Curych - Švýcaři jednoznačně odmítli všechny tři návrhy, o kterých se hlasovalo v celonárodním referendu.
Nejsledovanějším ze tří nedělních hlasování byl plebiscit o přistěhovalcích. Jeho navrhovatelé chtěli prosadit, aby počet imigrantů ročně nepřekročil 0,2 procenta celkové populace, tedy přibližně 17 tisíc lidí. Nyní přitom do Švýcarska každoročně přijíždí více téměř pětkrát více lidí. S iniciativou nesouhlasí vláda, parlament ani velké podniky.
Referendum se navíc vykládalo i jako hlasování o dalších vztazích s Evropskou unií. Omezení počtu přistěhovalců by totiž bylo porušením vzájemné dohody o volném pohybu osob a země by kvůli němu mohla přijít o bezproblémový přístup na unijní trh.
Švýcaři už letos o omezení přistěhovalectví jednou hlasovali. V únoru se jich v referendu těsná většina vyslovila pro zavedení kvót. Nyní další omezování odmítlo 74 procent hlasujících.
I další z referend se týkalo cizinců. Konkrétně v něm šlo o zrušení poměrně nízké paušální daně, kterou platí bohatí cizinci, jež ve Švýcarsku bydlí, ale nepracují. Přestože pro bylo v tomto případě více lidí, než tomu bylo u imigračních kvót, výsledek byl i tak jednoznačný. Proti bylo 60 procent lidí.
Předmětem třetího referenda pak byly zlaté rezervy centrální banky. Jeho navrhovatelé žádali, aby banka do pěti let držela přinejmenším pětinu hodnoty svých aktiv ve zlatě a to aby skladovala výhradně na švýcarském území.
Nyní má banka rezervy v hodnotě asi sedmi procent aktiv. V případě úspěchu plebiscitu navrženého nacionalisty by musela nakoupit 1500 tun zlata v hodnotě 60 miliard dolarů (1,3 bilionu Kč). Zde navrhovatelé utrpěli největší porážku, kdy pro bylo pouhých 22 procent hlasujících.
