Damašek - Elitní divize syrské armády pokračuje v likvidaci ohnisek protivládního odporu na severu země. Podle svědků ráno vojáci s tanky a helikoptérami vstoupili do měst Maarat Numán a Chán Šajchún.
V obou městech se konaly velké protesty proti prezidentu Bašáru Asadovi a celá oblast se na několik dní vymkla kontrole režimu.
Na začátku týdne už čtvrtá divize, které velí prezidentův bratr Mahír, vstoupila do města Džisr aš-Šughúr.
Ze severu Sýrie lidé dál prchají k turecké hranici. Na turecké straně už se počet osob žijících ve stanech v utečeneckých táborech blíží deseti tisícům. Další tisíce zůstávají na syrské straně a chystají se utéci, pokud armáda dorazí až k samotné hranici.
Režim strany Baas čelí velkým protestům od poloviny března, zatím revoltu drtí střelbou ostrými náboji, tanky a masovým zatýkáním. Zemřelo přes 1300 lidí, více než 10 tisíc osob tajná policie či armáda zatkla.
Mezinárodní kritiku za surovosti, kterých se dopouští, režim odmítá s tím, že potlačuje povstání ozbrojených gangů a islamistů koordinované ze zahraničí.
V pátek odpoledne po skončení modliteb znovu začaly protestní průvody po celé zemi. Demonstrují také studenti v areálu univerzity v Aleppu.
Vlajka dlouhá dva kilometry
V Dejr ez-Zoru na východě země policisté zastřelili dva muže, kteří se snažili strhnout portrér prezidenta Bašára Asada. V Homsu zabili čtyři demonstranty a na předměstí Damašku dva.
Celkem dnes zahynulo šestnáct lidí, v Homsu je v kritickém stavu dvanáctiletá dívka, která se nadýchala slzného plynu.
V Hamá demonstruje 150 tisíc lidí, kteří nesou údajně přes dva kilometry dlouhou syrskou vlajku.
Proti některým vojáci a policisté tvrdě zasahují, jiné nechávají na pokoji. Podle znalců Sýrie začínají být ty ozbrojené složky, s jejichž loajalitou může Asad stoprocentně počítat, přetížené a "nestíhají" potlačovat všechny projevy nespokojenosti.
"Předpokládáme, že režim nakonec padne. Mohou vést vojenské operace, jaké teď vedou, ještě po dobu tří až šesti měsíců. Ale nemohou takto postupovat donekonečna," řekl agentuře Reuters jeden z diplomatů působících v Damašku.
"Zkusili už všechno. Vraždí, mučí, plení domy, masově zatýkají. Ale nic nefunguje, protesty pokračují," dodal diplomat.
Nejvěrnějšími oddíly jsou Prezidentská garda a již zmíněná čtvrtá divize, dohromady jde o zhruba dvacet tisíc lidí. Režim má navíc k dispozici milice dobrovolníků, nazývané Šabíha.
Strach alávitů
Asadův režim se opírá hlavně o podporu náboženské komunity alávitů, k ní patří i prezident a jeho rodina. Alávité ovládají nejvyšší posty v armádě i tajné policii.
Většinu obyvatel tvoří sunnitští muslimové, kteří stojí především za současnými protesty a snahou vládu svrhnout.
Zprávy ze Sýrie hovoří o tom, že alávité a jejich rodiny už mají strach z pomsty a někteří z nich své děti posílají ze škol ve smíšených oblastech do míst, kde má alávitská populace většinu (alávitů je v Sýrii kolem 11 procent ze 22 milionů obyvatel).
Někteří analytici se domnívají, že sunnitská část armády postupně dezertuje a postaví se na stranu povstání. Další mají za to, že syrská ekonomika míří do hluboké krize a i střední třída a podnikatelská elita se nakonec obrátí proti Asadovi.
S překvapivým prohlášením vystoupil v noci na pátek prezidentův bratranec a zřejmě nejbohatší Syřan Rámí Machlúf.
Podnikatel, který kontroluje řadu velkých firem a klíčových odvětví syrské ekonomiky, řekl na tiskové konferenci, že se vzdá svého čtyřicetiprocentního podílu v telekomunikační společnosti Syriatel a věnuje peníze na charitu. Zároveň prý omezí své působení v byznysu.
Machlúf patří k nejvíce nenáviděným osobám mezi odpůrci režimu, protože je symbolem korupce a držení klíčových postů v syrské politice a ekonomice úzkou vrstvou příbuzných či přátel rodiny Asadů.
Na některých demonstracích protestující lidé ničili v ulicích pobočky firmy Syriatel, právě kvůli jejímu spojení s Machlúfem.
