V táboře, kde žijí rodiny džihádistů: Děti trápí nemoci, touží po návratu do Evropy

Zahraničí Zahraničí
28. 3. 2019 6:16
Je mu teprve osm let a už živí sám sebe, matku a svého nedávno narozeného sourozence. "Dostanu okolo 2000 liber za vybudování jednoho stanu. Zvládnu udělat tři čtyři denně, takže to dělá 8000 (asi 350 korun - pozn. red.)," vysvětluje syrský chlapec, který si tak vydělává na dvě jídla denně pro svoji rodinu. Hamíd by raději chodil do školy, jenže žije v al-Holu. Největším ze tří rozlehlých uprchlických táborů v severovýchodní Sýrii. Stejně jako dalších 41 tisíc dětí.
Děti v táboře al-Hol.
Děti v táboře al-Hol. | Foto: Reuters

"Nemůžeme jíst pořád. Matka mi vysvětlila, že nemůžeme utratit všechny naše peníze na jídlo, protože teď potřebujeme nakupovat věci pro dítě," vysvětluje vážně chlapec, který by v Evropě ve svém věku chodil teprve do druhé nebo třetí třídy na základní škole.

Děti v syrském táboře Al Hol.
Děti v syrském táboře Al Hol. | Foto: Reuters

"Kdyby tu byla škola, chodil bych do ní, ale žádná tu není," dodává.

V táboře žijí někdejší členové teroristického uskupení Islámský stát (IS), které teprve minulý týden ztratilo poslední zbytky území, jež v Sýrii ovládalo. A také jejich rodiny a pozůstalí po padlých džihádistech.

Hamídova matka je Němka a sám Hamíd, s nímž mluvili reportéři britského serveru The Telegraph, se s ní do Sýrie přestěhoval teprve ve svých pěti letech. Od života v řadách IS se pak odloučili teprve před dvěma měsíci. Jeho starý domov v Evropě Hamídovi velmi schází.

"Když jsem byl v Německu, učil jsem se. Později v dúle (arabský výraz pro stát, často ho užívají džihádisté pro označení IS - pozn. red.) jsem se nenaučil nic. Vyučují pouze korán a učí vás, že musíte bojovat. Ale já jim řekl, že nechci bojovat. Nebojuji rád. Chci být prostě normální, chci jen žít v domě a pracovat," pokračuje Hamíd.

Podmínky, ve kterých v táboře žijí desítky tisíc dětí, představují rozsáhlou humanitární krizi. Jen reportéři Telegraphu hovoří o desítkách podvyživených dětí, se kterými se setkali, když rodiny islamistů opustily poslední baštu Baghúz.

V táboře už zemřelo přes sto dětí

Více než sto dětí, většinou mladších pěti let, v táboře dokonce zemřelo. Mezi nimi syn Šamimi Begúmové, teenagerky z Velké Británie, jejíž osud v minulých týdnech popsala řada světových médií.

Dívka před čtyřmi lety se dvěma kamarádkami dobrovolně odjela do Sýrie, kde se provdala za bojovníka IS. Porodila tři děti, poslední právě v táboře. Žádné z nich ale nepřežilo. Dívka se přitom chtěla původně i s nejmladším synem vrátit do Spojeného království, ale Londýn ji místo toho zbavil britského občanství.

Podle UNICEF jsou podmínky v táboře "extrémně zoufalé". Děti umírají zejména na podvýživu, dehydrataci nebo zápal plic, uvádí humanitární organizace International Rescue Committee. Také trpí chronickým průjmem.

"Děti tu kálejí úplně všude. Musíte si dávat pozor, kam šlapete. Nemůžete si sednout všude, kde chcete, jako to jde v Německu," popisuje Hamíd.

Výjimkou není ani to, že si s sebou děti do tábora přinášejí vážná zranění z války, třeba od šrapnelu.

Ti starší osmi let tu stejně jako Hamíd levně pracují nebo si pofidérními způsoby přivydělávají trochu peněz. Chlapci staví stany a navštěvují místní obtížně kontrolovatelný trh, kam chodí nakupovat. Dívky pomáhají vařit nebo uklízejí.

"Jsou z nich už podnikatelé. Myslím, že se probudí a první věc, na kterou myslí, je: Z koho dnes půjdu vymáčknout peníze?" vysvětluje 54letá Lorna Henriová ze Seychel, která v táboře de facto "adoptovala" dvě z dětí. Přišly sem samy, bez rodičů. "Snažím se jim dát všechno, co můžu," řekla novinářům.

Děti v syrském táboře Al Hol.
Děti v syrském táboře Al Hol. | Foto: Reuters

A jak si děti v táboře hrají? Podle Hamída se vzájemně dobírají nebo házejí kameny na projíždějící auta a baví se, když se něco rozbije. "V Německu to takhle nechodí, neničíte auta. Pokud si chcete hrát, jdete za svými přáteli."

