Bern - Protipřistěhovalecké nálady ve Švýcarsku rostou.
Radnice tamních měst chtějí žadatelům o azyl zakázat vstup na veřejná místa, jakými jsou bazény, hřiště či knihovny.
Zdůvodňují to snahou předejít napětí mezi migranty a místními obyvateli. Přistěhovalce hodlají umístit do zvláštních středisek, zejména do bývalých kasáren.
Městečko Bremgarten nedaleko Curychu už takové centrum otevřelo a lidskoprávní organizace hovoří o rasismu.
Obce ale trvají na svém. Například starosta Menzingenu Roman Staub je toho názoru, že lidé usilující o azyl by měli mít zakázán vstup na "citlivá místa", například do okolí škol.
"To je rozhodně velice komplikované místo, neboť azylanti se zde mohou setkat s našimi školáky - mladými dívkami a chlapci," řekl.
V Bremgartenu budou mít zase běženci zapovězen přístup do kostela.
Podíl žadatelů o azyl na počet obyvatel značně převyšuje evropský průměr - v této zhruba osmimilionové zemi nyní o azyl žádá 48 000 lidí.
Země helvétského kříže proto v červnu zpřísnila přistěhovalecký zákon. Ten sice urychluje azylovou proceduru, zároveň však uchazečům zpřísňuje podmínky podání žádosti.
OSN připomíná svobodu pohybu
Segregační opatření jsou trnem v oku organizacím hájícím lidská práva. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) oznámil, že je pravidlem, aby se žadatelé o azyl mohli těšit svobodě pohybu.
"Jsou ve Švýcarsku legálně a nespáchali žádný zločin," řekl mluvčí UNHCR Dan McNorton. "V mnoha případech hovoříme o dětech, ženách a mužích, kteří utekli před válkou a pronásledováním a kteří si ze všeho nejvíce přejí návrat k normálnímu životu."
McNorton nicméně dodal, že uprchlíci a žadatelé o azyl musejí na oplátku "respektovat zákony země, ve které jsou".
Vláda tvrdí, že pravidla nejsou formálními zákazy pohybu. Zároveň ale připouští, že její úřad pro záležitosti migrantů souhlasil s omezeními, která města stanovila.