížilo syrské hranici. Bomby ničily silnici z Bejrútu do Damašku, podle Izraelců ze Sýrie směřují do Libanonu rakety a zbraně pro Hizballáh.
Rozšířit válku do Sýrie ale Izrael nechce, přestože ji spolu s Íránem považuje za hlavního spojence a sponzora Hizballáhu.
Důvody jsou dva. Sýrie je přece jenom vlivná a důležitá země, s níž je třeba i při diplomatických jednáních o dalším vývoji Blízkého východu počítat.
To uznávají i Američané. Obviňují ji sice z podpory terorismu a iráckých protivládních sil, ale nadále s ní udržují diplomatické vztahy a půdu pro možná jednání. V Damašku je stále otevřené americké velvyslanectví.
Bush v neděli znovu na Sýrii "šel po dobrém" a vyzval ji, aby hrála konstruktivní úlohu. Damašek může pro pacifikaci Hizballáhu a zajištění klidu vykonat hodně - pokud bude chtít a bude to pro ni výhodné.
Kdo po Asadovi?
Druhým důvodem je strach z destabilizace Sýrie a možnosti nahrazení Asadova režimu sunnitskými islamisty (prezident a většina představitelů vládního režimu jsou sekulární šíité).
Islamisté jsou v opozici proti vládnoucí straně Baas. Bašárův otec Háfiz -bývalý syrský prezident - jejich vzpouru v roce 1982 tvrdě potlačil. Ve měste Hamá tehdy zahynulo až dvacet tisíc lidí.
"Izrael nemá zájem otevírat po Gaze a Libanonu třetí frontu v Sýrii. Navíc jak v Izraeli, tak v USA převládá názor, že jakkoliv je Asadův režim problematický, tak to, co by mohlo přijít po něm, by bylo možná ještě horší," tvrdí izraelský analytik Mark Heller z Centra stategických studií v Tel Avivu.
Přestože Asad vyzýval armádu k připravenosti, v případném konfliktu s nesrovnatelně lépe a moderněji vyzbrojenou izraelskou armádou by sotva obstála. Obě země se střetly ve válkách v letech 1967, 1973 a na začátku osmdesátých let v Libanonu. Vždy měl navrch Izrael.
Když válku, tak kvůli Hamasu
Naposledy bombardoval Izrael syrské území před třemi lety, když zaútočil na základnu jedné z radikálních palestinských skupin. A právě přítomnost některých Palestinců v Sýrii může v budoucnosti vést k jejímu otevřenému konfliktu s Izraelem.
Infobox
FAKTA O SÝRII
Rozloha: 185 180 km2
Obyvatelé: 18,5 miliónu
Náboženství: 74 % sunnitští muslimové, 16 % šíitští muslimové, 10 % křesťané
Zásoby ropy: 2,5 mld barelů
HDP na obyvatele:
1 380 dolarů
Gramotnost: 77 %
V Damašku totiž žije i šéf "tvrdšího" křídla Hamasu Chálid Mišál, který prosazuje sebevražené atentáty a nařídil nedávný únos izraelského vojáka Gilada Šalita v Gaze. Izrael už také naznačil, že právě Mišal je legitimním terčem jeho raket.
Zatím Syřané hrozí už dopředu mezinárodním jednotkám, které se do Libanonu chystají po uzavření příměří.
"Mezinárodní síly, v podobě navržené americkou ministryní Condoleezzou Riceovou, budou okupačními silami, které jen prohloubí konflikt a vyvolají v Libanonu protireakci," napsal deník Tišrín, který tradičně tlumočí stanoviska vlády.
Ekonomika pokulhává
Nevýhodou Sýrie je její špatná hospodářská situace. Po nástupu mladého Bašára Asada do funkce prezidenta po smrti jeho otce v roce 2000 se očekávaly reformy. Bašár, který studoval oční lékařství v Británii, sliboval Sýrii zmodernizovat.
Mnoho změn však zatím nenastalo, kromě několika procesů vedených kvůli korupci. Ekonomika stojí hlavně na ropě, které ovšem Sýrie nemá tolik jako štastnější státy na Arabském poloostrově.
Většina podniků a bank je ve vlastnictví státu, na dovážené zboží jsou uvalována vysoká cla. Syrské otevírání se globalizaci zatím skončilo u otevření restaurací McDonald´s a Donkin Donuts v Damašku.
