Švýcaři po obchodu století s Íránem čelí kritice

Martin Novák Martin Novák
10. 4. 2008 14:13
Židovská organizace viní Bern z podpory teroristů
Švýcarská ministryně zahraničí se v Teheránu sešla s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem.
Švýcarská ministryně zahraničí se v Teheránu sešla s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem. | Foto: Reuters

Bern - "Víte, kdo je ve světě nejnovějším sponzorem teroristů? Švýcarsko."

Tak zní věta, kterou americká židovská organizace Liga proti pomluvám (ADL - Anti-Defamation League) zařadila do celostránkového inzerátu a zaplatila si jeho otištění v denících, jako jsou International Herald Tribune, New York Times, Neue Zürcher Zeitung nebo Le Matin Bleu.

Ještě předtím byl v Jeruzalémě pozván na izraelské ministerstvo zahraničí švýcarský velvyslanec, kde mu byl tlumočen důrazný protest. Své výhrady dala najevo také americká ambasáda v Bernu.

Miliardový obchod

Švýcarsko je terčem kritiky za to, že jeho vláda dala zelenou miliardovému obchodu energetické firmy EGL s Íránem o dovozu íránského zemního plynu.

Foto: Reuters

Dohodu navíc v Teheránu osobně posvětila švýcarská ministryně zahraničí Micheline Calmy-Reyová, která se setkala s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem.

Politikem, kterého Evropská unie bojkotuje hlavně kvůli jeho výrokům o nutnosti vymazat Izrael z mapy a označování holokaustu za mýtus. Z evropských státníků se s Ahmadínežádem, který je funkci od roku 2005, setkali jen prezidenti Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko.

Švýcaři: Kritika je nepodložená

Švýcarsko není členem Evropské unie, a nemusí se tak řídit principy její jednotné zahraniční politiky.

"Když financujete teroristický stát, financujete terorismus," tvrdí ve svém inzerátu Liga proti pomluvám.

Švýcaři se ostře ohradili. Podle nich smlouva, která má platnost pětadvacet let a hodnotu minimálně deset miliard eur, nijak neporušuje sankce Rady bezpečnosti OSN.

Írán je podezřelý ze snahy sestrojit jadernou bombu. Jeho politici ale tvrdí, že nukleární program bude sloužit výhradně k mírovým účelům.
Írán je podezřelý ze snahy sestrojit jadernou bombu. Jeho politici ale tvrdí, že nukleární program bude sloužit výhradně k mírovým účelům. | Foto: Reuters

Ty se vztahují hlavně na obchodování s materiály použitelnými pro jaderný průmysl.

"Kritika není založena na faktech," řekl deníku Jerusalem Post mluvčí švýcarského ministerstva zahraničí Lars Knuchel. Podle Bernu dohoda znamená pro celou Evropu krok k potřebnému snížení závislosti na ruské ropě a zemním plynu.

Írán je zemí s druhými největšími zásobamy zemního plynu. Právě za Ruskem.

Zatímco EU zatím na švýcarskou dohodu nereagovala, židovský stát ji označil za "nepřátelský akt vůči Izraeli". Podle sdělení amerického ministrstva zahraničí vyslali Švýcaři "špatný signál v době, kdy je svět znepokojen jadernými ambicemi" Íránu.

Bern se při své obhajobě snaží poukazovat i na fakt, že řada jiných zemí obchoduje a podepisuje kontrakty s Íránem. Například Japonsko, Jižní Korea, Turecko, Řecko, Francie nebo Rakousko.

Rakouská společnost ÖMV se loni stala terčem ostré kritiky z USA za vyjednávání kontraktu o dodávkách íránské ropy do Rakouska.

 

 

Právě se děje

Další zprávy