Západní země své občany zpět nechtějí

Jenže stejně jako současnost ani budoucnost těchto dětí v tuto chvíli nevypadá moc růžově. Tábory mají pod dohledem Kurdové, kteří se snaží přesvědčit západní země, aby si odvezly své občany. Zahraniční džihádisty, kteří se v době největší "slávy" IS vydali bojovat do Sýrie a Iráku, nebo alespoň jejich manželky a potomky. Západní vlády se však zejména z bezpečnostních důvodů tomuto kroku snaží vyhnout.

Francouzská vláda minulý týden na jednu stranu oznámila, že z táborů převezla několik dětí. Tři z nich jsou potomky Julie Manincheddaové. Mladé Francouzky, která před pěti lety do Sýrie odešla se svým německým manželem. Na druhou stranu dospělé francouzské džihádisty Paříž převzít nechce.

"Co se týče dospělých francouzských státních příslušníků, bojovníků a džihádistů, kteří se připojili k IS, francouzská pozice se nemění: musí být souzeni na místě, kde spáchali své zločiny," uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron.

Britové nechtějí přebírat ani děti, které mají na život v Británii díky svým kořenům nárok. Některé z dřívějších islamistů pak Londýn rovnou zbavil britského občanství.

Děti jsou přitom v táborech svědky stejných praktik, jaké proklamoval právě Islámský stát, který naverboval i jejich rodiče. Stále tu totiž žije mnoho jeho stoupenců. Neoficiální náboženská policie tak mezi stany kontroluje, zda lidé dodržují přísný řád a zda si ženy zakrývají obličej.

V táborech na severu Sýrie žijí desítky tisíc lidí. Podle Syrských demokratických sil (SDF) vedených Kurdy je mezi nimi až 10 tisíc členů tzv. Islámského státu a mnoho příbuzných džihádistů, z nichž 9000 jsou cizinci, ze dvou třetin právě děti. SDF v pondělí vyzvaly ke zřízení zvláštního mezinárodního soudu na severu Sýrie, před který by měli být džihádisté postaveni.

Podle dat OSN se k IS celkem připojilo na 40 tisíc bojovníků ze 110 zemí. Z toho asi 7200 lidí tvořili občané východní Evropy a přes 5900 občané západní Evropy.

Video: Denně si vydělají jen 100 korun. Dětští uprchlíci ze Sýrie musí pracovat, aby se uživili

Denně si vydělají jen 100 korun. Dětští uprchlíci ze Sýrie musí pracovat, aby se uživili. Tři kamarádi, video nominované na Czech Press Photo. | Video: Jarmila Štuková Kováříková
 

Právě se děje

před 46 minutami

Wall Street Journal: Úřady v USA chtějí kvůli aplikacím zakročit proti Facebooku

Federální úřady ve Spojených státech se chystají soudně zakročit proti společnosti Facebook. Mají obavy, zda firma neporušuje antimonopolní zákony tím, jak propojuje své aplikace a další produkty. Listu The Wall Street Journal (WSJ) to řekly zdroje obeznámené se situací. Federální obchodní komise (FTC) by se zaměřila na to, zda Facebook neomezuje přístup k aplikacím svým potenciálním rivalům.

Facebook vedle stejnojmenné sociální sítě, která tvoří páteř jeho podnikání, má i další produkty. Patří k nim zejména Instagram, Messenger a WhatsApp. Úřady se zajímají o pravidla, která Facebook ve vztahu k rivalům využívá, zejména zda nenarušují volnou soutěž.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pančochová do finále U-rampy v Copper Mountain neprošla

Snowboardistka Šárka Pančochová skončila šestnáctá na Světovém poháru v U-rampě v Copper Mountain. Po menším zranění z listopadového závodu v Modeně, kde po těžkém pádu v tréninku nenastoupila do finále Big Airu, měla v Coloradu k postupu do finále daleko.

Devětadvacetiletá freestylistka právě v Copper Mountain před šesti lety vyhrála pohárový závod ve slopestylu, ale U-rampa je její nejslabší disciplínou. Do finále se probojovala dvakrát a v lednu 2010, tehdy coby devatenáctiletá, vybojovala zlato na SP v Kreischbergu. Díky tomu se tehdy kvalifikovala na olympiádu ve Vancouveru.

V dnešní kvalifikaci pro sobotní závod v Copper Mountain obsadila 16. místo se známkou 44,50 bodu, finálová osmička měla nejméně o 24 bodů více. Z prvního místa postoupila domácí Američanka Maddie Mastrová, bronzová medailistka z letošního mistrovství světa.

před 1 hodinou

Ministři obrany ČR a USA stvrdili podpisem nákup vrtulníků

Ministři obrany ČR Lubomír Metnar a USA Mark Esper dnes ve Washingtonu stvrdili podpisem nákup vojenských vrtulníků pro českou armádu. Česká republika formou mezivládní dohody pořídí 12 vrtulníků firmy Bell za 14,6 miliardy korun. Ve výzbroji české armády nahradí ruské bitevní vrtulníky Mi-24/35.

Vrtulníkové letectvo získá osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper. Stroje by fyzicky armáda měla dostat v roce 2023. Součástí dohody je i výcvik pilotů a personálu, údržba, vybavení zbraňovými systémy či munice.

Zdroj: ČTK
Další zprávy